VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skřivánci a sovy

V posledních desetiletích se toho v oboru chronobiologie, tedy vědy zabývající se biologickými hodinami v živých organismech, odehrálo velice mnoho a některé poznatky o tom, jak se vylaďujeme na rytmus dne a noci, nám mohou být v praxi opravdu užitečné.

22.1.2009 1
SDÍLEJ:

Foto:

To jsem zjistila na přednášce profesorky Heleny Illnerové, která v ní velmi srozumitelně a populárně shrnula, čím se sama jako vědkyně zabývá a co učí.

Ze svých studií v sedmdesátých letech se pamatuji, že se už tehdy vědělo, že hladiny hormonu melatoninu, produkovaného podvěskem mozkovým (šišinkou), souvisí s rytmem spánku a bdění. Pojem „biologické hodiny“, označující každodenní rytmy spánku a bdění, však pochází teprve z devadesátých let.

Ukazuje se, že rytmus spánku a bdění (a s ním i produkce melatoninu) závisí daleko víc na světle, než na čemkoli jiném. Tato regulace chybí pouze lidem, kteří jsou izolovaní někde hluboko v jeskyni, nebo slepcům, kteří nemají vůbec žádnou možnost vnímat světlo. Takoví lidé podle slov Heleny Illnerové „běží časem volně“, to znamená, že rytmus spánku a bdění je u nich určován vnitřní fyziologií organismu nebo vlivy prostředí, ale nikoli světlem a tmou.

Část slepců, kteří jinak nevidí vůbec nic, přitom dokáže světlo vnímat také - a nejde o žádný paranormální jev. Na sítnici máme totiž kromě běžných světločivných buněk ještě jeden buněčný typ, který je citlivý na světlo. U vidících lidí se tyto buňky neuplatní, ale u slepců, kteří mají běžné světločivné buňky nefunkční, ano.

Obecně je známo, že se lidé dělí na typy s ranní aktivitou, takzvané skřivánky, a na typy večerní, takzvané sovy. Domnívala jsem se, že nejde ani tak o vrozenou, geneticky danou vlastnost, jako spíš o osobní preference, ale to jsem se naprosto mýlila. Skřivánka nebo sovu převychovat nemůžete, protože mají už ve svých genech předurčeno, kdy se jim do krve začne vylévat hormon melatonin.

Zatímco sova je v deset večer ještě úplně čilá, kolem půlnoci se jí teprve v krvi objeví nějaké molekuly melatoninu a možná kolem druhé hodiny ráno začne být konečně ospalá, skřivánek začíná pociťovat vliv melatoninu třeba už kolem osmé a v deset musí jít spát. Zato v pět ráno je úplně čilý, zatímco sovu stěží vyburcujete před desátou. Tyhle vrozené předpoklady se dají ovlivnit jedině tím, že se budete cíleně vystavovat světlu, nejlépe dennímu. Čili jste-li sova (což je většina populace) a nemůžete se po ránu probrat, udělejte si procházku na denním světle.

Skřivánčí nebo soví dispozice je způsobena také tím, že skřivánci mají denní cyklus trošku kratší než 24 hodin (sama spadám do téhle kategorie a každé ráno se musím ovládat, abych nevstala dřív, než je moje pravidelná doba, ačkoli večer bývám příšerně ospalá), no a sovy mají zase cyklus trochu delší, takže se jim večer nechce chodit spát. Zajímavé je, že pubertální a dospívající lidé mívají většinou „soví“ období, ale vědci netuší, zda je to dáno biologicky, nebo společenskými vlivy, protože tahle věková kategorie dělá věci, které ji nejvíc baví, po večerech a po nocích.

Stejně tak se kolísajícími hladinami melatoninu nebo genetickými předpoklady nedá vysvětlit obliba odpolední siesty u některých národů, žijících v teplém klimatu. Sama profesorka Illnerová připouští, že problematikou siesty nebo odpoledního „šlofíka“ se ještě lékaři vědecky nezabývali a že je tady k dispozici pole neorané, navíc v příjemném prostředí Středomoří.

EVA HAUSEROVÁ, Autorka je spisovatelka a publicistka

22.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Internet, ilustrační foto
5

Sociální sítě budoucnosti? Hodně obrázků, málo textu

Martin Kratochvíl.
1

Týdenní zkrat: Eutanazie nebude

Šéf znojemský záchranky Růžička: Budu pracovat dál jako řadový lékař

/ROZHOVOR/ Ve funkci vedoucího lékaře znojemského Územního oddělení Znojmo Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje skončil k poslednímu dubnu doktor Arnošt Růžička.

Pavlásek se vrací na dvorce: Rád bych v Ostravě nastartoval sezonu

/ROZHOVOR/ Po konci Berdycha se Štěpánkem by měl být jednou z hlavních opor daviscupového týmu. Dvaadvacetiletý český tenista Adam Pavlásek doléčil zraněné zápěstí a doma se připravuje na prestižní challenger Prosperita Open v Ostravě, který začne hlavní soutěží v pondělí.

Vzkaz Česku? Jednání na vlastní pěst je jen iluzí, upozornil Tusk

Předseda Evropské rady Donald Tusk označil dnešní mimořádný summit Evropské unie kvůli schválení tzv. vodítek pro brexit za nejdůležitější v jeho dosavadním životě. Samotné schvalování trvalo jen čtyři minuty.

Proti drůbeží farmě v Nemanicích bojují místní občané i Němci

Proti výstavbě farmy na vykrmování brojlerů v Nemanicích stojí politici, občanská sdružení i samotní občané.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies