VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skřivánci a sovy

V posledních desetiletích se toho v oboru chronobiologie, tedy vědy zabývající se biologickými hodinami v živých organismech, odehrálo velice mnoho a některé poznatky o tom, jak se vylaďujeme na rytmus dne a noci, nám mohou být v praxi opravdu užitečné.

22.1.2009 1 Přehrát komentář
SDÍLEJ:

Foto:

To jsem zjistila na přednášce profesorky Heleny Illnerové, která v ní velmi srozumitelně a populárně shrnula, čím se sama jako vědkyně zabývá a co učí.

Ze svých studií v sedmdesátých letech se pamatuji, že se už tehdy vědělo, že hladiny hormonu melatoninu, produkovaného podvěskem mozkovým (šišinkou), souvisí s rytmem spánku a bdění. Pojem „biologické hodiny“, označující každodenní rytmy spánku a bdění, však pochází teprve z devadesátých let.

Ukazuje se, že rytmus spánku a bdění (a s ním i produkce melatoninu) závisí daleko víc na světle, než na čemkoli jiném. Tato regulace chybí pouze lidem, kteří jsou izolovaní někde hluboko v jeskyni, nebo slepcům, kteří nemají vůbec žádnou možnost vnímat světlo. Takoví lidé podle slov Heleny Illnerové „běží časem volně“, to znamená, že rytmus spánku a bdění je u nich určován vnitřní fyziologií organismu nebo vlivy prostředí, ale nikoli světlem a tmou.

Část slepců, kteří jinak nevidí vůbec nic, přitom dokáže světlo vnímat také - a nejde o žádný paranormální jev. Na sítnici máme totiž kromě běžných světločivných buněk ještě jeden buněčný typ, který je citlivý na světlo. U vidících lidí se tyto buňky neuplatní, ale u slepců, kteří mají běžné světločivné buňky nefunkční, ano.

Obecně je známo, že se lidé dělí na typy s ranní aktivitou, takzvané skřivánky, a na typy večerní, takzvané sovy. Domnívala jsem se, že nejde ani tak o vrozenou, geneticky danou vlastnost, jako spíš o osobní preference, ale to jsem se naprosto mýlila. Skřivánka nebo sovu převychovat nemůžete, protože mají už ve svých genech předurčeno, kdy se jim do krve začne vylévat hormon melatonin.

Zatímco sova je v deset večer ještě úplně čilá, kolem půlnoci se jí teprve v krvi objeví nějaké molekuly melatoninu a možná kolem druhé hodiny ráno začne být konečně ospalá, skřivánek začíná pociťovat vliv melatoninu třeba už kolem osmé a v deset musí jít spát. Zato v pět ráno je úplně čilý, zatímco sovu stěží vyburcujete před desátou. Tyhle vrozené předpoklady se dají ovlivnit jedině tím, že se budete cíleně vystavovat světlu, nejlépe dennímu. Čili jste-li sova (což je většina populace) a nemůžete se po ránu probrat, udělejte si procházku na denním světle.

Skřivánčí nebo soví dispozice je způsobena také tím, že skřivánci mají denní cyklus trošku kratší než 24 hodin (sama spadám do téhle kategorie a každé ráno se musím ovládat, abych nevstala dřív, než je moje pravidelná doba, ačkoli večer bývám příšerně ospalá), no a sovy mají zase cyklus trochu delší, takže se jim večer nechce chodit spát. Zajímavé je, že pubertální a dospívající lidé mívají většinou „soví“ období, ale vědci netuší, zda je to dáno biologicky, nebo společenskými vlivy, protože tahle věková kategorie dělá věci, které ji nejvíc baví, po večerech a po nocích.

Stejně tak se kolísajícími hladinami melatoninu nebo genetickými předpoklady nedá vysvětlit obliba odpolední siesty u některých národů, žijících v teplém klimatu. Sama profesorka Illnerová připouští, že problematikou siesty nebo odpoledního „šlofíka“ se ještě lékaři vědecky nezabývali a že je tady k dispozici pole neorané, navíc v příjemném prostředí Středomoří.

EVA HAUSEROVÁ, Autorka je spisovatelka a publicistka

22.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto k EET

Do druhé fáze EET by se mělo přihlásit 7000 podnikatelů

Oskar Hollywood

USA a Turecko nepustí na Oscary syrského filmaře

FOTO: Masopustní maškary vozil v Homoli speciální autobus

Homole u Panny - Sobota byla v obci Homole u Panny ve znamení masopustního veselí. Specifikem místních oslav byl speciální autobus, který převážel účastníky po jednotlivých částech obce.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Šafářová si v Budapešti zahraje finále dvouhry. Osmý titul v kariéře je blízko

Budapešť - Tenistka Lucie Šafářová porazila v semifinále turnaje v Budapešti Němku Carinu Witthöftovou 6:4, 6:3 a poprvé od loňského triumfu v Praze ve Stromovce si zahraje finále dvouhry. Brněnská rodačka bude usilovat o osmý titul v kariéře.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies