VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krize a katastrofa

Za dveřmi straší ekonomická krize. Pro většinu z nás krize ještě ani nezačala a umíme si ji představit stejně málo jako tsunami.

5.2.2009 2
SDÍLEJ:

Foto:

Někteří lidé se na ni trochu těší.

Být chudý je otrava, ale být bohatý dá poměrně dost práce. S nástupem krize odpadají mnohým podnikatelům návštěvy tetovacích a kosmetických, případně tantrických a jiných salonů. Jiní si rádi odpustí čekání na charter na řeckých letištích. Už žádný bungee jumping ani raft! Už žádné další šoky z toho, co nás stojí rozbité zrcátko v novém autě na leasing. Žádná další liposukce, bělení chrupu či zasázení nových vlasů na pleš. Zpět do světa přirozenosti, kde nemusíme v sedmdesáti vypadat na třicet. Budeme žít střídmě a normálně v kruhu blízkých přátel, kteří na tom budou stejně jako my, jezdit do lesa na houby, číst knížky koupené v antikvariátech a mobil budeme používat, leda když se nám někdo ozve. Šlo to před bohatstvím, půjde to i po něm. A že nás banka vyžene z nové vilky -no bože. Stejně není tak hezká, jak slibovali a staví vedle ní dálnici.

Ovšem, ono se to mluví, když nám prozatím nic neschází. Těžko odhadnout, kolika lidem změní příští rok život ekonomická krize, ale jedno jasné: velkému počtu lidí ho otráví nejrůznější spekulace na ekonomickou krizi a iracionální panika. Jedno od druhého nelze oddělit.

Člověk by si proto myslel, že nejlepší psychologický přístup k nadcházející krizi je kombinace dvou zásad: za prvé si preventivně zjednodušit život a vzdát se některých rozkoší, a za druhé si říci, že brod je ještě daleko. Tak nač stahovat kalhoty. Nejspíš na tom nebudeme nijak tragicky a spíš bychom měli myslet na ty, kdo přijdou o všechno. Z osobního hlediska jde přece o to, že za konjunktury můžeme mít třeba ischias a za krize se můžeme šíleně zamilovat. A to s hodnotami zamíchá.

Zdravý rozum také napovídá, že tento subjektivní, klidný a pozitivní přístup by se vyplatil jak jednotlivcům, tak firmám, včetně bank. Jenže to se vůbec neděje a místo toho na nás na každém rohu vybafne poplašná informace, kterou nelze vyhodnotit: o kolik se co snížilo, kolik lidí přijde o práci, o kolik aut méně sjelo z pásu, koho stát podrží a kolik nás to bude stát.

Lidé ještě nakupují jak vzteklí spotřební zboží ve slevách, ale někdo už ví, že nebudou slevy, lidi, ani to zboží. Ještě čtou a nepřestali kupovat knihy, ale vydavatelé už hlásí, že nebudou riskovat s básníky či začátečníky. Výroba leckde jede a objednávky sviští, ale stejně se propouští.
Těmto krokům se říká flexibilní manažerská rozhodnutí: jde o to potížím předcházet. Vždyť když ty lidi vyhodíme a za půl roku je třeba budeme potřebovat, dáme jim menší plat. Na současné krizi není nejhorší, že bude hůř. Nejhorší je, že se dá tak snadno zneužít.

Ve třicátých letech byl nejmodernějším prostředkem komunikace podmořský kabel a peníze kryly zlaté cihly uložené v sejfech. Bylo jasné, kdo jde nahoru a kdo ke dnu. Ale v globálním světě nikdo neví, co se doopravdy děje, kdo se potápí a kdo blafuje ve snaze na díře v naší společné palubě vydělat. Nikdo ostatně už neví, který blafující vydělává právě teď. Časy, kdy každý diktátor či guvernér národní banky věděl, co se u něj děje, jsou zřejmě pryč.

Tahle krize, která k nám zatím ani tolik nedorazila, je zneklidňující tím, jak je cynická. Protože krize je normální, ale cynismus je katastrofa.

Tereza Brdečková
autorka je spisovatelka

5.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a první místopředseda Vít Rakušan.
AKTUALIZOVÁNO
4 5

Jeden program, jedno logo! Hnutí STAN půjde do voleb v koalici s lidovci

Ocenění pro Vránovou. Získala Thálii za celoživotní mistrovství v činohře

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies