Nebo to už dávno odnesl čas a postoje se změnily, vždyť přece radost nad zrozením třeba i původně neplánovaného potomka zvítězí. Žijí však mezi námi děti opravdu nechtěné. Jejich matky kdysi neúspěšně žádaly o umělý potrat u neblaze proslulé okresní interrupční komise a jejich žádosti nevyhověla ani krajská komise odvolací. Musely tedy proti své vůli dítě donosit a porodit.

Co jsou to za děti? Jak vypadá život těchto lidí, kteří jsou už dnes dospělými? Pečlivým výzkumem 220 dětí a jejich porovnáním se stejně početnou skupinou dětí chtěných bylo už v roce 1975 zjištěno, že je mezi nimi mnohem více tělesně i duševně nemocných. Také se u nich vyskytoval několikanásobně vyšší počet dětí zanedbávaných, týraných a zneužívaných. Dalším sledováním byl pak zjištěn větší výskyt drogových závislostí a kriminálních deliktů. Z celého průzkumu vyplynul tedy jednoznačný závěr: pokud společnost přinutí ženu, aby porodila dítě, které si nepřeje, zvýší se výskyt mnoha negativních společenských jevů. Snad to byl také jeden z důvodů, proč byly interrupční komise posléze zrušeny a každé ženě bylo přiznáno právo rozhodovat o počtu svých dětí svobodně a bez nátlaku.

Problém nechtěných dětí představoval v sedmdesátých letech aktuální téma. V poslední době se však objevily zprávy, které uvedené závěry potvrzují a dále rozšiřují. Poprvé se objevily už v roce 1999 v renomovaném časopise Economist, který konstatoval nápadný pokles zločinnosti v některých státech USA v devadesátých letech. Tady byla vyslovena odvážná hypotéza, že by tento klesající počet kriminálních činů mohl souviset s legalizací potratů v roce 1973. Díky liberálnímu potratovému zákonu se tam ti zločinci zkrátka nenarodili.

Další výzkumy tyto závěry potvrzují. Především v pěti státech USA, které legalizovaly potraty už v roce 1970, tedy o tři roky dříve, klesla zločinnost jako první. V deseti státech s vysokou četností umělých potratů klesla zločinnost nejvíce, zatímco ve státech s nejnižším počtem potratů naopak počet násilných trestných činů stoupl. Týká se to zejména počtu vražd.

S povolením legálního potratu kromě poklesu kriminality klesla také sebevražednost mladistvých a mladých dospělých jedinců. Kromě toho se snížil i počet dospívajících vyloučených ze školy, závislost na drogách a míra sexuální aktivity nezletilých. Naproti tomu stoupla úroveň formálního školního vzdělání vyjádřená počtem dokončených roků školní docházky.

Byl bych velmi nerad, kdyby tato uvedená statistika vyzněla jako nějaká oslava umělého přerušení těhotenství. Za těch třicet let, které doba tohoto sledování zahrnuje, se situace výrazně změnila. Dnešní žena už není nucena řešit problém nechtěného těhotenství potratem. Pokles potratů v České republice za patnáct let o více než 70 procent pro nás nemusí představovat noční můru zvýšeného počtu kriminálníků v dalších desetiletích. Prevence zrození nechtěných dětí prostřednictvím spolehlivé antikoncepce je dostatečnou regulací. Představuje spolehlivou pojistku a záruku toho, aby příchod každého dítěte na svět byl plánován a s láskou očekáván. Nedělejme si iluze, že tím zločinci zcela vyhynou. Plánovaným rodičovstvím však bude snad jejich počet aspoň trochu snížen.

Radim Uzel,
autor je sexuolog