VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak batůžkáři postavili v Nepálu školu

Deset tisíc korun za obrázek, který namaloval pastelkami nepálský žák třetí třídy nové školy ve vesnici Khandadéví z podhůří Himálaje.

23.2.2009 Přehrát komentář
SDÍLEJ:

Foto:

Tolik zaplatil neznámý dražitel na dobročinné dražbě pořádané Česko-nepálskou společností. Dražba proběhla v Brně krátce po představení ochotnického souboru ekologů pod vedením zoologa a aktivisty Mojmíra Vlašína. Skleněný klip 13 krát 18 a na obrázku hora, louka, pastevec a vysokohorský jak, to byl předmět vydražený za nejvyšší cenu. Výtěžek dražby - asi 25 tisíc korun - už patří „první moravské základní škole“ v Nepálu, učitelé za ně pořídí žákům školní pomůcky.

Alternativní představení jsou v Brně tradiční, chodí na ně stále stejné - alternativní publikum, které se s léty rozrůstá o novou generaci a vykazuje jisté sociologické zvláštnosti: hlediště obsazují batůžkáři, kteří už ale odložili vytahané svetry a mošničky přes rameno. Zato zelená barva a přírodní materiály zůstaly in. Svetry z pravé vlny nesou značku uznávané ruční práce, doplňují je rozevláté šály z přírodních materiálů, nejvíce je ceněno biohedvábí a biobavlna. Nejde si nevšimnout dříve nevídaných znaků blahobytu, které jsou pečlivě zredigované dobrovolnou skromností. Vstupenka na představení stojí dvě stovky, což je pro alternativce podstatná suma, zahrnuje ale bioraut a cimbálku s vínem od sponzorů. Tedy - od biosponzorů.

Dražba a vysoké ceny nejsou mezi ekologisty neobvyklé. Už dávno nejsou těmi, co „smrdí korunou“. Na dobročinnost obětují svůj „desátý díl“ sice po malých částkách, ale nemusí to být pravidlem. K první brněnské ekologické dražbě se váže příběh prvního českého soukromého pralesa: území Bílých Karpat skupují po malých kouscích ochránci přírody a svůj společný les nechávají „vegetit“ pod vedením matky přírody.

Příběh české školy v Nepálu je stejně prostý. Nejprve zakladatelka Česko-nepálské společnosti - kunsthistorička Táňa Slavíková s cestovatelem Jiřím Šopfem přilákali mezi sebe nejznámějšího brněnského zoologa Mojmíra Vlašína na nepálskou faunu a flóru. Zoolog Vlašín je ale i obratným politikem, a tak už z prvního vyprávění rychle pochopil potřeby chudých Nepálců a požádal o dotaci úřad Jihomoravského kraje. Dostal ji. Tehdejší hejtman Stanislav Juránek podal návrh na 150 tisíc a za málo peněz se nadělalo opravdu hodně muziky.

„Nepotřebovali jsme žádné miliony, 150 tisíc bylo pro Nepálce hodně peněz. Postavili si kamennou školu. Kamení bylo všude dost,“ vysvětlil jednoduchost situace Vlašín. Nová základka stojí ve vesnici Khandadéví u Nágré Gagarčé v distriktu Kavré, která leží v podhůří Himálaje zhruba sto kilometrů východně od Káthmándú, hlavního města Nepálu. Nese název „Jihomoravská vyšší základní škola Khandadéví“. Provoz se financuje z darů a dražebních peněz. Ve srovnání s akcemi „opravdových VIP“ jsou to malé sumy, které ale hodně pomohou. Tentokrát byl hlavním mecenášem usměvavý mladík, který evidentně prožil své teenagerské roky mezi batůžkáři a ideály nechce opustit ani v době, kdy šťastně podniká, zjevně v oblasti ekologie, ochrany přírody, zdravé výživy nebo Fair trade.

„Nepálskou školu jsme osobně navštívili, když se stavěla, dnes tam chodí děti 1.-7. ročníku, může jich být asi stovka,“ pochvaluje si Vlašín. Některé musejí urazit denně i několik hodin cesty.“ Předsedkyně Česko-nepálské společnosti Taťána Slavíková je taky spokojená: „Dříve u nás o Nepálu nikdo moc nevěděl, lidé si ho pletli s Tibetem. Teď tam máme školu.“

Pavla Hobstová,
autorka je publicistka

23.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6 10

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Ženy podezřelé ze smrti Kim Čong-nama budou obviněny z vraždy

Malajsijský prokurátor dnes oznámil, že dvě ženy zadržené kvůli smrti bratra severokorejského prezidenta Kim Čong-nama budou ve středu obviněny z vraždy. Kim Čong-nama 13. února zabil na letišti v Kuala Lumpouru nervový plyn VX.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies