Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostrůvky poctivosti

Onehdy mě vezli na jakousi přednášku a uprostřed cesty zastavili v jednom místě na gulášek, protože tam na gulášek stavívali celá léta. Tak jsem se radši šel projít.

10.3.2009
SDÍLEJ:

Foto:

V takovém městečku, jímž vede jeden z hlavních silničních tahů, se z jedné strany na druhou moc přebíhat nedá, ale já v jedné chvíli musel, i za cenu, že řidič kamionu kvůli mně málem dostal smyk a ječel pak z kabiny, abych chodil po zahradě domova důchodců a ne po ulici.

Přeběhl jsem proto, že naproti se mezi velkou prodejnou elektroniky a ještě větší drogerií tísnil malinký krámek s velikou cedulí nade dveřmi, na nichž bylo zřetelně napsáno KOLONIÁL a pod tímhle nápisem mnohem menší nápis K vašim službám. Když tohle vidíte nad krámkem, zláká vás to, i když jste už málem dvacet let pod palbou všech možných reklamních fíglů všech možných (a vlastně i nemožných) sdělovacích prostředků. Vedle vstupu byla opřena černá tabule, na níž byl hustý, krasopisně křídou napsaný seznam zboží. Touha spatřit vnitřek Koloniálu K Mým službám byla tak veliká, že jsem ten křídou napsaný seznam jen zaznamenal. Což jsem měl – nebyl bych tak šokovaný. Pro popis takového koloniálu si zalistujte v Nerudových malostranských povídkách, já jen můžu potvrdit, že to uvnitř vypadalo jako ve všech koloniálech ze všech filmů z první republiky. Ale vonělo to víc a krásněji, než si ze svého dětství pamatuji o koloniálu pana Sajbice.

Stál jsem mezi umně srolovanými pytli se žlutými a načervenalými brambory a snad s červenou řepou (na kterou jsem tak alergický z uranového koncentráku), na nich byl menší srolovaný pytel s buráky a velkými nafialovělými boby, na pultě obestavěném vším možným stály tři veliké broušené nádoby s cucavými bonbony… byl to jiný svět, ve srovnán s tím za dveřmi (které při vstupu cinkly) tolik, tolik jiný. A dvě chutně oblečené dámy, z nichž jedna nakupovala a druhá jí radila, že tohodlenc másla si kupte víc, paní, a podívejte se na cenu… Kam vy na to chodíte, pane Hubačko… Pan Hubačka se nejmenoval Hubačka (to jméno jsem si vypůjčil ze Zdivočelé země), ale přišel na mou duši z představ o tom, kdo prodává v Koloniále.

A teď konečně zlatý hřeb koloniálového programu: ani jedno zboží nemělo v ceně devítku! Nic nestálo 24,90, 11,90, 3,90! 25, 12, 4! Pak jsem se ho zeptal, proč. Nejsem Baťa, řekl, a neprodávám co nejlacinější boty, abych se chytil na trhu. Ještě řekl, že by si připadal jako podvodník, protože to, co stojí 24,90 stejně účtuje za 25. A na tom vlastně založil přitažlivost – a teď už ví, že i úspěšnost – svého koloniálu. Když poprvé své bezhalířové ceny vypsal křídou na tabuli a vystavil před koloniálem, jeho budoucí zákazníci reagovali po česku: nevěřili. Kdosi ho dokonce nařkl, že zdražuje. Za tři dny už dobře prodával. Za týden už věděl, že musí přemluvit vlastní ženu, aby alespoň prodávala v čase, kdy bude on shánět co nejlepší a co nejlacinější zboží. Uspěl. Kupuje od farem, od malododavatelů… Od té doby se mi při záplavě devítek ječících na mě z výkladních skříní, reklamních letáků i cestovních kanceláří, dělá špatně. Když vidím v televizi, že nějaké auto stojí 199 990, chce se mi křičet, že by jeho cena měla znít 199 999,99!
Předevčírem jsem v jednom supermarketu řekl unuděné prodavačce, že si rád koupím její nabízené zboží, ale pod podmínkou, že oněch 39,90 změní na udané ceně na 40, protože by mi stejně neměla co dát nazpátek. Jo to já nesmím, pané, třeba byste mě pak vobvinil, že vás chci vokrást…, řekla otráveně s nadějí, že se mě zbaví a nebude muset vypisovat nějaký blbý paragon.

Teď se chystají všelijaké stávky. Co si takhle zastávkovat za ceny bez devítek? Nebo za ně nekupovat. Třeba by omdleli, kdybychom trvali na tom, že chceme auto za 200 000. Ne? Aby těch ostrůvků poctivosti bylo víc. Ne?

Jiří Stránský

10.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislav Šulc.
1 14

Komentář Stanislava Šulce: Politiky zbavená kauza Čapí hnízdo

Melbourne, ilustrační foto
6 10

Kde se žije nejlépe? Vítězí Melbourne a Vídeň. Praha uzavírá šestou desítku

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Velká světlometová krádež: zaměstnanci ukradli zboží za statisíce

Velkou krádež vyšetřují policisté ve firmě na výrobu světlometů v Mohelnici. Skupina devíti lidí zde kradla výrobky. Celkově způsobili škodu za devět set tisíc korun.

Dětské úrazy loni stály 815 milionů korun, častější jsou v létě

Dětské úrazy loni stály české zdravotnictví více než 815 milionů korun, nejvíce jich je v letních měsících. Počet i náklady každoročně rostou. Nejčastější jsou například poranění kotníků, chodidel, zápěstí, rukou a hlavy.

Lenovo je po dvou letech ve ztrátě. Ta činí téměř dvě miliardy

Čínský výrobce osobních počítačů Lenovo hlásí za první fiskální čtvrtletí ztrátu ve výši 72 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,6 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jsou příčinou vyšší náklady a tlak marže v souvislosti s nedostatkem některých součástí, jako jsou například paměťové čipy. Jedná se o první čtvrtletní ztrátu za poslední dva roky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení