VYBERTE SI REGION

Darwin a "zákon svinčíku"

Crafoordova cena, ustavená v roce 1980 Holgerem Crafoordem, švédským průmyslníkem, obnáší půl milionu dolarů za objevy v astronomii a matematice, fyzice, vědách o Zemi, biologii – a v problematice revmatoidního chronického zánětu kloubů, jenž zakladatele ceny mučil v posledních letech života. Je to jedna z nejlépe honorovaných vědeckých cen na světě.

5.12.2008 2
SDÍLEJ:

Foto:

Crafoordovu cenu spravuje Královská švédská akademie věd. Roku 1999 ji společně s dvěma dalšími vědci dostal Ernst Walter Mayr, jeden z nejvýznamnějších evolučních biologů minulého století. V přednášce, která je součástí ceremoniálu, řekl, že Darwinovy objevy budou dál utvářet myšlení naší doby podobně jako inspiroval reformaci Luther s Calvinem a osvícenství Locke, Leibniz, Voltaire a Rousseau. Důvodů je podle Mayra šest.

Prvním důvodem je zamítnutí všech nadpřirozených jevů a příčin v otázkách spjatých se životem. Dějiny života i jeho rozmanitost Boha jako příčinu nepotřebují. Což znamená potíže s organizovanými církvemi a jejich ortodoxií, ale nemusí znamenat ztrátu spirituality ani víry v Boha.

Druhým důvodem je zamítnutí typologie neboli esencialismu. Rozmanitost světa byla, jak rozhodli filozofové počínaje pythagorejci a Platonem, neměnná. Všechny trojúhelníky mají společné vlastnosti, odlišují se od čtyřúhelníků a dalších obrazců. Přechod mezi trojúhelníkem a čtyřúhelníkem neexistuje. To samé se podle nich má týkat života. Darwin místo typologie zavedl populační myšlení. Všechny skupiny živých organismů, včetně lidí jsou proměnlivé populace tvořené jedinečnými a vzájemně odlišnými bytostmi, nejde o projevy abstraktních typů nebo „podstat“ čili esencí.

Důvodem třetím je odmítnutí teleologického myšlení, které mělo, opět od řeckých antických filozofů, za to, že existuje síla vedoucí svět k nějakému konečnému účelu, k větší dokonalosti. Kosmická teleologie věří, že v přírodě je skryta cesta k předurčenému cíli. Projevem teleologického myšlení je víra v Pokrok směřující k dokonalému lidstvu. Teleologické myšlení, jemuž se v biologii říká ortogeneze, věří, že se život vyvíjí jednosměrně díky zevní nebo niterné „síle“.

Čtvrtým důvodem je odmítnutí klasického „vědeckého“ determinismu, jehož vůdčí postava, francouzský astronom, markýz Pierre-Simon Laplace byl přesvědčen, že duch, jenž by znal stav současného světa a všechny jeho procesy, by byl schopen předpovědět další vývoj až do nekonečna podobně jako je možné vypočítat na dlouhou dobu dopředu a zpátky polohy planet. Laplace nepočítal s náhodnými jevy: náhodným krokem je v přírodním výběru různorodost. Žádné mládě z jednoho vrhu není totožné s jiným, teď víme, že to platí i pro jednovaječná dvojčata. Takže výsledky stejného tlaku zevního prostředí budou odlišné. Teprve výběr tlakem zevního prostředí má nějaký směr. Fyzikům se to nelíbilo. John Herschel, astronom a filozof, nazval přírodní výběr „zákon páté přes deváté“, drsnější překlad praví „zákon svinčíku“. Že světu vládne neurčitost a náhody přesvědčila fyziky a filozofy až kvantová teorie.

V protikladu k běžně šířenému neporozumění evoluční teorie nezbavila člověka výlučného postavení v přírodě. To je pátý důvod. Jsme jediný druh, který z jednoduchých vývojových základů vytvořil plně vyvinutý jazyk, hudbu a matematiku.

Posledním, nejméně chápaným a přijímaným důvodem je, že to bude evoluční teorie, která umožní, aby lidé lépe porozuměli sobě samým, například tomu, kde se v nich bere etika, vyšší hodnoty a současně tak bezedná míra ničivosti.

FRANTIŠEK KOUKOLÍK
Autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou

5.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies