VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O dělbě moci a autority

Podle agentury CVVM autorita prezidenta Václava Klause ve věcech zahraniční politiky klesla o 23 procent a občané a různí komentátoři se nad tím zamýšlejí a spekulují o důvodech.

25.3.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Nejčastěji to svádějí na postoj pana prezidenta ke globálnímu oteplování a unii. Zásadní otázka je ale jiná: Proč by měl mít prezident nějakou autoritu? Historicky vzato to bylo jinak – autoritu měla vždy církev a světské správě byla svěřena moc. Tu měli a mají mít panovníci a vlády.

Církev ztratila moc dávno a jak známo, u nás kvůli husitství a rekatolizaci absolutně, dodnes tu církev žádnou autoritu bohužel nemá, ani morální. V moderních demokraciích se přesouvá autorita nikoliv na prezidenta, který je ve většině zemí jen fi gurou reprezentační, ale na nezávislou justici, případně univerzity. A v tom je náš další problém. U nás naopak se prezident i vláda – jak vidíme třeba na sporech s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou či na vztahu k Ústavnímu soudu – snaží moc soudní prezident i ministr spravedlnosti ponížit a učinit ji sobě podřízenou.

Na nepochopení dělby moci a autority je možná nejzřetelněji vidět, jak je po osmnácti letech naše demokracie ještě nedospělá. Nezvykli jsme si, že moc má řadu center, kromě moci ústavodárné, výkonné je to ještě moc soudní, mediální, bankovní rada, moc občanských sdružení, církví, univerzit… A tento model je pro nás stále ještě moc složitý. Proto máme snahu si ho všemožně zjednodušovat, jak jsme mohli vidět i v minulých týdnech. Kdo vyhraje ve volbách, má u nás pocit, že mu musí patřit všechno včetně veřejnoprávních médií, viz spor mediální komise parlamentu s docentem Jiřím Voráčem o právo kritizovat Českou televizi, ač právě Rada ČT je tu od toho. Nebo, kdo je nejsilnější v koalici, má zase pocit, že menší strany se mu musí bezvýhradně podřídit, viz Topolánek a jeho vztah ke KDU-ČSL a zeleným. A kdo vede politickou stranu, domnívá se, že všichni se musí zase podřídit jemu, viz Paroubek a jeho snahy vylučovat ze sociální demokracie každého, kdo by souhlasil s radarem. Tak se chová jen společnost, která se odnaučila žít v neustálém diskurzu, neumí přesvědčovat, není zvyklá stále diskutovat a uzavírat kompromisy. Jsme zvyklí jen nařizovat, protože čtyřicet let nám bylo jen nařizováno.

Samozřejmě že tento stav není jen naším problémem a netýká se jen postkomunistických zemí. Například zrovna letos si podobné otázky kladou velice naléhavě i ve Francii, která je již od dob prezidentů de Gaulla a Mitterranda považovaná za zamaskovanou monarchii. Tam se také od prezidenta vyžaduje autorita, a tu právě v těchto měsících totálně ztratil Nicolas Sarkozy už po pouhém ročním výkonu své funkce hlavně svým okázalým vztahem s topmodelkou Carlou Broniovou. Sarkozy zbytek „opelichané autority“ zděděné po předchůdcích (časopis Cicero) zaměnil za mýdlovou operu, ze svého úřadu učinil show a okázale vystavil na veřejnost svou intimitu, sklon k luxusu a přátelství k bohatým lidem, a tím porušil jedno z nejstarších pravidel: Nonšalance není mocipánům dovolena, a proto mu mnozí začínají předvídat brzké potíže. Jenže, a v tom je ta potíž. Za kulisou Sarkoshow dochází k zásadní proměně politiky, která začíná splývat s byznysem (podobně jako u nás). Na jeho mýdlové opeře byznysmeni vydělávají (třeba Elle, má-li prezidentský pár na titulu, prodává dvojnásob a mohla zdražit reklamu) a prezident za to od nich vyžaduje podíl. A naopak, byznysmeni cítí, že mu dodávají lesku a vyžadují od prezidenta podíl na moci, ač jsou nevoleni. Politologové se ptají: Lze toto ještě nazývat politikou? Odpověď zní ano, ale o to větší autoritu musí požívat justice a univerzity, což se neděje ani u nás, ani ve Francii.

Karel Hvížďala

25.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies