VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děti nás sledují

Protože se taky naší rodině obě totality s velikou chutí věnovaly, chodím především do těch škol, které využily nabídky Člověka v tísni při ČT a opatřily si série dokumentárních (a teď i hraných) filmů, které mají společný název PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ.

21.4.2008
SDÍLEJ:

Jiří StránskýFoto: DENÍK/Ivan Babej

Ponejvíc se setkávám s žáky vyšších ročníků gymnázií či jiných středních škol, kteří už přeci jen trochu vědí, co se tu mezi rokem 1948 a 1989 opravdu dělo. Někdy jim k nějakému pochopení pomohl i můj a Bočanův seriál Zdivočelá země, ale dokument to prostě není. Taky už nejsou poznamenáni totalitním vymýváním mozků, protože jejich rodiče, ač chodili do pionýra i do svazu mládeže, už v sobě vzdor a odpor k režimu nosili. A jejich potomci se už narodili do země bez ostnatých drátů a odstřelovacích koridorů, do dokořán otevřeného světa, a o nesvobodě se dozvídají jen z médií.

Za ta léta už způsoby jejich ptaní znám. I proto jim vyprávím „veselé historky z věznění“, díky nimž se rudým mocipánům nedařilo nás udolávat. Samozřejmě že se zkušeností, že se tihle mladí a spokojení posluchači nejdřív zasmějí a až se zpožděním jim z toho budou trnout zuby. Až jim dojde, že následovníci těch, co způsobili odsouzení víc než čtvrt milionu žen a mužů na miliony let do věznic a uranových lágrů (o ukončených životech nemluvě), jsou spolutvůrci současné politiky současného státu.

Jejich nejčastější otázkou bývá: „Proč jste se proti tomu, co s vámi dělali, nepostavili?“ Totalitní způsob nesvobody už nejsou schopni si představit. Jejich druhá otázka vlastně není určená mně, ale jejich rodičům a ještě víc prarodičům: Proč se u nich doma o takových věcech nikdy nemluvilo? A já musím vyprávět, jak bylo pro komunisty jednoduché právě díky oněm odsouzeným a popraveným a na hranicích či v šachtách zastřeleným šířit strach. Snažím se vysvětlit slova jako existenční nezbytnost, odpovědnost k rodině, ke vzdělání dětí.

Pokaždé je mi ze smutku těch studentů smutno. I z toho, že je prosím, aby to neměli svým dědům za zlé. Přitom je mi zároveň zle z české neschopnosti srovnat se s vlastní minulostí. Tím větší mám radost z toho, jak se děti ptají, jak chtějí vědět, jak to bylo. Před měsícem jsem byl mezi desetiletými dětmi. Čtvrťáky. Četli si předtím jednu mou knížku pro děti, kterou jsem sestavil z dopisů své dcerce z kriminálu.

V knížce viděly, jak ty dopisy vypadaly, přečetly si i předmluvu napsanou nejen jim, ale i jejich rodičům. Proto věděly, že jsem byl zavřený deset let, a chtěly vědět, jaké to bylo. Snažil jsem se jim to popisovat i vysvětlovat, nechal jsem je skákat mi do řeči, abych mohl doplnit, co jim nešlo si představit. Například celu v Ruzyni, co měla dveře jako trezor a uvnitř se postel, židle i stůl daly zaklopit do zdi a zamknout, aby vězeň musel chodit a chodit.

Nebo že jsme ten smolinec, z něhož pochází uran, dobývali skoro kilometr pod zemí. Jak jsme se ale i při tom scházeli a psali básně i vyprávěnky a díky statečným civilům je tajně posílali domů svým maminkám nebo manželkám. Jak jsme se dovedli i bavit… A pak mi přišla tlustá obálka, v níž byla knížka z dopisů a ilustrací o tom, co jsem dětem povídal. Až se mi tajil dech. A že ať zase brzy přijdu. Z té knížky by se měla uspořádat výstava. Ne kvůli mně a mé minulosti, ale kvůli nim, dětem. Aby každý viděl, co si myslí. Aby viděl, že už nám nic neodpustí. A hlavně: že nás sledují.

JIŘÍ STRÁNSKÝ

Autor je spisovatel, scenárista, dramatik a překladatel

21.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nepokoje v Paříži
AKTUALIZOVÁNO
1 5

Nepokoje v Paříži. Mladí se bouří proti Le Penové a Macronovi

Donald Trump.
22

Ostře osekané daně. Zopakuje Donald Trump úspěch Ronalda Reagana?

Lyže z novoměstské firmy dopomohly našim sportovcům na stupně vítězů

Poprvé se lyže na Novoměstsku objevily v devadesátých letech 19. století, kdy se fryšavský revírník Rudolf Gabessam přišel hostinskému Koskovi do Studnických pasek pochlubit s novými lyžemi z Norska.

Hákový kříž na ruce stál pokladní v Kauflandu místo

Obchodní řetězec Kaufland má problém. Způsobilo jej tetování prodavačky Miriam z obchodu v pražské Michli, které zachytil jeden ze všímavých zákazníků. Žena totiž měla na ruce vytetovaný hákový kříž. Obchod se s ní rozloučil a kvůli nacistickému symbolu dokonce zvažuje právní postih.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZOVÁNO

Sobotka jde Babišovi po krku. Chce vědět, jak získal Agrofert

ČSSD přitvrzuje. Korunové dluhopisy a transakce kolem firmy Profrost už nejsou jedinou věcí, která premiéra Bohuslava Sobotku zajímá. Chce vědět, jak Andrej Babiš získal Agrofert. Poradci předsedy vlády připravili materiál, který má Deník k dispozici. Reakci Andreje Babiše zjišťujeme.

Nezletilé dívky vyděsil masturbací. Onanistu díky svědkům vypátrali policisté

K muži v nákladním autě, který onanoval před třemi nezletilými dívkami, vyjížděli v lednu policisté do Sportovní ulice v Brně. Na místě ho už ale nezastihli. „Ještě před příjezdem hlídky odjel. Policisté ale vyzpovídali přítomné svědky a podařilo se jim zjistit totožnost onanisty," informovala ve čtvrtek policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies