VYBERTE SI REGION

Až na krev

V úterý jsou v berlínských kinech slevy a velká část šetřivých obyvatel vyráží do temných sálů. V Německu se ovšem většina cizích fi lmů dabuje a proč to nepřiznat: když Woody Allen pobíhá po Londýně a vtipkuje německy, zní to stejně nepřiměřeně jako Tři mušketýři s brněnským přízvukem.

22.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Což je mimochodem můj osobní autentický zážitek z předlistopadové Československé televize. Stejně jako ostatní berlínští cizinci chodím proto do jednoho z kin na Potsdamer Platz, kde se fi lmy hrají v anglické verzi. Dobrou třetinu publika tam ale stejně nakonec tvoří Němci. Takoví, kteří také dávají přednost titulkům před dabingem a považují se proto za kulturní. Jsme tam prostě všichni taková stejná krevní skupina.

I když ne docela. Když jsem nedávno vyrazila na úterní seanci na Potsdamer Platz, bylo dobrých deset minut do začátku fi lmu. Sedla jsem si doprostřed prázdného sálu, ale jak lidé všech barev i jazyků přicházeli, brzo bylo jasné, že bude vyprodáno. A tak jsem disciplinovaně zamířila na sedadlo, které mi v pokladně přidělili. Tam ale už seděl párek postarších Američanů. „Odpusťte, řekla jsem, „ale mám lístek na vaše místo. Můžete si prosím sednout jinam?“

„Ale proč si nesednete jinam vy?“ divili se Američané, „je tu spousta místa!“ Všimla jsem si, že muž má vedle sebe opřenou hůl a styděla jsem se. „Já vím,“ omlouvala jsem se. „Jenže přesně za pět minut přijdou Němci a budou chtít za každou cenu sedět na místech, která mají na vstupence. Potmě se ta správná místa těžko hledají.“ „Ani jsem nevěděl, že na lístku nějaká čísla jsou,“ divil se Američan a hrabal se z řady ven. „Tady na to lidé hodně drží,“ řekla jsem. „Ordnung muss sein!“ V řadě před námi seděla parta mladých přistěhovalců a klábosila berlínskou němčinou. „Ano, ano,“ otočil se na nás jeden z kluků. „Raději si sedněte na svá místa, Němci jsou opravdu takoví. Ordnung muss sein. “ Američané na něj hleděli tázavě a ptali se: „Copak vy nejste Němec?“

„Vy jste tu jen na dovolené, viďte,“ řekl přistěhovalec. Když se přesně v šest v sále zhaslo, proniklo do temnoty několik desítek Němců. Svítili si mobilními telefony, prodírali se obsazenými řadami a zdvořile, leč důrazně se domáhali svého sedadla. Vystrnadění cizinci vstávali, padali přes cizí nohy a těžce hledali, kam patří. Ozvaly se nadávky, atmosféra zhoustla. Někteří Němci volali, že je to schweinerei. Ostatní křičeli: „Sedněte si, nevidím.“ Někdo si nahlas stěžoval, že se mu ztratila taška a na plátně naskočil titulek: „There will be Blood.“

„Až na krev.“ Lidé se hádali a překáželi si ještě pár minut a pak zavládl klid. Nakonec, bylo to opravdu jenom fi lmové představení, a když skončilo, incident byl zapomenut. Spousta cizinců žije v Berlíně kvůli jeho vstřícnosti, zvědavosti na cizí zvyky a kvůli nakažlivé ochotě lidí se navzájem respektovat. Ta funguje docela dobře ve velkém a má svá nepsaná pravidla, ale v nečekaných detailech občas drhne. Říká se, že ve velkých městech jsou lidé na všechno zvyklí. Je to pravda jen částečně: obyvatelé velkých metropolí se dnes sice opravdu skoro ničemu nediví, ale zároveň se stále urputněji přidržují vlastních starých zvyků, kultury a spodního tónu, jemuž jungiáni říkají genetická paměť. Ta moje mi v tu chvíli řekla, že z Němec moji předkové nepřišli. Ani nevím proč, ale docela ráda si sedám kam zrovna chci – tedy pokud nepřekážím někomu, kdo tam patří víc než já.

Tereza Brdečková, autorka je spisovatelka

22.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies