VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O krizi médií

Po bankovní krizi přijde krize tištěných médií. Na tom se shodují všichni analytici a důvod je nabíledni: první, na čem firmy začínají šetřit, je vždy inzerce, a proto se bude opakovat scénář z přelomu let 2000 a 2001, kdy se výtěžek z inzerce hlavně u novin snížil kvůli nástupu internetu o pět až deset procent.

23.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Českou mediální krajinu tato krize zasáhla jen nepřímo: ač se inzerce výrazně nesnížila, zahraniční majitelé na ni reagovali u nás stejně jako doma v Německu či Švýcarsku: začalo se šetřit, propouštět a snižoval se počet stránek, prodávala se rádia a jiné přidružené nevýdělkové aktivity.

Totéž se má stát příští rok, i když první snížení inzerce, řádově o pět procent, se čeká již v letošním roce, a to zatím jen u časopisů. Některá úsporná opatření byla skutečně drastická, například The New York Times postupně snížil počet redaktorů z 2500 na dnešních 1200. Otázka zní: Jak na další krizi bude mediální branže reagovat a jak promění úroveň žurnalistiky, která se už předchozí krizí snížila?

Když dostával před pár týdny Alfred Neven DuMont, vydavatel Kölner Stadt-Anzeiger a Frankfurter Rundschau, v Kolíně nad Rýnem prestižní novinářskou cenu, vyzval všechny vydavatele k větším investicím do novin, protože v době krize, řekl, je nejlepší příležitost k rozmachu. Bohužel šlo ale pouze jen o slova, jak mu novináři připomněli, ve stejné době se totiž právě v jeho redakci připravovala krizová úsporná opatření, podle nichž by se ve Frankfurter Rundschau mělo masivně propouštět a zkušení redaktoři by se měli nahrazovat levnější pracovní silou.

Německo, které většinou na podobné tendence reaguje nejrychleji, již začalo pracovat s podobnými krizovými scénáři. Trend je tedy jasný: Zařídit, aby jeden novinář pracoval pro více redakcí. Problém takové žurnalistiky je ovšem v tom, že pak mohou vznikat bližší vztahy mezi novináři a politiky, což nabourává pluralitu zpravodajství.

Problém je rovněž v tom, že po minulé krizi v roce 2000, kdy existovaly největší inzertní výnosy, zisk až do roku 2003 klesal, a od té doby se navyšoval jen velmi nepatrně a nikdy nedosáhl výnosů z roku 2000.

Potíže jsou ovšem o to horší, že celá novinová branže je od té doby znejistěná, nikdo neví, jak se situace bude dále vyvíjet, a proto se investovalo hodně do internetu, který zatím v Evropě ještě nepřináší očekávané zisky, i do bezplatných novin, které jsou skoro všude dodnes prodělkové.

I když na druhé straně zisky vydavatelů jsou stále vyšší než zisky automobilových koncernů a obchodních řetězců. Protože ale tisk a papír jsou drahé, pokles výnosu z inzerce zisky rychle snižuje. Noviny od roku 2001 prožívají proto krizi identity.

Základní otázky tedy zní: Kdo bude prestižní a náročnou žurnalistiku financovat a hlavně jak dlouho: pět, deset nebo dvacet let? A co přijde potom?

Odpovědi na tyto otázky jsou skoupé a optimistické vize chybí. Velké trhy se silnou střední vrstvou si zřejmě pár prestižních listů udrží, ale co s malými trhy jako je náš, kde stabilní střední třída ještě prakticky neexistuje, a je otázka, jestli vůbec se za této situace může někdy vytvořit? Na to neumí nikdo odpovědět, jasné je jen jedno: informovanost obyvatelstva bude klesat.

A jak říká vydavatel FAZ Frank Schirmacher: Kdo pak bude pomáhat lidem se ve společnosti orientovat, zvlášť v době tak turbulentních změn, které právě prožíváme? Tato věta platí obzvláště pro postkomunistické země, kde de facto prestižní noviny a newsmagaziny, tak jak je známe ze staré Evropy, ještě neexistují.

KAREL HVÍŽĎALA, autor je novinář a spisovatel

23.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

S novým rokem se opět mírně upravují pravidla pro přiznání důchodu: rozhoduje nejen dosažení zákonem stanoveného věku, ale rovněž doba pojištění.

Co je dobré stihnout, než odejdete do důchodu

Divadlo Bez zábradlí. Ilustrační fotografie.
16

Kavárna divadla, kde hraje žena Stropnického, nemá EET. Prý nemusí

Mládek nevydržel, Sobotka ho odvolal. Na tahu je Zeman

/ANALÝZA/ - Volby se nevyhrávají díky potlesku velkých firem, ale díky lidem, kteří vhazují hlasovací lístek do urny. Většinou to dělají na základě svých zkušeností – u lékaře, ve škole, při pohledu na výplatní pásku nebo na účet od mobilního operátora. A právě ten je nepřiměřeně vysoký celé tři roky, kdy vedl ministerstvo průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Čeští vojáci měli konflikt s policií v Litvě

Pětice českých vojáků, kteří jsou na tříměsíčním cvičení v Litvě, měli v noci na neděli incident s policií v přístavu Klaipeda. Vojáci byli údajně opilí a dožadovali se vstupu do nočního klubu. Informoval o tom server iHned.cz s odvoláním na litevskou policii a ruská a litevská média.

VIDEO: Ve Zlíně na cyklostezce spálili korán

„Proč pálíme korán? Chceme podpořit slovenskou aktivistku, která řekla svůj názor a byla za svůj čin zatčena," komentoval David Nepimach ze Zlína akt, při kterém v pondělí ve Zlíně společně s desítkou zúčastněných spálil na cyklostezce na Vršavě svatou knihu muslimů.

EET? Prázdné výlohy a strach

Po restauracích, barech a hotelech, které už mají za sebou skoro tři měsíce zkušeností, míří elektronická evidence tržeb (EET) do dalších provozoven. Od začátku letošního března čeká živnostníky podnikající v maloobchodě i velkoobchodě. Někteří jsou už teď dokonale připraveni, jiní podlehli strachu a s podnikáním raději končí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies