Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O krizi médií

Po bankovní krizi přijde krize tištěných médií. Na tom se shodují všichni analytici a důvod je nabíledni: první, na čem firmy začínají šetřit, je vždy inzerce, a proto se bude opakovat scénář z přelomu let 2000 a 2001, kdy se výtěžek z inzerce hlavně u novin snížil kvůli nástupu internetu o pět až deset procent.

23.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Českou mediální krajinu tato krize zasáhla jen nepřímo: ač se inzerce výrazně nesnížila, zahraniční majitelé na ni reagovali u nás stejně jako doma v Německu či Švýcarsku: začalo se šetřit, propouštět a snižoval se počet stránek, prodávala se rádia a jiné přidružené nevýdělkové aktivity.

Totéž se má stát příští rok, i když první snížení inzerce, řádově o pět procent, se čeká již v letošním roce, a to zatím jen u časopisů. Některá úsporná opatření byla skutečně drastická, například The New York Times postupně snížil počet redaktorů z 2500 na dnešních 1200. Otázka zní: Jak na další krizi bude mediální branže reagovat a jak promění úroveň žurnalistiky, která se už předchozí krizí snížila?

Když dostával před pár týdny Alfred Neven DuMont, vydavatel Kölner Stadt-Anzeiger a Frankfurter Rundschau, v Kolíně nad Rýnem prestižní novinářskou cenu, vyzval všechny vydavatele k větším investicím do novin, protože v době krize, řekl, je nejlepší příležitost k rozmachu. Bohužel šlo ale pouze jen o slova, jak mu novináři připomněli, ve stejné době se totiž právě v jeho redakci připravovala krizová úsporná opatření, podle nichž by se ve Frankfurter Rundschau mělo masivně propouštět a zkušení redaktoři by se měli nahrazovat levnější pracovní silou.

Německo, které většinou na podobné tendence reaguje nejrychleji, již začalo pracovat s podobnými krizovými scénáři. Trend je tedy jasný: Zařídit, aby jeden novinář pracoval pro více redakcí. Problém takové žurnalistiky je ovšem v tom, že pak mohou vznikat bližší vztahy mezi novináři a politiky, což nabourává pluralitu zpravodajství.

Problém je rovněž v tom, že po minulé krizi v roce 2000, kdy existovaly největší inzertní výnosy, zisk až do roku 2003 klesal, a od té doby se navyšoval jen velmi nepatrně a nikdy nedosáhl výnosů z roku 2000.

Potíže jsou ovšem o to horší, že celá novinová branže je od té doby znejistěná, nikdo neví, jak se situace bude dále vyvíjet, a proto se investovalo hodně do internetu, který zatím v Evropě ještě nepřináší očekávané zisky, i do bezplatných novin, které jsou skoro všude dodnes prodělkové.

I když na druhé straně zisky vydavatelů jsou stále vyšší než zisky automobilových koncernů a obchodních řetězců. Protože ale tisk a papír jsou drahé, pokles výnosu z inzerce zisky rychle snižuje. Noviny od roku 2001 prožívají proto krizi identity.

Základní otázky tedy zní: Kdo bude prestižní a náročnou žurnalistiku financovat a hlavně jak dlouho: pět, deset nebo dvacet let? A co přijde potom?

Odpovědi na tyto otázky jsou skoupé a optimistické vize chybí. Velké trhy se silnou střední vrstvou si zřejmě pár prestižních listů udrží, ale co s malými trhy jako je náš, kde stabilní střední třída ještě prakticky neexistuje, a je otázka, jestli vůbec se za této situace může někdy vytvořit? Na to neumí nikdo odpovědět, jasné je jen jedno: informovanost obyvatelstva bude klesat.

A jak říká vydavatel FAZ Frank Schirmacher: Kdo pak bude pomáhat lidem se ve společnosti orientovat, zvlášť v době tak turbulentních změn, které právě prožíváme? Tato věta platí obzvláště pro postkomunistické země, kde de facto prestižní noviny a newsmagaziny, tak jak je známe ze staré Evropy, ještě neexistují.

KAREL HVÍŽĎALA, autor je novinář a spisovatel

23.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok ve švýcarském Schaffhausenu.
AKTUALIZOVÁNO
4

Útok ve Švýcarsku. Pachatel zranil motorovou pilou nejméně pět lidí

Pivo Aurosa se prodává v třetinkové lahvi s růžovým nádechem.
DOTYK.CZ
4

České pivo určené výhradně ženám pobouřilo Britky. Je to sexismus, zlobí se

Zběsilá jízda z pivních slavností: mladík v BMW demoloval auta i stromky

Spoušť se škodou za téměř půl milionu korun po sobě zanechal řidič BMW, který se v neděli nad ránem vracel z pivních slavností. Bral vše, co mu stálo v cestě, a poničil i dvě zaparkovaná auta. 

Francouzi se bouří. Cigarety mají stát minimálně 10 eur

Francouzi patří k nejnáruživějším kuřákům v Evropě. Teď se na ně valí hrozba. Vláda plánuje, že stanoví minimální cenu za krabičku na deset eur. Měla by se zvýšit během následujících tří let.

Odklad části EET o devět měsíců? Vláda návrh KDU-ČSL a STAN zamítla

Návrh KDU-ČSL a Starostů na devítiměsíční odklad zavedení posledních dvou fází elektronické evidence tržeb (EET) vláda dnes odmítla. Vyplývá to z průběžných výsledků jednání kabinetu, který ČTK poskytl tiskový odbor Úřadu vlády. Pod návrhem je kromě jiných podepsaný lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka.

Bezpečnější MHD či koncerty? Vláda na měkké cíle vyčlení 359 milionů

Na ochranu tzv. měkkých cílů, tedy míst s vysokou koncentrací lidí, která nejsou trvale chráněna a jsou snadno dostupná, bude v dotačních programech několika ministerstev v letech 2019 až 2021 připraveno 359 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení