VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O krizi jako terapii

„Jednadvacet platů odstupného je nemravnost,“ prohlásila odbornice na personalistiku rázně. Stůl, u kterého s ní obědvali manažer, nezaměstnaný a novinář, zmlkl. Jak to ta ženská myslí?

20.4.2009
SDÍLEJ:

Foto:

Netradičně: „Firma, která nabízí takové peníze, jaké většina propuštěných nikdy neviděla pohromadě, si jen kupuje klid. Koho by napadlo stěžovat si, že mohla pro lidi udělat víc?“ Představu, že pro náhle nezaměstnané existuje ještě něco užitečnějšího, než netradiční suma peněz, je třeba vstřebat. Třeba manažer málem spolkl kost: „Vždyť jim ty peníze koupí čas!“„Žádný čas. Je to výhra v loterii, která k ničemu nezavazuje. Většina lidí ji nesmyslně utratí za několik dní.“ Čas ekonomické krize je svým způsobem blahodárný. Staví člověka před otázky, které by si jinak nepoložil. Například: co jsou ony jistoty, o které se tak bojím?

Hladovění se bojím stěží. Bojím se o pravidelný příjem? Ano. Bojím se o práci? Ano. A je příjem a práce totéž? Záleží na okolnostech.
Nechce se to přiznat, ale globální krize je do značné míry krizí osobní. Člověk, jenž je v těchto dnech žádán, aby si nechal dobrovolně snížit plat, stojí před dilema, které se peněz netýká. Rozmýšlet se mezi nižším platem a výpovědí znamená hledat odpověď na základní životní otázku: jakou hodnotu má pro mne to, co dělám? Kde leží hranice mé spokojenosti? Co jsem ochoten obětovat, aniž bych narušil vlastní integritu – a nepřestal „žít“?

Zkušenost lidí, pracujících s žadateli o práci ukazuje, že v našich zeměpisných šířkách se v čase krizí obáváme především o relativně pohodlný životní styl. Ten životní styl, který ony hodnotové otázky pro jistotu obchází. Ten životní styl, kterého se snažíme roky zbavit; jenže začasté chybí odvaha – a vlastně i vnější tlak. Současná krize ale nezaskočila svými nečekanými nároky a souvislostmi pouze osoby, nýbrž i firmy a instituce. Co je větší hodnotou: nepřerušený růst firmy, kvalita zboží a služeb, anebo starost o zaměstnance, či dokonce o komunitu, v jejímž prostředí podniká? Bezpochyby nejen já jsem v posledních měsících slyšel na vlastní uši: „Teď utáhneme šrouby, lidi nemají kam jít.“

Potíže, které krizovou situaci provázejí, o Velikonocích na této stránce přesně formuloval Ivan Hoffman: „Ve společnosti, která je orientována na konzum, existuje rovnítko mezi štěstím a růstem, jakož i rovnítko mezi poklesem a zoufalstvím. Ztrátu jistot a snížení životní úrovně vnímáme jako katastrofu, kterou musí být někdo vinen a měl by za ni být i někdo potrestán.“

Ona podobnost vůbec není náhodná: firmu, orientovanou především na růst, zisk a potažmo konzum, ani nenapadne, že problémem propuštěného člověka nejsou nutně peníze. Ale schopnost orientovat se, rekvalifikovat se, promyslet svůj vlastní (pracovní) život v nových souvislostech.

Když jsem pracoval v BBC, čeští kolegové se mi posmívali: „Co je to za nesmysl, aby firma pečovala o rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem zaměstnanců?“ Nyní se koncepty tzv. společenské odpovědnosti firem objevují i ve zdejší kotlině a finanční krize ukáže, jak vážně to zaměstnavatelé myslí. I snižování nákladů, omezování provozů a propouštění lze připravit „společensky odpovědně“. Tedy: pomáhat i jinak než penězi.

Na tuto krizi nebudeme po jejím skončení vzpomínat pouze jako soukromníci. I společnost má paměť; obrazy chování firem budou svázané s jejich značkami úplně stejně jako jejich výrobky a tyto obrazy budou důležitější než jejich růst. Je v tom cosi úlevného: dojde-li na vnitřní katarzi, člověk nepočítá. Člověk cítí.
MICHAL RŮŽIČKA

20.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies