VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O krizi jako terapii

„Jednadvacet platů odstupného je nemravnost,“ prohlásila odbornice na personalistiku rázně. Stůl, u kterého s ní obědvali manažer, nezaměstnaný a novinář, zmlkl. Jak to ta ženská myslí?

20.4.2009
SDÍLEJ:

Foto:

Netradičně: „Firma, která nabízí takové peníze, jaké většina propuštěných nikdy neviděla pohromadě, si jen kupuje klid. Koho by napadlo stěžovat si, že mohla pro lidi udělat víc?“ Představu, že pro náhle nezaměstnané existuje ještě něco užitečnějšího, než netradiční suma peněz, je třeba vstřebat. Třeba manažer málem spolkl kost: „Vždyť jim ty peníze koupí čas!“„Žádný čas. Je to výhra v loterii, která k ničemu nezavazuje. Většina lidí ji nesmyslně utratí za několik dní.“ Čas ekonomické krize je svým způsobem blahodárný. Staví člověka před otázky, které by si jinak nepoložil. Například: co jsou ony jistoty, o které se tak bojím?

Hladovění se bojím stěží. Bojím se o pravidelný příjem? Ano. Bojím se o práci? Ano. A je příjem a práce totéž? Záleží na okolnostech.
Nechce se to přiznat, ale globální krize je do značné míry krizí osobní. Člověk, jenž je v těchto dnech žádán, aby si nechal dobrovolně snížit plat, stojí před dilema, které se peněz netýká. Rozmýšlet se mezi nižším platem a výpovědí znamená hledat odpověď na základní životní otázku: jakou hodnotu má pro mne to, co dělám? Kde leží hranice mé spokojenosti? Co jsem ochoten obětovat, aniž bych narušil vlastní integritu – a nepřestal „žít“?

Zkušenost lidí, pracujících s žadateli o práci ukazuje, že v našich zeměpisných šířkách se v čase krizí obáváme především o relativně pohodlný životní styl. Ten životní styl, který ony hodnotové otázky pro jistotu obchází. Ten životní styl, kterého se snažíme roky zbavit; jenže začasté chybí odvaha – a vlastně i vnější tlak. Současná krize ale nezaskočila svými nečekanými nároky a souvislostmi pouze osoby, nýbrž i firmy a instituce. Co je větší hodnotou: nepřerušený růst firmy, kvalita zboží a služeb, anebo starost o zaměstnance, či dokonce o komunitu, v jejímž prostředí podniká? Bezpochyby nejen já jsem v posledních měsících slyšel na vlastní uši: „Teď utáhneme šrouby, lidi nemají kam jít.“

Potíže, které krizovou situaci provázejí, o Velikonocích na této stránce přesně formuloval Ivan Hoffman: „Ve společnosti, která je orientována na konzum, existuje rovnítko mezi štěstím a růstem, jakož i rovnítko mezi poklesem a zoufalstvím. Ztrátu jistot a snížení životní úrovně vnímáme jako katastrofu, kterou musí být někdo vinen a měl by za ni být i někdo potrestán.“

Ona podobnost vůbec není náhodná: firmu, orientovanou především na růst, zisk a potažmo konzum, ani nenapadne, že problémem propuštěného člověka nejsou nutně peníze. Ale schopnost orientovat se, rekvalifikovat se, promyslet svůj vlastní (pracovní) život v nových souvislostech.

Když jsem pracoval v BBC, čeští kolegové se mi posmívali: „Co je to za nesmysl, aby firma pečovala o rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem zaměstnanců?“ Nyní se koncepty tzv. společenské odpovědnosti firem objevují i ve zdejší kotlině a finanční krize ukáže, jak vážně to zaměstnavatelé myslí. I snižování nákladů, omezování provozů a propouštění lze připravit „společensky odpovědně“. Tedy: pomáhat i jinak než penězi.

Na tuto krizi nebudeme po jejím skončení vzpomínat pouze jako soukromníci. I společnost má paměť; obrazy chování firem budou svázané s jejich značkami úplně stejně jako jejich výrobky a tyto obrazy budou důležitější než jejich růst. Je v tom cosi úlevného: dojde-li na vnitřní katarzi, člověk nepočítá. Člověk cítí.
MICHAL RŮŽIČKA

20.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kanylu doktoři zavádějí pacientům při závažnějších operacích. Ilustrační foto.
9

Stížnost na lékaře? Pacient platí za důkazy. Komora to chce změnit

Amazon v Dobrovízi.
DOTYK.CZ

Po Rohlíku zasahovala cizinecká policie také v Amazonu

Brexit bude drahý. Pro všechny

Britská premiérka Theresa Mayová dnes oficiálně posílá do Bruselu dopis, kterým odstartuje to, čemu se říká „proces odchodu z EU". Co může brexit znamenat pro Británii a co pro samotnou i unii?

Pohledem Davida Vagadaye: Babiš se naštval

Miliardáře a ministra financí Andreje Babiše naštval komentář našeho redakčního kolegy. V reakci pak jeho styl psaní nazval amatérským a přidal hodně dlouhý výčet počinů, které se mu ve vládě povedly.

V Peru odvolali viceministryni. Během záplav a v pracovní době se opalovala

V Peru skončila náměstkyně ministra zemědělství za to, že se v pracovní době opalovala. Eufrosina Santaová tak činila v době, kdy země bojuje s ničivými záplavami. O případu informoval server Infobae.

Spartě hrozí kolaps. Fanoušci napsali Křetínskému: Ukončete chaos

Kdyby mohly fotbalové kluby mluvit, Sparta by si asi teď postěžovala: Jsem jako fackovací panák. Ano, bez přehánění se dá říct, ženejúspěšnější celek v české historii dostává jednu ránu za druhou. Neustálé výměny trenérů, krach v Evropě, vzdalující se vidina titulu a také lapálie Tomáše Rosického.Může být hůř? Odpověď zní: samozřejmě. Poslední políček dostala Sparta od vlastních příznivců. Před nedělním derby se Slavií se ozvala nejvěrnější skupina: oficiální fankluby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies