VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O cenzuře

Osmičková výročí, která letos slavíme, nás upozorní i na dva pokusy, kdy u nás byla zrušena cenzura. A za rok budeme slavit její první definitivní zrušení.

6.5.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Co nám tato výročí připomínají? Poprvé byla cenzura na území Čech, Moravy a Slezska zrušena císařským patentem 15. března 1848. To vedlo v revolučních letech, tedy i následujícím roce 1849, k rozdělení českého tisku na tři proudy: liberálně národní (Slovan a Národní noviny Karla Havlíčka Borovského), radikálně demokratický (Pražský večerní list, Noviny Lípy slovanské a Občanské noviny, kolem nichž se točili autoři Karel Sladkovský, Karel Sabina, Josef Václav Frič atd.) a konzervativní (Vídeňský denník).

Po násilném přerušení jednání ústavodárného kroměřížského sněmu v březnu 1849 a vydání tzv. oktrojované ústavy, kterou tak silně kritizoval Karel Havlíček Borovský ve svých Národních novinách, byly tyto noviny zastavené v lednu 1850. Ve vydání ze 6. dubna 1849 reagoval Havlíček na zákon o tisku zveřejněný 13. března, protože dle paragrafu 19 byl zapovězen podomní obchod s tištěnými spisy, vyvolávání, rozdávání, dražení a přilepování tiskopisů na veřejné ulici (trafi ky s novinami neexistovaly). Havlíček paragraf odsoudil jako neliberální a vůči chudině nelidský.

Nový tiskový zákon pak vyšel 27. května 1852 a obsahoval již jasné regulační nástroje: tiskové koncese, kauce, systém výstrah a inzertní daň. Důsledek: na trhu zůstaly jen literární a osvětové listy a Havlíček byl odvezen násilím do Brixenu.

Podruhé padla v Československu cenzura dne 4. února 1968, tedy brzy po pádu prezidenta Antonína Novotného za tzv. Pražského jara, a stalo se to v televizi, již tehdy nejmasovějším sdělovacím prostředku.

V Televizních novinách byl tenkrát odvysílán rozhovor Kamila Wintera s Eduardem Goldstückerem o svobodě projevu a zamlčovaných okolnostech IV. Sjezdu Svazu československých spisovatelů z roku 1967.

Podobný rozhovor jsem uveřejnil v únoru i já v Mladém světě a vedl jsem ho se spisovateli Arnoštem Lustigem a Janem Procházkou o našem vztahu k Izraeli a o nevraživosti a podezíravosti vůči inteligenci.

Vyšel pod názvem Neříkám nic jiného, než co si myslí šofér, než co si myslí paní, která uklízí, než co si myslí obyčejní lidé (číslo 7, ročník X).
Další průlom pak přinesly dvě debaty s mládeží o minulosti, z nichž první se konala 14. března a měla název Mladí se ptají. Na ní vystoupil Josef Smrkovský, Jan Procházka, Zdeněk Hejzlar a další. Záznam besedy ve zkráceném znění dokonce otisklo další den Rudé právo.

Dne 9. dubna začala Československá televize vysílat pořad s názvem Mezi námi s podtitulem Zajímaví lidé v hovoru i sporu. Pořad byl produkován každý týden v úterý po Televizních novinách a jeho autorem byl Vladimír Tosek. Vysílal se v přímém přenosu, a to byla samozřejmě ta velká změna. Kromě autora se v moderování střídali Jiří Kantůrek, Ladislav Daneš a Jiří Ruml.

Československý rozhlas začal bez cenzury vysílat rovněž od února komentované zpravodajství každý večer po desáté hodině v redakci Milana Weinera a o něco později pořad s názvem Písničky s telefonem, který moderovali Sláva Volný, Rudolf Zeman, Jiří Dienstbier, Jeronym Janíček atd. Odvahu postupně získávala i další média.

Období svobody bylo velice krátké. Ofi ciálně byla cenzura zrušena v Národním shromáždění až ve dnech 25. a 26. června a znovu zavedena byla 26. září 1968, tedy měsíc po okupaci.

Potřetí byla u nás zrušena cenzura v roce 1989. Ve Velké Británii byla cenzura jednou provždy zrušena již v roce 1695, tedy prakticky o tři sta let dříve, a to je právě to, co nás od staré Evropy tak zásadně odděluje: zkušenost se svobodou.

Svobody se politici bojí a občané ji neumějí využívat. Ius resistendi, právo odporovat moci, tu má velmi slabou tradici, a to je to hlavní, co bychom si měli v těchto dnech připomenout.

Karel Hvížďala, autor je novinář a spisovatel

6.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies