Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč tu jsou?

Hodnověrně nedoložená historka vyprávěná v mnoha podobách sděluje, jak se manželka anglikánského biskupa v šedesátých letech 19. století doslechla o mylném výkladu evoluční teorie, tvrdícím, že se lidé vyvinuli z opic.

8.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Ke svému muži děla: „Doufám, že to není pravda. Pokud to pravda je, pak doufám, že se ji nikdo nedozví.“ Jiná verze tohoto omylu se ptá: „Jestliže se lidé vyvinuli z opic, proč tu stále jsou opice?“

Evoluční teorie neříká, že se lidé vyvinuli z opic. Říká, že jsme s opicemi, dalšími savci, ptáky, plazy, rybami, bezobratlými živočichy, s rostlinami, plísněmi, prvoky, bakteriemi a viry měli společné předky. Dodnes se tahle představa kreslí jako strom, který se postupně větví, až má v současné koruně dejme tomu 10–100 milionů koncových větviček, současných podob života.

Jdete-li od konce větvičky v koruně stromu zpátky, narazíte na odvětvení jiné větvičky, takže od tohoto místa níž jste na společné větvi. Pak sestoupíte ještě níž, a jste opět na společné, tentokrát silnější větvi, která má v koruně dejme tomu tisíc zakončení, a tak můžete sestupovat, až se dostanete na samotný kmen u země.

Důkazů, že tahle teorie platí, je moc. Přesvědčivé jsou molekulárně genetické. Nemusíte se prokopávat vrstvami země, stačí nabrat DNA z mnoha různých tvorů a číst, kde je jejich DNA totožná a kde se odlišuje. Máte-li k tomu nastavené hodiny určující, v jakém tempu se DNA měnila, máte rodokmen. Tím pádem je známo, že se šimpanzi máme společných asi 99 procent DNA a 98,5 procenta genů a že s dnešními lidmi měli ve východní Africe společného předka, který zde pobíhal před 5–7 miliony let.

Společné předky jsme měli i s ječmenem a pšenicí. Výzkum ukazuje, že přesnější představa než strom s jedním kmenem bude evoluce podobná banánovému stromu. To je spíš houština, v níž pořádně nevíte, který je původní kmen. Že evoluční teorie nevysvětluje, jak život vznikl, je pravda. Není to jejím cílem. Zabývá se jeho vývojem. Vznikem života se zabývají dvě velké skupiny teorií, molekulárně genetická a nesmírně zajímavá termodynamická.

Je nepředstavitelné, aby něco tak složitého, jako je molekula RNA, vzniklo náhodně, říká další námitka a uvede příklad jednoho milionu opic náhodně ťukajících do počítače každou sekundu sekvenci o 13 písmenech. Najít mezi 2613 sekvencemi této délky onu správnou, a to TOBEORNOTTOBE neboli Být či nebýt by jim trvalo 78 800 let.

Ale už v osmdesátých letech minulého napsal Richard Hardison z Glendalské univerzity program, který tuto sekvenci našel za 336 opakování. Celého Hamleta takhle vytvořil za 4,5 dne. Jestliže se tedy působení vlivů, jimž říkáme výběr, nemění, běží evoluce v jednom směru a v krátké době vytvoří složité struktury.

A co druhý termodynamický zákon? Ten přece říká, že systémy podléhají entropii, nemohou být v čase složitější, ale naopak. Živé se tedy nemohlo vyvinout z neživého. To je také omyl. Tento zákon dovoluje pokles entropie čili míry nepořádku za předpokladu, že jinde entropie stoupne.

Na Zemi proto mohou vznikat živé, tedy složité systémy proto, že míra entropie roste ve Slunci. A také mutace neboli proměny genetické informace, jeden ze základů evoluční teorie. Ty přece mohou jen vyřazovat nežádoucí, něco nového stvořit nemohou, praví další tvrzení.

Je to další omyl. Bodové mutace odpovídají za odolnost bakterií proti antibiotikům. Existují podstatně složitější mutace genů tvořících základní plán těla. Pro evoluční tlak jsou možností jak zkoušet zcela nové podoby těl. Mutace jiných genů umožnily sledovat vývoj jedné skupiny krevních bílkovin v průběhu milionů let.

FRANTIŠEK KOUKOLÍK, autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou

8.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barcelona, teroristický útok
AKTUALIZOVÁNO
1 22

Islamisté na videu oslavují katalánské útoky a hrozí Španělsku dalším terorem

Ilustrační foto.
3 10

Ženám s rakovinou chybí lék prodlužující život, v Česku už není hrazený

Po prezidentu Benešovi zbyl v Náměšti telefon

V rámci našeho 50dílného seriálu Poznáváme Česko se tento týden vydáme do míst, kam nebyl ještě před časem povolen vstup. Dnes se zaměříme na sídlo, ve kterém chtěl žít náš prezident, klášter, který po odchodu armád povstal opět z popela, a hřbitov, na nějž se zapomnělo.

SLEDUJEME ON-LINE

Reorganizace, nebo konkurz? Věřitelé rozhodnou o budoucnosti OKD

Bude se těžit dál, nebo je konec? Odpověď na tuto otázku by měli dnes svým hlasováním dát ve známost věřitelé společnosti OKD, kteří se hned ráno sešli u Krajského soudu v Ostravě.

Dvě třetiny školáků budou mít v dospělosti problémy s kostmi

/INFOGRAFIKA/ Vyžeňte děti na sluníčko a servírujte jim ryby, vyzývají lékaři české rodiče. Přišli totiž na alarmující věc: jen třetina českých školáků má dostatek vitaminu D. Ten se přitom do těla dostává právě ze slunečního svitu, ryb a mléka. Pokud ho děti nemají dostatek, hrozí jim v budoucnu závažné choroby. Například problémy s imunitou či špatný vývoj kostí.

Ferrari představilo nový model Portofino. Náhrada za Californii T má 600 koní

Trochu nečekaně dnes Ferrari ukázalo nový nejlevnější model v nabídce, který náhradní vysluhující Californii T. Portofino přichází se zcela novým šasi, nižší hmotností a pochopitelně řádnou dávkou koní navíc z přeplňovaného motoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení