VYBERTE SI REGION

Sprejeři a nulová tolerance

George Kelling, muž z probační služby města New York, která se stará o propuštěné vězně, spustil před dvaceti lety mohutnou kampaň.

29.12.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Cílem bylo odstranit sprejeřinu z metra. To se do značné míry povedlo.

Překvapením bylo, že vzápětí zde poklesla míra drobné kriminality. Kellingův nápad byl podkladem „nulové tolerance zločinu“. Prosadil ji tehdejší starosta New Yorku, Rudolph Giuliani. Kriminalita klesla na dlouholeté minimum. Jenže odpůrci – oprávněně – tvrdili, že je to především tím, že zásahy policie jsou přehnaně tvrdé, že zároveň klesla míra chudoby a zkvalitnilo se bydlení.

A také, že jde o důsledek zvýšeného počtu umělých přerušení těhotenství ve společenské vrstvě vyznačující se vyšší mírou antisociálního chování. A dokonce, že jde o efekt zavedení bezolovnatého benzinu. Olovo totiž poškozuje vyvíjející se mozky ještě víc než dospělou nervovou soustavu. Je možné tyhle úvahy ověřit? Zkušenost říká: jakmile se v opuštěné budově objeví první rozbité okno, následují další a po nich vloupání. Až sem je to pozorování a opět úvaha. Představte si, že ji potvrdily experimenty. Holandští vědci pro ně využili uličku, ve které lidé parkují svá kola. V jednom případě byly její stěny čerstvě vymalované a čisté. V případě druhém byly pomatlané sprejery.

V obou případech v uličce stála velká cedule s nápisem, který sprejeřinu zakazoval. Ke všem zaparkovaným kolům vědci připevnili letáček s reklamou neexistujícího sportovního obchodu. Kdokoli chtěl s kolem odjet, musel letáček odstranit. Vulici nebyly popelnice. Cyklisté tedy měli tři možnosti: vzít letáček s sebou, pověsit ho na jiné kolo, nebo ho mrsknout na zem. Druhou a třetí možnost brali vědci jako odhazování odpadků. Jestliže byly zdi uličky čisté, letáček odhodilo 33 procent cyklistů. Jestliže byly zmazané sprejeřinou, odhodilo jich letáček 69 procent. Při dalším pokusu nechali vědci v dočasné zábraně oddělující parkoviště úzkou mezeru. U ní velký nápis: „Nepřivazujte jízdní kola k uličce. Zákaz průchodu.“ Jestliže byla čtyři jízdní kola řádně přivázána o kus dál, prošlo mezerou jen 27 procent lidí.

Jakmile byla k uličce tato kola přivázána, porušilo zákaz 82 procent lidí. V Holandsku se nesmí odpalovat ohňostroje několik týdnů před Novým rokem. Vědci se dostavili k nádraží, kde stává spousta kol. A zase na ně rozmístili letáčky, stejně jako v prvním pokusu. Pak odpálili několik bouchacích kuliček. Jestliže bylo ticho, odnesli cyklisté způsobně letáčky ve 48 procentech, zbytek pohodili. Jestliže bouchaly kuličky, odnesli si je jen ve 20 procentech. A v posledním pokusu vědci vložili do poštovní obálky, která měla průsvitné okénko, bankovku v hodnotě pěti eur tak, že okénkem prosvítala. Obálku pak zastrčili do štěrbiny poštovní schránky, aby bankovka byla vidět. Jestliže byla schránka čistá, ukradlo obálku 13 procent kolemjdoucích, ostatní ji nechali být, nebo posunuli dovnitř. Jestliže byla posprejovaná, ukradlo obálku 27 procent kolemjdoucích, neboli dvojnásobek. Napodobování, jeden z kořenů učení, je základní lidská vlastnost. Nadto je obecná. To znamená – jestliže lidé spatří sprejeřinu, nutně neutíkají si také koupit barvu. Zato si zapamatují porušení sociálních norem, které někomu prošlo. Mnozí z nich je pak různým způsobem napodobí. Před časem jsem procházel Karlovými Vary. Byly znečištěné sprejery, stejně jako ostatní naše města. V jedné části byly zdi čisté. Udivilo mě to. Pak jsem slyšel, že zde prý bydlí převážně Rusové.

Že by zavedli nulovou toleranci?

František Koukolík, autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou

29.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies