VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stradivárky

Radosti lidí velmi, velmi bohatých: velké, nádherně broušené drahé kameny, mimořádné šperky, výjimečné sochy, obrazy – a housle cremonských mistrů Antonia Stradivariho (1644–1737) a Giuseppe Guarneri del Gesu (1698–1744).

17.7.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Stradivari vyrobil něco přes tisícovku houslí, viol a violoncell, přežilo asi 650. Mezi jeho zákazníky byli Jakub II., anglický král, a Karel III., král Španělska. Pravděpodobně o žádném hudebním nástroji se nevypráví tolik historek, žádný není po tři století předmětem takového zájmu, žádný není tak drahý.

Stradivárky Barbary Pennyové, první ženy, která hrála s Královským fi lharmonickým orchestrem, získal – kde jinde než v aukčním domě Christie's – ano nymní kupec za 1,2 milionu dolarů, tedy přibližně třetinu ceny, za níž v roce 2006 změnily majitele stradivárky zvané Kladivo. Rakouská policie dopadla gang, jenž houslistovi Christianu Altenburgerovi ukradl stradivárky za 3,4 milionu dolarů, nadto ještě jiné housle a tři smyčce. Byli to po této stránce naštěstí amatéři, protože v Mistrově domě ukradli ještě další předměty, tudíž je policie chytila jedna dvě.

David Garret, zázračné dítě, hrál na housle s Londýnským fi lharmonickým orchestrem v době, kdy mu ještě nebylo deset let, dokázal uklouznout na schodech tak nešťastně, že pod nimi přistál na pouzdře se svými stradivárkami, které zakoupil za dolarů milion. Stradivariho housle jsou prubířským kamenem všech houslí, které přišly po nich. Zpívají nenapodobitelně. Tři století ve všem, včetně muziky, změní snad vše, hlas Stradivariho houslí je žádaný, obdivovaný, záviděný, chrá něný, milovaný a nezměněný. Otázka je, co tak neuvěřitelný zvuk dělá, proč ho jiní mistři řemesla houslového nedokázali alespoň napodobit. U cremonských houslí se proto zkoumala architektura jejich ozvučnice, tvar lubů, síla dřeva, vrstvení i druh laku, úhel krku, hmatník a kobylka, jakož i úhel, v němž jsou přes ni napjaté struny. Jak známo, kmitání zvukových vln a jejich šíření je u houslí dáno architekturou nástroje a vlastnostmi dřeva. Podíváte-li se na řez dřevem, rozlišíte letorosty, střídají se jako světlé a tmavé proužky.

Dřevo, které roste zjara, slouží hlavně dopravě vody, je tudíž řidší, porézní. Dřevo, které roste později, je pod statně hustší. Mechanické vlastnosti dřeva se odlišují ve všech třech směrech, a to podélně, napříč i v obvodu. Rozdíl hustoty dřeva může buď přímo nebo nepřímo, ovlivňovat jeho vibraci. Housle jsou trojrozměrné. Dřevo, ze kterého je mistr houslař dělá, se ohýbá ve všech třech směrech. Což jsou právě vlastnosti, které ovlivňují zvuk. Problém je s měřením hustoty dřeva hotových houslí. Je nutné získat jejich kousek, ponořit do vody tak, aby se sám do kontaktu s vodou nedostal. Tím se získá jeho objem, a jestliže se jeho váha vydělí objemem, získáte hustotu. Dokážete si představit houslistu, jenž by někomu svěřil stradivárky k těmto experimentům? Nadto nezískáte to nejvýznamnější, rozdíly hustoty. A tak vědci užili výpočetní tomografi i, zobrazovací metodu, kterou většina lidí zná z lékařství, upravenou tak, že měří hustotu materiálu, pročež se jí říká kvantitativní CT densitometrie. Je to rychlá a šetrná technika, při které není nutné housle rozebírat, ani do nich, nedej „houslobože“, dělat dírky.

Vypůjčili si dvoje stradivárky, troje housle del Gesuovy vyrobené v letech 1715–1734, a porovnali jejich vlastnosti s houslemi současných velmistrů řemesla, a to Bormanovými, Kingovými a Rabutovými, vyrobenými v letech 1995–2006. A přišli na to: rozdíly v hustotě mladého a staršího dřeva jsou u klasických cremonských houslí podstatně menší než u houslí moderních. Má dětská otázka: jak na tohle přišli mistři cremonští?

František Koukolík,

autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou

17.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Lukašenkův režim přitvrzuje: KGB zatkla nejméně 11 lidí

V Bělorusku dnes zadrželi agenti tajné policie KGB nejméně jedenáct příslušníků organizace Bílá legie, kterou opozice označuje za vlasteneckou a režim za extremistickou. Podle vládních médií je razie namířena proti osobám usilujícím o destabilizaci země. Zatýkání se údajně nevyhnulo ani příslušníkům bezpečnostních složek a pohraniční stráže. Informovala o tom agentura BelaPAN.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies