VYBERTE SI REGION

Termostat

Industriální a postindustriální civilizace, obírající se v hojné míře normami, statistickým průměrováním a podobnými typy činností, zapomíná, že tyto jevy jsou typické právě jen pro ni, a přírodě jako takové jsou cizí.

20.6.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Je pravda, že v tropickém pralese je dnem i nocí poměrně konstantně vlhce dusno, v mírném pásmu, v němž žijeme, je však počasí velmi proměnlivé. To pouze v našem obývacím pokoji udrží termostat teplotu na řekněme dvaadvaceti stupních plus minus jeden. Ve spojení s velmi rozšířenou představou, že na něco „máme nárok“ (člověk je dospělý v okamžiku, kdy zjistí, že bez odpovídajících povinností nemá nárok na nic), pak v katastrofi cky vyladěné společnosti vzniká panika vždy, když se teploty nebo srážky vychýlí od dlouhodobého průměru.

Eschatologické naladění očekávající Velkou Ekologickou Katastrofu pak interpretuje jakékoli znamení jako špatné – je-li horko, je už globální oteplování tady v plné síle, je-li zima, kdo ví, zdali se už neobrátil Golfský proud.

Až se napustí přehrada Tři soutěsky, kdo ví, jestli se nevychýlí zemská osa. Je to tak trochu jako v Německu 1935 – ať Židé dělali, co dělali, vždycky se to nakonec pochopilo jako rafi nované nepřátelství vůči Árijcům. Lidská duše už je taková a nikdy nechybí argumenty pro tezi, jíž jsme se rozhodli věřit. Stačí se podívat do libovolné kroniky z minulých ér a vidíme, že naše představy o rovnoměrné idyle minulosti a divoce rozkolísané přítomnosti jsou mylné. Zatímco třeba za éry Jagellonců bylo v Čechách velmi teplo a víno se pěstovalo na místech, kde na to dnes není ani pomyšlení, doba po Třicetileté válce platí za „malou dobu ledovou“.

Vltava v Praze vyschla v historické době do podoby nepatrného potůčku celkem třikrát, též opačných katastrof byla řada: za vlády Marie Terezie v roce 1771, po několika vlhkých a velmi neúrodných letech, trvaly mrazy až do prvního května a po skončení jarních prací přišel mezi 3. červnem a 3. červencem celý měsíc průtrží mračen, takže se nesklidilo vůbec nic a vypukl všeobecný hladomor se skutečným vyhrabáváním kořínků a pojídáním mršin. Je pochopitelně otázkou, zda vůbec v přítomné době k podstatnému klimatickému posunu dochází, a pokud, zda skutečně z našeho přičinění – věc se však v mezičase stala věrovyznáním, které žárlí na ty, kdo si jeho pravdy odvažují nemyslet. Velké, byrokraticky spravované říše mají vždy tendenci se chápat do určité míry „kosmicky“ – císařská Čína měla i zvláštní ministerstvo, sledující, zda nebeská tělesa obíhají tak, jak se sluší: císařovým popisem práce bylo udržovat „harmonii nebe a země“ a rozsáhlé záplavy či zemětřesení byly pro něj důvodem k pokání a sebekritice, ne-li k rezignaci. Dosti podobně Sovětský svaz jednak „dobýval vesmír“, jednak obracel toky řek a pečlivě tajil i zasypání jezera Issyk- kul kamennou lavinou, ač by mu to ani nejhorší antikomunista nemohl vyčíst.

To, že Evropská unie se snaží omezovat emise, je jistě chvályhodné, byť výraznější efekt by mohl mít podobný počin jen celoplanetárně – ale představa, že se byrokratickým zásahem podaří zastavit úbytek ledovců na severní polokouli, svědčí o stejném propojení byrokratismu a kosmicity jako ve zmíněných veleříších. Je to trochu podobné představě farizeů ve starém Izraeli, že zcela bedlivým dodržováním všech rituálních zápovědí během alespoň jednoho sabatu se podaří přinutit Nebe seslat Mesiáše. Nebesa jsou však ve svých úradcích nezávislá, nejen na farizejích, ale i na nás.

Stanislav Komárek,
autor je biolog a filozof

20.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Kontroly kotlů v domácnostech bude řešit ústavní soudce David

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
22 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Zeman je pro nový jaderný zdroj, uvedla po jednání s ním Škoda JS

Plzeň - Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby se co nejrychleji rozhodlo o výstavbě nových energetických kapacit v českých jaderných elektrárnách a aby se na ní co nejvíc podílely české firmy. Uvedl to podle mluvčího plzeňské Škody JS Jana Stolára na dnešním setkání s vedením strojíren. Prezident firmu navštívil během své návštěvy Plzeňského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies