VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ještě žiju

Když vám lékař oznámí, že jste právě přežili první infarkt, neexistuje přiléhavější označení pro to, co cítíte, než: smíšené pocity.

28.1.2009
SDÍLEJ:

Foto:

Mám se radovat, že ještě žiju, ačkoli to bylo o chlup?

Nebo se mám vyděsit, protože konečně jde do tuhého a můj nezdravý život, o němž jsem s takovou lehkomyslností žertoval, se mi rozhodl skutečně vystavit účet?

A co s tím dál? S tou informací i s tím stavem?

Změnit obratem všechno, kouřením počínaje a životosprávou konče?

Nebo mávnout fatalisticky rukou: každý to holt máme nahoře spočítané? A žít tělesně dál jako předtím, jen s tím vnitřním pocitem navíc: co když je tohle naposled? Tahle sklenka, tahle cigareta, tahle chvíle?

Přesně s tímhle vším se potýkám od minulého týdne, kdy mi projeli srdce jak zavazadla v letištním tunelu a potvrdili, že to, co jsem přechodil, byla opravdu nějaká ta srdeční příhoda. Ale teď už je to prý dobré. Můžu všechno, jen to mám dělat rekreačně.

No jo, to se to řekne. Můžu samozřejmě rekreačně řídit auto, rekreačně jíst a pít, rekreačně sportovat a spoustu jiných věcí. Ale dá se rekreačně pracovat? Jen tak napůl plynu, jak se říká? Aniž by se člověk stresoval, jak radí doktoři?

Asi nedá. Zvlášť v oboru, kde se člověk vlastně pořád rozčiluje. Stačí jen počkat si chvilku v čekárně před ordinací a už se to hrne. Tohohle spolupacienta podvedli v autobazaru a tohohle zase vlastní sestra, která zblbla hlavu jejich matce. Nemohl byste o tom něco natočit? Samozřejmě až se dáte do pořádku…

A uvnitř v ordinaci to není o mnoho lepší. Co říkáte té bitvě o poplatky? Vy jste vlastně natáčel portrét pana Cikrta, že? On té reformě opravdu věří? Nebo to jen předstírá? Tak. A teď se otočte na druhý bok, ano?

Dlouho jsem přemýšlel, jestli na tomhle změněném stavu může být taky něco pozitivního. Pomohli mi nechtěně kupodivu kolegové z bulváru. Člověk skřípe zuby, když se za ním snaží s fotoaparátem vniknout až na sál, ale na druhou stranu cítí jakousi kolegiální solidaritu. Dovede si představit, jak se rozčiluje jejich šéf na poradě: „Když už vám umřel bez jediné fotky Kaplický, aspoň Klímu musíte podchytit!“ A chápe, když se reportér vemlouvá takřka prosebně: „Můžeme vás hodit na smrtelnou postel? A nebudete se zlobit, když napíšeme, že hazardujete se životem?“

Tím, že mě hodili na smrtelnou postel, zároveň vyvolali takovou smršť telefonátů a SMS, jakou jsem nezažil ani o Vánocích. Když vám volají staří známí a přátelé s obavou v hlase, není to nic překvapivého. Ale když se ozve takový JXD, kterého jsem neviděl dobrých patnáct let, a ptá se, má-li se o mě kdo postarat – to člověka potěší.

A když zavolá nejmenovaný příbramský boss, o němž jsem natočil pár opravdu hodně nelichotivých reportáží, a upřímně mi přeje hodně zdraví – je to už všechno dost přízračné.

Mimochodem, když jsem mu řekl, že se mi v tom srdci nahromadili všichni ti zločinci, o nichž jsem natáčel, dal se do smíchu a řekl, že tohle komentovat nebude…

Teprve tehdy jsem pochopil, že jsem neprožil jen infarkt, ale i situaci, o níž všichni v duchu trochu sníme: zažít na vlastním pohřbu smutek všech, kterým se po nás bude stýskat. Zatím ale ještě žiju…

Josef Klíma, autor je reportér TV Nova

28.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pomněnkový den. Ilustrační foto.
5

Policie pátrá po dvou stovkách ztracených dětí

Ilustrační foto.
7

Otec doufá, že ústavní soudci zachrání jeho syna před sektou

Unikát ve Valticích: pohár Alexandra Velikého

Ve svém oboru to považuje za největší objev, jaký kdy učinil. „Myslím si, že je to i největší objev tohoto roku u nás," neskrýval nadšení umělecký historik a kurátor David Majer. Právě on přivezl do valtického zámku jedinečné umělecké dílo vytvořené ve druhé polovině čtvrtého století před naším letopočtem ve Střední Asii. Zlatý pohár, z něhož pil válečník Alexandr.

Policie z Manchesteru: útočník nejednal sám, jde o síť, kterou rozplétáme

Britští vyšetřovatelé se snaží zmapovat poslední pohyb sebevražedného atentátníka Salmana Abediho. Podle nich byl součástí širší teroristické sítě.

Zatajit dech a vydržet. Nová metoda lépe cílí na nádory

/FOTOGALERIE/- Nikdo neumí léčit rakovinu šetrněji než my, hlásí odborníci z pražského Protonového centra. Našli unikátní metodu, díky které dokážou sežehnout jen skutečně nemocnou tkáň. Jenomže další lékaři se k protonům staví rezervovaně. Podle šéfa odborné společnosti, která radioterapii zastřešuje, není tato léčba stále dostatečně ověřená. Její cena je navíc příliš vysoká.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Kouření a jiné škodliviny

Už za týden to vypukne – začne platit zákaz kouření v restauracích a hospodách. Když tak poslouchám některé zastánce protikuřáckého zákona (ach, jak dlouho museli tito apoštolové voňavějších zítřků trpět ústrky a čekat na sladkou chuť triumfu), skoro se začínám těšit. Nastává nová doba. Bude se žít lépe, bude se žít radostněji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies