VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Veřejnost se po 21 letech dočkala nové budovy SND

BRATISLAVA- Nápad na výstavbu nové budovy Slovenského národního divadla (SND) v Bratislavě vznikl ještě za komunistické vlády. Stavět se začalo v dubnu 1986 s původními náklady 874 milionů ještě československých korun. A hotovo mělo být za šest let.

12.4.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Podle odhadů se skutečné náklady za plných 21 let výstavby vyšplhaly až na pět miliard Sk. V nové budově SND se začne hrát v sobotu 14. dubna.

Investory stavby s kapacitou přes 1700 míst byly postupně Slovenské národní divadlo (v letech 1986-1997), ministerstvo kultury SR (1997-2000) a správa kulturních zařízení ministerstva kultury SR (od roku 2000).

Novostavba SND v Pribinově ulici na levém břehu Dunaje měla být původně hotova v roce 1992, výstavba však byla několikrát přerušena a dlouhé roky prakticky stála, zejména kvůli nedostatku peněz. Uvažovalo se i o tom, že se budova využije například jen jako muzikálová scéna, výstavní areál, kongresové centrum nebo že se úplně zakonzervuje.

Předchozí vlády premiérů Vladimíra Mečiara a Mikuláše Dzurindy několikrát oznámily, že novostavbu dokončí, ale konečný termín vždy odložily. V roce 2004, kdy se náklady vyšplhaly už zhruba na 3,3 miliardy korun a stavba byla údajně z 90 procent hotova, odmítl Dzurindův kabinet stavbu dále finančně podporovat. Přišel s nápadem přenechat dostavbu a následně i provoz budovy soukromému investorovi. Proti se však postavili umělci a opozice. V červenci 2005 pak vláda schválila, že stavbu dokončí stát. Na dostavbu později vyčlenila 900 milionů Sk s tím, že divadlo je státu vrátí ze zisku z prodaných budov a pozemků, které vlastní.

Správcem nemovitosti s celkovou rozlohou 46.776 čtverečních metrů měla být původně správcovská společnost, která měla prostory divadla pronajímat a efektivně je využívat například pro kongresy, výstavy či sympozia. Proti tomuto vládnímu návrhu se však opět postavili umělci, a tak správa nové budovy SND zůstala nakonec plně v kompetenci samotného divadla. Roční náklady na provoz budovy se odhadují na 300 až 400 milionů Sk.

V sedmipodlažní budově s 17.400 metrů čtverečních je přes 2000 místností. Kromě tří hlavních sálů - opery s kapacitou přes 900 míst, činohry s více něž 600 sedadly a malého studia, kam se vejde 150 až 190 křesel, je v budově 56 šaten pro operu a 45 pro činohru. Dále jsou k dispozici například dva VIP salónky pro 20 osob, konferenční sál, dva výstavní prostory nebo restaurace.

Masivní budovu z bílých kvádrů z východoslovenského travertinu navrhli architekti Martin Kusý, Pavol Paňák a Peter Bauer. Jejich návrh zvítězil v konkurenci 53 projektů.

12.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budoucí zubaři se v Olomouci připravují na praxi pomocí špičkové stomatologické techniky
12

Stížností na zubaře přibývá. Čekají je tvrdší pravidla

Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este
DOTYK.CZ
11

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Aktér videa s Babišem: Vůbec mě nenapadlo, že z toho bude takový poprask

Měla to být tak trochu předvolební agitace a hlavně autogramiáda knihy lídra hnutí Ano Andreje Babiše na prachatických Slavnostech Zlaté stezky. Jenže v Prachaticích bývalý ministr financí narazil.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

Módní, ale drahé „hipsterské“ občerstvení vyhání z koupališť chudší Švýcary

Letní horka přímo vybízejí k trávení času u bazénu doma, anebo také na veřejných koupalištích. Švýcarská Socialistická strana (SP) přišla s „letním tématem" – města by se prý měla zamyslet nad cenou občerstvení v plaveckých areálech. Jeho stále rostoucí cena prý odrazuje slabší sociální vrstvy.

V Sýrii zemřelo při bombardování 15, nebo také 30 lidí. Informace se liší

V obci, kterou ovládali bojovníci Islámského státu (IS), zemřelo podle různých údajů od 15 do 30 osob. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že letecké pumy zabily kolem třiceti civilistů. Jiné skupiny uvádějí přibližně poloviční počty. Všichni se ale shodují v tom, že mezi oběťmi byly ženy a děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies