VYBERTE SI REGION

A jsem V pytli, řeklo si kdysi divadlo z Hrobu

Severní Čechy, Hrob /ROZHOVOR/ - Fenomén severu Čech je akční a nápadité Divadlo V pytli principála Petra Stolaře, kreativce. Kde se cos zajímavého děje, tam je on. Vlastně naopak. Kde je on, je zábava.

26.7.2014
SDÍLEJ:

Tak zval Petr Stolař do Teplic na Anifest 2010.Foto: DENÍK/Radek Strnad

Od ledna do půlky března pořádá hrobské Divadlo V pytli zhruba tři akce týdně. „Zajišťujeme plesy maturitní, firemní i výroční. Ty maturitní zajišťujeme kompletně, od vymyšlení programu , nástupu, choreografie, kostýmů i sestřihání hudby. A se studenty nacvičíme i úvodní předtančení," rád se chlubí Petr Stolař.

Maturitní plesy by pro někoho mohly být až „pakárna" jako klasický výchovný koncert, ne?
Petr Stolař (lehce rozpačitě): To ne. A pro mě ani výchovný koncert není „pakárna". Vše dělám tak, aby to bavilo mě, a když to tak je, baví to i děti. To už je vyzkoušené.
Kdyby je to mělo zaujmout jen tím, že někdo přijde s klarinetem a řekne své čtyři naučené věty, to by mě nebavilo. Ale tím, že jsem tvůrce a dělám každé představení šité na míru podle lidí, podle obecenstva, podle programu, je pro mě každé představení originál.

Jak dlouho se takto živíte?
Skoro odjakživa. Divadlo stále, někdy v roce 1995 jsme my tři kluci založili první „jako agenturu". Ale úplně naplno, kdy jsem se rozhodl, že už nebudu chodit do žádné práce, do rádia, do Lybaru, ani učit na zvláštní škole, tak to bylo v roce 1998. Dělali jsme tam Dětský den, nabídli nám „Nechcete kino?", opakovali to ještě další roky, a tak jsem si ho vzal. Od roku 2000 máme občanské sdružení, od roku 2007 pak s.r.o., agenturu na své akce.

Zpět k plesům. Který byl zatím váš Nej? Nejprestižnější…
Velká akce bylo výročí 160 let Setuzy. Dostal jsem zakázku projet 160 let během hodiny programu. Udělal jsem stínohru, fotky, vtipy, ke každému desetiletí hrála jiná živá kapela, vše bylo dělané jako klipy, scénky. Dějinami provázel vypravěč v buřince a na konci přišel opravdu potomek továrníka Schichta. Před pěti lety byla „šichta" ho sem dostat, ale za odměnu jsem dostal originální mýdlo s jelenem.
Z večera v Severočeském divadle mám pěkné video. Dokonce, a teď se nesmí zlobit pan Krsek z ústeckého muzea, nám chyběl jeden archivní záznam, a tak jsme si ho natočili sami. Udělali jsme ho roztrhaný, poškrábaný, zničený, v sépii. Byl z dob, kdy se tu nakupovaly pozemky na břehu Labe… Pustili jsme to video v divadle a pak se nám ozvali lidi, že ho nikdy neviděli, že by to video potřebovali… (smích) Bylo mi maličko hloupý říct, že jsme si to točili sami. Byla to taková cimrmanovská záležitost. Když se záznam pro pořad nenašel,musel se vyrobit.

Až drsné vtipy

Často se vám podaří udělat takový „fórek"?
Snažím se během každé velké akce udělat nějaký dost drsný vtip. Ale noblesně a inteligentně ho zamaskovat, také proto mě to baví.

Chápu dobře , že nasazením a nápady neděláte velké rozdíly mezi mezi menší akcí pro studenty, jarmarkem malých a rodinných pivovárků v Ústí a velkým plesem či oslavou firmy?
To opravdu nedělám, beru lidi jako lidi. Všichni jsou naštvaní na politiku, na fotbal, na ceny, na důchod a podobně… Chci je vytrhnout z reality, nalít jim do hlavy nějaký příběh, který si prožijí. Baví mě udělat jim takové zázemí a my musíme být tak silní a „úchylní", že nám uvěří, že jsme třeba Trautenberk z Večerníčku,taky Hajnej, Kuba a Anče a oni poběží i za sojkou-bonzačkou…

Čím už jste bavili do léta, co si chystáte během prázdnin?
Dělali jsme dvě velké firemní akce pro děti na téma bezpečnost práce. Sehnal jsem dvě hasičské jednotky, udělali jsme slaňování i vystřihování z auta a aby to děti pochopily, aby to měly pestřejší, udělali jsme to s efekty a zpomaleně. Zpomaleně jeli dva tátové traktory proti sobě, zpomaleně vybouchli, zpomaleně někdo naběhl, zmáčkl telefon, tam se objevila důležitá čísla, pak jsme ukázali zpomaleně jak se dýchá a zachraňuje, to vše zpomaleně. Pak jsme se zeptali „Dětí, viděly jste?" a sjeli jsme to rychle, online.

Kam přivázat lano

To vymýšlíte jen vy sám?
Z devadesáti pěti procent… A zbytek je z toho, že to někde nadhodím a mí kluci řeknou: „Co kdybych někde slanil?" Takže objednám své kluky, kteří vše zařídí a jdou se tam podívat. Takže zatímco já sedím s ředitelem a říkám mu program, můj technik a jeho technik už hledají kolem komína, kam se dá přivázat lano.

Dáváte si i nesplnitelné úkoly?
Nedávám si je já, dávají mi je ostatní. Když mi třeba řeknou: „Udělej na Žižkově na dva dny divadelní formou životopis Jiřího z Poděbrad", odpovím: „Není problém, jasně!" Ale pak se divím, na co jsem to zase kejvnul (smích). Dva dny o něm hrát, vždyť já ani pořádně nevím, kdo to byl! Jak to budu dělat? Tak jedu vždy za historiky od šermířů, řeknu jim, že potřebuju historii Jiřího, a oni na to: „No jo, ale to je průšvih. Vždyť ani nevíme, kdo byla jeho máma!" A já na to: „Á, zastavení první! Kde se vůbec král Jiřík vzal?" A tak se to celé postaví…
Ale dělám to samozřejmě divadelně. V hlavě to celé vidím jako film a už jen hledám, kdo mi to celé zrealizuje. Takže mám třeba šermířské skupiny, které se uvidí až v Praze, ale už měsíc předem jim říkám, co budou dělat. Můj plivač ohňů do bitvy přijede až tam, moje smrtka to kosí a já jen říkám: „Přijde smrtka a když se někoho dotkne, ten jen ááá padne. A všechno je to zase zpomaleně, aby si to děti pěkně užily.
Občas nám dají nějakého dobrého herce z Prahy, abychom byli lepší, takže jsme třeba hráli s Václavem Vydrou… Takže já režíruju Vydru, který chudák přijde dvě hodiny před představením a nic neví. Hodinu před tím začíná být nervózní a já mu říkám: „Hele, víš, co hraješ?" A on na to: „No krále. Ale já nic nevím." „Tak to jsi ideální král do této země," směju se. „Václave, kyň davu, tleskej, popíjej víno a my ti budeme dolívat. To je všechno." Zvládl to skvěle, máme to i natočené jako film, bylo to dobrý!

Kolik je v Česku divadýlek, jako jste vy? Pochlubte se…
Slyšel jsem, že Divadlo V pytli je unikátní one man show s obrovskou skupinou statistů, kteří vědí, co mají dělat. Je to asi tvrdý, pak mi to i někdo vyčítal, ale jeden chytrej chlapík mi řekl: „Petře, vždyť to není výčitka. Řekni Ano, to tak je! To je one man show se skupinou krásně oblečených, hezkých milých statistů." Přesně tak to bylo i letos v květnu na IV. ústeckém pivním jarmarku malých a rodinných pivovarů. Tam námi prochází chůdař, když je hodně dětí, tak s nimi žonglujeme, když se blbne, tak třeba s padákem. Já si to všechno moderuju a tím, že to říkám na bezdrátový hlasový port, jsem rovnou i režisérem a říkám, co se má dít. Proto s námi občas hrají i lidé z publika, a přesto to bravurně zahrají. Třeba jim řeknu: „Jen poslouchej, co máš dělat, a jsi zajíc!" A řeknu: „I tu se objevil zajíc, a on jde a je šťastnej. Baví se stejně, jako ostatní."

Autor: Radek Strnad

26.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

K soudu s Čechem v Súdánu přišli i zástupci ambasády EU

Chartúm/Praha - Dnešní soudní stání v Chartúmu s českým misionářem Petrem Jaškem přišli sledovat i zástupci ambasády Evropské unie. Sdělila to česká velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán. Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti a v minulosti se jej zastal Evropský parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies