VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Andrea Kalivodová, Carmen, která oslňuje

Praha /RECENZE/ - V průběhu minulých měsíců byla odbornou i laickou veřejností sledována problematika postupného sloučení dvou předních kulturních institucí v České republice Národního divadla a Státní opery do jednoho administrativně propojeného celku.

13.10.2012
SDÍLEJ:

Andrea Kalivodová je pozoruhodná Carmen.Foto: Deník

Pod zorným úhlem personálních změn, které v obou institucích postupně probíhaly, začal vznikat dojem pozvolné ztráty vnímání snah významných umělců.

Jejich pěvecké a herecké výkony, kterými rozdávají radost všem příznivcům bohyně Thálie jako by byly zastíněny mediální kampaní, která celkové situaci rozhodně neprospívá.

Carmen – výjimečný zážitek

Přes veškeré obtíže se v nadcházející divadelní sezoně mohou milovníci umění těšit na mnoho výjimečných uměleckých zážitků. Za jeden z nich lze považovat operu Georgese Bizeta Carmen.

Zejména představení této opery, které bylo možné shlédnout dvacátý zářijový večer, bylo očekáváno s velkým zájmem. Poprvé se totiž představila publiku na prknech Národního divadla nejvýraznější osobnost mladší pěvecké generace mezzosopranistka Andrea Kalivodová.

Bohaté zkušenosti

Umělecká dráha rodačky z Kroměříže, absolventky studií na brněnské konzervatoři i na Hudební akademii múzických umění v Praze, již více než deset let pozvolna stoupá na hudební vrchol. Její průběh dosud vedl přes účast v mezinárodních mistrovských kurzech, zahraničních stážích, pěveckých soutěžích v několika evropských zemích až po angažmá ve Státní opeře. Nejprve zde debutovala v roce 2001 v projektu Bušení do železné opony a o rok později následovala její premiéra v ostravském Národním divadle, kde ztvárnila postavu Končakovny v opeře Knjaz Igor.

Státní opera

V témže roce se stala kmenovou členkou souboru Státní opery, kde postupně nastudovala mnoho významných rolí. V roce 2004 se poprvé přestavila v roli, která dosud ovlivnila její věhlas nejvíce a napomohla její mediální stylizaci Carmen ve stejnojmenné opeře Georgese Bizeta.

V plynoucím čase provázela tato postava kariéru Andrei Kalivodové stále častěji. Ztvárnila ji v košickém, ústeckém divadle, Státní opeře a v mnoha jejích hostujících vystoupeních doma i v zahraničí a zejména při příležitosti, která je pro každého umělce významným milníkem v jeho kariéře při premiérovém účinkování v pražském Národním divadle.

Pod taktovkou Bednárika

Inscenace opery pod režijní taktovkou Josefa Bednárika se svým pojetím v mnohém odlišuje od variantního provedení, v němž Andrea Kalivodová již několik let vystupuje na prknech Státní opery pod režijním vedením Zdeňka Trošky. Divák zvyklý na Troškovo pojetí barvité podívané, při níž lze na scéně spatřit téměř idylický obraz reálií Španělska první poloviny 19. století, může být poněkud překvapen scéna je pojata jako nehostinné prostředí kasárenského dvora a věznice.

Syrový dojem

Také další scénické proměny působí syrovým a drsným dojmem, což je ku prospěchu celkové atmosféry inscenace. Vojáci Bednárikova pojetí odpovídají více obrazu soudobého vojenského světa. Režijní koncepce umožňuje i všem ostatním postavám působit o něco více realistickým dojmem než je tomu v Troškově inscenaci.

Temperament cikánky

Andrea Kalivodová nenechá diváka ani na okamžik na pochybách, že je se svou rolí temperamentní cikánské dívky Carmen pevně spjata.

Její pěvecký výkon je suverénní v obou provedeních této opery. Plnou šíři jejího hereckého talentu jí umožňuje prokázat teprve možnost premiérového ztvárnění této postavy na prknech Národního divadla. Zatímco její Carmen v Troškově inscenaci působí dojmem koketní lehkomyslné dívky, která nemá potřebu domýšlet následky svých činů a svůj osud snad ani nechce ovlivnit, v Bednárikově inscenaci ztvárnila Andrea Kalivodová Carmen, jejíž vnitřní vývoj prochází postupně hlubší proměnou.

Smrt jako vykoupení

Na počátku příběhu vidíme dívku toužící po lásce, která však chce svůj život prožít naprosto nezávisle. Pohrdá zároveň všemi, kteří nejsou vnitřně silnější než ona a z její bytosti naplno žhne žár vášně a touhy po absolutní svobodě. Svůj osud třímá pevně ve svých rukách. Na konci této cesty zhasne svíce jejího života zoufalým činem odmítnutého milence - je vykoupena. Umírá s vědomím, že svou smrtí splatila všechny hříchy, jichž se dopustila.

Po zhlédnutí tohoto představení lze s pokorou složit Andree Kalivodové hlubokou poklonu a s velkým respektem hovořit o jejím pěveckém i hereckém umění, což si nepochybně zaslouží, neboť při své premiéře na prknech Národního divadla dokázala s postavou Carmen absolutně splynout.

STANISLAV VANĚK

Autor: Redakce

13.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
20 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies