Bylo úžasné, tak jako každý rok v Ústí na artfestivalu Kult, sledovat Duškovy volné asociace. Jeho oslí můstky jsou proslulé, dialog s kytaristou, který na většinou situací a vět zareagoval, bavil královsky. A sklouzli–li k humoru vyměšovacímu, nebylo to samoúčelné, ale logické a až roztomilé (dívčí maso na prkénku, obložená mísa…).

Černý humor plus meditace

K černému humoru a ironii přidali herci a hudebníci také meditaci (Jaroslav Dušek tančil s tibetskou miskou a hrál na ni) i lehkou „přírodní lyriku“. „Dívka je na vážkách. Vážky jsou udivené. Nemohou létat,“ slyšelo od Duška publikum a dusilo se. Malé drama se díky Vizitě odehrálo i malé drama ve vlaku. „Dívčin zrak padl na záchrannou brzdu.“ „Áu, dávej pozor. Padl na mě tvůj zrak,“ stěžovala si brzda.

Jako mini bonus po nekonečném potlesku diváků přidali ti tři a capella starý ruský hit „Půsť vsegdá bůdět solnce“. Bylo zvláštní a podivuhodné slyšet v takové sestavě písničku, kterou jsem slyšel naposledy snad v 70. letech na základní škole.

Netradiční děkovačka

A na úplný konec učil Jaroslav Dušek děkovat publikum hercům ne potleskem, ale kmitáním prsty nad hlavou. A škodolibě se těšil, jak z toho herci v jiných divadlech budou po představení vyděšeni, když neuslyší a neuvidí plácání dlaní, ale jen tichý pohyb prstů nad hlavami diváků.

Artfestival Kult ale letos nabídl slastím mnohem více. Tou hlavní bylo pět dnů hostování Divadla bratří Formanů v Ústí u výletního zámečku Větruše s oceněným představením Obludárium v cirkuovém stanu.