Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak je důležité míti Macbetha

Na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu hostovalo brněnské Divadlo Husa na provázku, které v režii Martina Huby představilo svou verzi Shakespearova Macbetha.

10.9.2008
SDÍLEJ:

Robert Mikuš (Banque), Jakub Šmíd (Macbeth) a Eva Vrbková (Lady Macbeth) v inscenaci Smím prosit, Lady? Macbeth Foto: Husa na provázku/Roman Franc

Inscenace Smím prosit, Lady? Macbeth měla premiéru těsně před prázdninami a je součástí dlouhodobého cyklu shakespearovských her, jejž toto brněnské divadlo chystá na příští sezonu.

Brněnský Macbeth má rozhodně nejvelkorysejší interpretační gesto, jaké jsme na (nejen) letošních slavnostech mohli vidět. Huba přenesl tragédii chorobné touhy po moci do boxerského ringu. Anebo spíše boxerské šatny – scénu tvoří sedmero plechových skřínek a dvě sportovní lavice, které herci občas přinesou na scénu.

Šampioni thajského boxu, kteří představení zahajují, skotští šlechtici oblečení v teplákové soupravy a divé čarodějnice pomazané blátem jsou prostředím, v němž se Macbeth se svou ženou vydávají po krvavé stezce k vládě. Drsnému, testosteronem prosáklému ovzduší kontrapunktuje tklivé violoncello a náznaky tanga, které má v takto pojaté interpretaci pravděpodobně reprezentovat ženský prvek tragédie.

Nevěrohodný zabiják

Inscenační úprava se soustředí zejména na hlavního hrdinu, jeho osudovou věštbu a vnitřní rozklad poté, co vkročil na příliš kluzkou stezku. A zde je kámen úrazu celé inscenace – představitel Macbetha Jakub Šmíd, jenž působí spíše jako som nam bulní Mirek Dušín než jako chladnokrevný zabiják.

Těžko mu uvěřit, že je schopen ukrást housku, natož aby byl schopen na potkání vraždit své nepřátele. K Šmídovi by se daleko více hodil bílý úbor a tenisová raketa, nad níž by mohl filozofovat o tom, zda být, či nebýt, kdo mu zabil tatínka. Celá energií nabitá interpretační klenba se tak hroutí a prostředí, do nějž nás brněnští divadelníci zavedli, vypadá jako extravagantní schválnost.

Neznamená to samozřejmě, že inscenace postrádá dobrých hereckých výkonů. Jmenujme alespoň Vladimíra Hausera v roli vrátného, jenž dokáže zaplnit i tak malý herecký prostor. Jenomže není–li přesného Macbetha, těžko neodcházet z představení lehce rozčarován.

Jan Jiřík

Smím prosit, Lady? Macbeth (podle W. Shakespeara).
Režie Martin Huba.
Divadlo Husa na provázku, Letní shakespearovské slavnosti.
Pražská premiéra na Nejvyšším purkrabství 6. září 2008.
10.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Češi jsou ve srovnání s Evropany ranní ptáčata

Ilustrační foto.
15

Jaké budou moderní sklady? Plné robotů a 40 metrů vysoké

Autistů přibývá. Terapii musí rodiče platit sami

Rvalo mi to srdce, vzpomíná na období před dvěma lety Magdaléna Čížková. Její dcera Markétka byla dlouho vysněným dítětem, které dělalo rodině jen radost. Zvládala první slova, vesele ukazovala předměty, rozpoznávala zvířátka. Jenomže pak přišel zlom. „Najednou jako by nám oslepla a ohluchla,“ popisuje maminka.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Geolog: Sesuvy na trase přes České středohoří nikdy hrozit nepřestanou

Posudky geologické služby v 90. letech umístění dálnice právě sem zásadně zamítaly. Zároveň navrhovaly mnohem bezpečnější řešení. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení