VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Caveman Jan Holík: Od pravěku se tu zas moc nezměnilo

Ústí nad Labem /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Muž z pravěku přijede do Ústí počtvrté, aby bavil. Aby nám ústy herce Jana Holíka (znáte jej nejen z TV reklam) řekl víc o lidech, kteří žili v jeskyních a lovili mamuty, ale také o nás samých. A také o tom, jak se od sebe liší muži a ženy. Udělá to ve středu 2. února v ústeckém Severočeském divadle opery a baletu - vtipně a zábavně jako vždy. Vtáhne nás do hry a dá nám tak na chvíli zapomenout na to, že je venku zima a doma že je prázdná lednička. Kdo přijde, vsadí na jistotu. A to není málo. Přijít ovšem mohou i ti, kteří mají ledničky plné… Více o světově úspěšném Cavemanovi i dalších rolích Jana Holíka, do předloňska herce ústeckého Činoherního studia, je v následujícím rozhovoru. „Činoherák voní borovičkou a zelňačkou Matúše Bukovčana!“ prozradil nám také Jan Holík…

2.2.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

Komedie pro jednoho herce - CavemanFoto: stránky představení

Vnímáte rozdíl mezi místy, kde jste s Cavemanem poprvé a těmi, kde jste to skvělé představení už hrál? Nebo se liší jen v tom, že žena třeba strčí ramenem do muže a řekne: „Dávej pozor, teď vezme ten oštěp a…“?

V tom to úplně není. Ale lidi jsou prostě otevřenější, když jdou podruhé, nebo jim je to doporučeno. Třeba když jim kamarád řekne: „Hele jdi na Cavemana. Hraje to úplně neznámej kluk, ale je to strašná sranda.“ Tahle reklama funguje nejlíp na světě a tím pádem přicházejí lidé otevřenější.

Čtyři sta repríz – to už je něco! Je to právě ten typ představení, který se dá hrát i několik pětiletek?

Ano, je to tak. Teď na konci ledna už na jevišti odehraju 400. představení. Je to pro mě samotného úplně neuvěřitelné, ale daleko více neuvěřitelné je, že mě to pořád ještě strašně baví. A že do každého představení nastupuji se stejným elánem jako na začátku. Akorát tréma, už se zaplať pánbůh trochu vytratila. Nastoupila spíš jistota a zábava. Já doufám, že to budu hrát ještě dlouho!

Je pro vás Caveman i šance být opět na chvíli dítětem? Byť takovým, které zábavně říká publiku důležité věci? Vlastně i v Nepomuku v Činoheráku hrajete kluka…

Jasná věc. Spíš chlap-dítě. Je to vlastně A tohle kombinace obojího. Jasný chlapský názor, podaný s dětskou hravostí. dohromady je pro mě velká zábava.

Viděl jsem Cavemana jednou, kdysi na ústeckém divadelně–hudebním festivalu Kult v Činoherním studiu. To vždy komunikujete s lidmi, vtahujete je do hry? Vybavíte si i jejich reakce, které vás dostaly?

Ano komunikuji s lidmi při každém představení. Je to jeho součástí. Reakce lidí by už vydaly tak na knihu, ale jedna z nedávna. Ptám se v představení mužů, jestli mají nějakou svoji čistě mužsky teritoriální místnost. Pro chlapa, myslím, celkem důležitá věc. Pán v první řadě pohotově odpověděl: „Jasně! Pracovnu!“ Podíval jsem se na něj a zeptal se: „Fakt?“ Pracovna je totiž v českých domácnostech dost vzácná záležitost. Chlapík si vyměnil pohled se svou ženou, zastyděl se a řekl: „Teda vlastně jenom stůl a židli!“ A už jsme se řehtali všichni! Tohle prostě miluju!

Vy pak některé hlášky říkáte na dalších štacích. Dá se říci, že je publikum i spolutvůrcem inscenace?

Jasná věc. Jsou tam tomu dokonce věnované některé pasáže, protože některé situace, nebo hlášky jsou tak bezprostředně vtipné, že by byla škoda, nechávat si je pro sebe.

Za co ve svém životě vděčíte Cavemanovi?

Naučil jsem se, vydřel jsem si a dostal jsem tolik věcí, že bych vám ten seznam vyjmenovával asi měsíc. Když jste v tom představení sám, tak vás pořád nutí k nějaké sebereflexi. Pořád musíte pracovat sám na sobě. Nikdo vám neřekne: „Rozcvič se, soustřeď se, zpomal, makej, zapni, uklidni se atd…“ Všechno je jenom na vás. Takže mě naučil určitě samostatnosti a disciplíně na jevišti. Taky svobodě, protože produkce tohohle představení je naprosto úžasná. Za to Yvettě, Nicole a Lucii patří mé obrovské díky!!! A taky jsem si ověřil jednu starou pravdu: „Hlavně se nep…t!“

Hráváte v TV reklamě. Znají vás zaměstnanci reklamek z Cavemana?

Ano, někteří ano.

Rekvizitou Cavemana, kterou asi nelze podcenit, je nákupní vozík ze supermarketu. Vypekl vás někdy? Je třeba si na něj dát pozor?

Vypeče mě při každém nákupu, protože prostě není možné, co všechno se do něj vejde. A hlavně se mi nechce uvěřit ceně, kterou musím zaplatit za jeho obsah.

Prozraďte, jaké bylo loučení s Činoherním studiem? Je lepší, když člověk dohrává představení, loučí se zvolna, pomalu se vytrácí?

Ještě jsem se nerozloučil úplně. Pořád hraju Červeného Nepomuka, ale začínám se – jak říkáte – vytrácet. S přibývajícími inscenacemi na Vinohradech mi bohužel ubývá i drahocenného času. Neuplyne snad ale ani den, abych si na Činoherák nevzpomněl. A stejská se mi. Strašně se mi stejská!

Co jste v Ústí měl – či máte – nejradši? Čím vám voní Činoherák?

V Ústí mám nejradši Činoherák, ČS ultras a Benešák. Pro ty co to neví: Činoherák voní borovičkou a zelňačkou Matúše Bukovčana!

Je spíš náhoda, že ještě hrajete (a skvěle!) v poetické hře Červený Nepomuk? Či by vám chyběl?

Děkuji. Právě to stát se zase klukem by mi chybělo nejvíc.

Evidentně si jej užíváte. Vydržíte nám v něm v Ústí ještě dlouho?

Nikomu to neříkejte, ale nevím.

Je pražské Vinohradské divadlo hodně jiný svět než Činoherák? A pokud ano – v čem třeba?

Samozřejmě. To je úplně jiná kapitola. Týká se to nejen celkového přístupu k divadlu a k herectví jako takovému, ale i měšťanské kultury, velikosti scény, typu lidí, kteří tam hrají a diváků, kteří tam chodí. Potkávám ale na jevišti i herce, kteří v Ústí v Činoheráku pěkně dlouho hráli. Paráda.

Se kterým kolegou je tam velká radost hrát? Které představení je pro vás nyní největší srdcovka a proč?

Největší srdcovka je pro mě Zámek, protože ho dělala vám dobře známá trojka z Činoheráku (Deáková, Čepek, Kuchinka). A výkon Jirky Dvořáka v roli K je prostě radost ke koukání.

Když jsem se díval, kdo na Vinohradech hraje, až se mi zatočila hlava. Byl to velký adrenalin naskočit do tak rozjetého vlaku? Či výzva?

Adrenalin to byl obrovský, protože jsem vůbec nevěděl, do čeho vlastně jdu. Uvědomil jsem si to vlastně až tam. Teď se učím. Je to úplně nová, velmi zábavná zkušenost. Ale z toho, s kým hraju, se mi hlava motat nemůže. To bych byl velmi Všichni někdy začínali a taky měli strach a trému a prošli si   rychle na zemi. vším možným, než se to naučili. Myslím, že se učím rychle. A na tu výzvu, tedy tu Vinohradskou, hereckou, se už velmi těším. Můj život je na zvedání výzev přímo postaven. Jsem ve střehu!

Na webu ČSFD.cz (Česko-slovenská filmová databáze) zatím nejste. Rýsuje se nějaká televize či film? Či vás divadlo zajímá víc?

Bohužel se zatím nic nového, žádný film, nerýsuje. Divadlo je fajn, ale herec který o sobě říká, že nechce točit, prostě kecá. Já chci točit. Jasně že jo! Tady jsem!!!

V listopadu roku 1989 vám bylo deset a půl roku. Je něco, na co z té doby jen tak nezapomenete?

Zpíval jsem na náměstí v Plzni „Jednou budem dál“ s rodiči a Martou Kubišovou a celkem dobře jsem věděl, o co jde. Naši nás hodně vedli proti režimu. Jo a byla mi strašná zima, ale jinak mi bylo dobře!

JAN HOLÍK se narodil 31. 5. 1979 v Plzni. Talentovaný herec je absolvent DAMU – herectví na katedře činoherního divadla, působil v Disku DAMU (Život je sen, Západní přístav, Případ zborcené páteře…) i v plzeňském Divadle J. K. Tyla (2001 – 2002) – mj. Cikáni jdou do nebe. V Činoherním studiu v Ústí nad Labem (2006 – 2009) hrál řadu rolí (Famiglia, Zmatení jazyků, Klub rváčů, Janošík, Konference ve Wannsee, Vojcek, Separatisté, Červený Nepomuk…) Poslední zmíněnou ještě v Ústí dohrává. Viděli jsme ho v několika TV reklamách, ale dosud ne ve filmu. V současnosti vystupuje po celé ČR ve slavné americké one man show Caveman s podtitulem „Obhajoba jeskynního muže“ od Roba Beckera z roku 1995. Poté, co ji převzal po Jaroslavu Duškovi, už má aktuálně (konec ledna 2011) již 400 repríz právě s Janem Holíkem. Od sezóny 2009/2010 je Jan Hhercem pražského divadla Na Vinohradech. V únoru 2011 zde hraje v inscenacích Zámek, Marie Stuartovna, Na flámu, Naprosto neuvěřitelná událost: Ženitba a Fidlovačka aneb Kde domov můj?

Autor: Radek Strnad

2.2.2011
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies