Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Devadesátiletá herečka Vlasta Chramostová prožila tři životy

Praha - Zasloužilá umělkyně, jíž bylo zakázáno vystupovat, signatářka Charty 77 a disidentka, která předtím podepsala spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB) - to je jen část paradoxů z nevšedního života herečky Vlasty Chramostové. Životní příběh filmové a divadelní umělkyně, která 17. listopadu oslaví devadesátiny, v sobě zvláštním způsobem reflektuje vývoj českých dějin druhé poloviny dvacátého století.

17.11.2016
SDÍLEJ:

Herečka Vlasta Chramostová. Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

„Měla jsem tři životy. Herecký, disidentský a život návratu," charakterizovala kdysi Chramostová svoji životní pouť. „Všecky byly bohaté a složité. I dlouhé…"

Herečka vlastního bytového divadla, později doyenka Národního divadla, se loni stala laureátkou Síně slávy první české scény, už v roce 2008 převzala rovněž zvláštní cenu Thálie. Za zásluhy o demokracii a lidská práva jí pak prezident Václav Havel v roce 1998 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Slibně rozjetou kariéru ohrozilo manželství 

Herecký život Chramostové začal v jejím rodném Brně, kde po absolvování konzervatoře nastoupila do tehdejšího Svobodného divadla. Po několika dalších angažmá zakotvila v roce 1950 v pražském Divadle Československé armády (dnes Divadlo na Vinohradech). Slibně rozjetou kariéru ovšem ohrozilo manželství s ředitelem brněnského rozhlasu Bohumilem Pavlincem, který po politickém procesu s jeho známým Ottou Šlingem upadl v 50. letech v nemilost.

Na Vinohradech Chramostová ztvárnila řadu výrazných rolí, například Marii Stuartovnu, Annu Kareninu, Roxanu v Cyranovi z Bergeracu nebo kritiky vysoce oceňovanou Hanu Jelkesovou ve hře Noc s leguánem. V roce 1950 debutovala také ve filmu, a to snímkem Past. V následující dekádě mohli Chramostovou diváci vidět ve filmech Až přijde kocour (1963), Bílá paní (1965), Klapzubova jedenáctka (1967) nebo jako Lakmé ve slavném Spalovači mrtvol (1968).

V chebském divadle si zahrála v Matce Kuráži

V roce 1970 odešla Chramostová z Vinohrad do Divadla za branou Otomara Krejči, které však bylo krátce poté zrušeno. V chebském divadle si ještě v roce 1973 zahrála v Matce Kuráži, po níž už ale následoval zákaz veřejného vystupování.

Jeho příčinou bylo angažmá Vlasty Chramostové v roce 1968. Při obsazení Československa vojsky „spřátelených zemí" pomáhala druhému manželovi, kameramanovi Stanislavu Milotovi (83), pořizovat záběry okupantů.

S přáteli organizovala bytové divadlo 

Svůj nesouhlas s invazí dala herečka najevo také odchodem z Vinohrad a vystoupením z KSČ. Po zákazu vystupování začal pro Vlastu Chramostovou druhý život - disidentský. Protože se nechtěla divadla vzdát, začala spolu s přáteli organizovat soukromé produkce.

V bytovém divadle vzniklo například představení Všechny krásy světa na počest oblíbeného básníka Jaroslava Seiferta nebo Hra na Mackbetha, Appellplatz či Dávno, dávno již tomu.

Přišla nabídka angažmá v ND 

V dubnu 1989 byla Chramostová odsouzena k podmíněnému trestu za Prohlášení k Palachovu týdnu. O to překvapivější bylo pak po listopadu 1989 uvedení jejího jména na neoficiálním seznamu spolupracovníků StB. Herečka přiznala, že v 50. letech StB podepsala vázací akt. „Ďábel mě dostal na pýchu a ješitnost. Spletl mě iluzemi o sobě i o společnosti. Koupil si mě za představu lehčího, úspěšnějšího života, jemuž nebudou napříště kladeny žádné překážky," popsala ve svých pamětech.

Nové období - život návratu - začal Chramostové po listopadu 1989. Přišla nabídka angažmá v Národním divadle. „Vrátit se pro mě bylo nepopsatelně těžké. Proto jsem půldruhého roku váhala," řekla.

Po revoluci se vrátila k filmu 

Stálou členkou činohry „zlaté kapličky" se stala v roce 1991. Objevila se v inscenacích Falkenštejn, Oblak a valčík, Bloudění, Maryša, Lucerna nebo ve své benefici Tři životy. S jevištěm se rozloučila v roce 2010 titulní rolí Babičky v dramatizaci románu Boženy Němcové.

V 90. letech se Chramostová vrátila opět k filmu. Za své výkony ve snímcích Je třeba zabít Sekala (1998) a Kuře melancholik (1999) byla nominována na Českého lva.

Účinkovala v seriálu Hraběnky 

Zahrála si také v televizní inscenaci PF 77, dramatickém příběhu o cti, morálce a důstojnosti, za nějž získala Cenu České filmové a televizní akademie ELSA. Účinkovala rovněž v seriálu Hraběnky (2007) či ve filmu Odcházení (2011), stejně jako v inscenaci této divadelní hry Václava Havla.

Minulý režim prý Chramostové a Milotovi pomohl přežít humor. „Člověk se musí dopracovat k nadhledu nad sebou samým. Nás tehdy držela jedině sranda. Bylo to nutné, protože připustit si řadu věcí bylo velmi bolestné," řekla herečka před časem.

Čtěte také: Snímky v knihovně Libri prohibiti přibližují Vlastu Chramostovou

Autor: ČTK

17.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Border teriér Bart žije. Po 16 dnech se mu podařilo dostat z nory.
3 9

Pes Bart, který se po 16 dnech osvobodil z nory, se zřejmě živil liškou

Takhle vypadalo Husovo náměstí v Rakovníku jen pár minut poté, co z nebe začaly padat první kapky.
22

Část Čech zasáhly silné bouřky. Náměstí v Rakovníku bylo pod vodou

Přiznání politiků v Plzeňském kraji: slušné příjmy, hodně úvěrů, málo investic

Dědictví, nový bazén či koupě rodinného domu. A také přivýdělek ve výši 150 tisíc korun měsíčně. Politici podávali majetková přiznání za rok 2016. Větší investice v nich ale nenajdete. 

Zvířecí reality show. Brněnská zoo spustila online přenos ze lví ubikace

Brněnská zoologická zahrada nabízí novou zvířecí online show. Díky kamerám mohou lidé nahlédnout do soukromí lvího páru.

Internetový obchod s drogami dostal zásah. Úřady zrušily nelegální tržiště

Zboží prapodivného a nebezpečného původu z e-shopu? Potřebujete prodat drogu nebo kradený software? Na to jsou "dark weby". Celosvětový zásah proti prodeji nelegálního zboží zrušil v rozmězí června až července dva servery, kde se dalo takové zboží pořídit. Skončily dva největší světové e-shopy AlphaBay a Hansa.

AKTUALIZOVÁNO

Na D2 u Podivína zemřel při nehodě člověk. Dálnice na Bratislavu stála

/FOTOGALERIE/ Tragická dopravní nehoda se ve čtvrtek odpoledne stala na 39,5 kilometru dálnice D2 u Podivína na Břeclavsku. Vyžádala si několik zraněných osob a podle záchranářů při ní zemřel člověk. Havárie krátce po čtvrté hodině odpoledne zastavila provoz mezi exitem u Hustopečí a Podivínem ve směru na Bratislavu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení