VYBERTE SI REGION

Eliška Balzerová: Dodnes vzpomínám na přátele z Rožmitálu

Sedlčany /ROZHOVOR/ – Herečka Eliška Balzerová deset let exceluje ve hře Můj báječný rozvod. Na vyprodané sály divadel a kulturních domů, odkud se chvílemi ozývá smích publika a nadšený potlesk, je nepochybně za tu dobu zvyklá. Stejného uznání se jí dostalo v pondělí v Kulturním domě Josefa Suka v Sedlčanech a skvělou podívanou chystá na 17. března pro diváky v Příbrami.

16.2.2014
SDÍLEJ:

Herečka Eliška Balzerová v Sedlčanech. Foto: Marie Břeňová

Známá herečka se podělila o část přestávky se čtenáři Příbramského deníku.

Kolik v této úspěšné hře zvládáte postav?
Osmnáct.

Irská autorka prý věnovala hru všem, kteří zůstali nikoli vlastní vinou sami…
Ano. A ukazuje to na ženě, kterou opustí manžel. Vyrovnává se s tím však s humorem, s nadhledem a s jakousi nadějí na konci. To je asi to, co mají na příběhu ženy rády.

Hru máte v repertoáru celé desetiletí a stále je vyprodáno. Vzpomenete si za tu dobu na diváckou reakci, která vám něčím utkvěla v paměti?
Každá je jiná. Některá žena se v ní pozná, jiná si myslí, že je popsán přesně její osud. Zvláště dámy, které se právě rozvedly, to prožívají se mnou velmi intenzivně. A záleží také na skladbě publika, zda v něm sedí více mužů nebo žen. Mladí se zase v hledišti především baví, protože ještě neví, co je v životě čeká. Starší ženy vezmou vše víc vážněji. Cítí, jak je to smutné, když ženu po padesátce opustí muž.

Vaše role je obrovská „kláda". Nemáte možnost se na scéně opřít o kolegu, který by vám případně text nahrál. Neobáváte se, že vás zradí paměť a objeví se „okno"?
Po těch letech již ne. Představení pro jednoho herce jsou velmi těžkou disciplínou. Člověk je sám a nikdo ho z takové situace nevytáhne. Nechci se rouhat, aby se okno neobjevilo právě v Sedlčanech, ale ještě se mi to nestalo. Nemám nápovědu. Text jde tak rychle, že by nebyla ani možnost zajít do portálu, abych věděla, jak dál. Musím si pomoci sama. Ale tak dlouho se pohybuji s Mým báječným rozvodem po scéně, že všechny převleky a přesuny rekvizity zvládám a zároveň to jsou body, kterých se zachytávám. Jsou to takové zvláštní značky, které si my herci na jevišti dáváme. Hra se nesmí hrát, musím se do role obléci a před diváky ji ten večer odžít.

Máte za sebou spoustu krásných filmových a divadelních rolí. Ale diváci vás jistě stále milují jako doktorku Alžbětu Čeňkovou z kultovního televizního seriálu Nemocnice na kraji města. Z poslední doby je to zase Vilma v laskavé a moudré komedii Ženy v pokušení. Za obě tyto ztvárněné postavy jste získala významné ceny. Za Vilmu Českého lva, za „Nemocnici" v Německu cenu Bambi. Z dalších ocenění připomeňme alespoň Cenu Františka Filipovského za dabing. Máte některou z nich na „poličce slávy" doma trochu výš?
Ne, všechny jsou ve stejné výši a nedávno jsem musela vzít štafličky a otřít z nich prach. Každá je jiná – jedna kovová, další pozlacená, další skleněná. Za dabing jsem dostala takové dvě hlavičky obrácené proti sobě, které spolu jakoby mluví. Mám také Modrou kostku a cenu Elsa… Všechna ocenění mám shromážděna na jednom místě a protože jsou dost vysoko, tak mi k nim jen občas zalétne pohled.

Právě v legendárním Dietlově seriálu „Nemocnice" jste se setkala s řadou hereckých legend. Zavzpomínáte alespoň na některou z nich?
My mladí jsme se především dívali, jak ti Mistři svoji práci dělají, jak se na roli připravují, jak s ní nakládají, jak jsou přesní v detailu. A to byli všichni – ať to byl Láďa Menšík, Miloš Kopecký, Pepík Abrhám, Viktor Preiss… To pro mne byla opravdu velká herecká škola a nerada bych jen některé z nich takzvaně vypíchla. Jen mě mrzí, když se na seriál s odstupem času podívám, kolik jich již mezi námi není. Tito bardi, hvězdy stříbrného plátna i televize, nám chybí. Je mi hrozně líto, že ta generace rychle odešla. Ale vážím si toho, že jsem měla možnost s nimi hrát. Vždyť jsem hrála například i s takovým Jaroslavem Marvanem… Najednou po nich zůstala mezera. Já se modlím, aby nová generace herecky vyrostla a stali se z ní kvalitní a dobří herci. Mezi těmi, kteří odešli a kteří nastupují, je velké vakuum. Alespoň já to tak cítím.

Máte k Sedlčanům, Příbrami, Dobříši, Rožmitálu nebo jinému místu v okrese bližší vztah?
V Rožmitále pod Třemšínem jsem měla kamarády. Měli tam víkendový domeček. Moje dcera Adélka se narodila před jednatřiceti lety. A to byla rodina, která mi malou dceru hlídala. Michala a Vláďa Škaloudovi mi pomáhali, když jsem se chtěla vrátit do divadla. Sami měli v té době malou dceru Andrejku. Dnes je to dospělá žena. Jinak jsem ostatními místy jen projížděla, například při svém angažmá v Českých Budějovicích, kde jsem byla čtyři pět let. A směrem na Strakonice jsem jezdila raději než přes Tábor. Když jsem se blížila k Příbrami, těšila jsem se, že jsem skoro doma.

Navštěvujete se s touto rodinou i v současné době?
Dodneška na rodinu vzpomínám. Byli to skvělí lidé. Nenavštěvujeme se, občas si ale zavoláme.

Marie Břeňová

Autor: Redakce

16.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies