A tady začínají věci, pro které už slovo „domácí" nestačí. Jarek Hylebrant, který se představí v jedné z rolí a který je manažerem celého představení, už dávno není jen „domácí", byť při premiéře jakožto umělecký manažer Jiráskova divadla tak trochu v roli „pana domácího" bude, dnes je mnohem přesnější o něm mluvit jako o nové české filmové hvězdě.

A aby toho hvězdného nebylo málo, hlavní tváří představení se stala mladá a krásná slovenská herečka Andrea Kerestešová, kterou v Česku proslavil především seriál Vyprávěj. Jak se ke spolupráci s Divadlem Michala Vaňka dostala, jakou roli bude hrát či jak se jí líbí Českolipsko, i o tom je následující rozhovor.


Kde a jak jste se poznali s Jarkem?

Asi před třemi lety. Oslovil mne s tím, zda bych měla zájem o možnou spolupráci, takže setkání bylo víceméně organizované, ale příjemné.


Takže to byl Jarek, kdo vám nabídl, zda byste si nechtěla zahrát v Dekameronu? Váhala jste nad nabídkou?

Jo, oslovil mne Jarek, váhala jsem samozřejmě. Je to moje první divadelní hra a mám velký respekt. Každopádně život se má žít, proto jsem se rozhodla, že to zkusím.


Jakou roli v Dekameronu máte? Ptám se, protože jsem už viděl plakátek k představení, kterému vévodila vaše fotka, na které jste byla v hábitu jeptišky. Takže hrajete jeptišku?

Ano, hraji jeptišku. Ale především velmi citlivou ženu, která je jakoby modelem ženské citlivé duše, kterou schovává pod přísným pohledem. Mě ta postava strašně baví. Je to především žena, až na druhém místě jeptiška, která bojuje s nepřízní osudu ve svém životě, celý život hledá Boha a to, po čem nejvíc touží, jsou čisté lidské sny.


Hru jste zkoušeli v Novém Boru i České Lípě. Co vás tu zaujalo? A měla jste tu čas poznat i něco jiného než divadlo? Vzal vás Jarek někam?

Moc času na turistická pokoukáníčka zatím nebylo. Ale každopádně vím o sklářském umění v Novém Boru, často sedáváme v Ajetu. Také bych touto cestou chtěla za celý divadelní sbor poděkovat hotelu Morris, že nám poskytují prostory na zkoušení a taky jsou k nám moc vstřícní.


Hrajete aktuálně i v jiném divadelním představení?

Ne, je to moje momentálně jediné představení, upřímně ani bych další momentálně nestíhala, to by musel mít měsíc aspoň pětačtyřicet dnů.


Natáčí se ještě další pokračování Vyprávěj?

Ano, natáčíme od začátku července. Začínáme rokem 1989 a celá série se bude dál odvíjet přes devadesátá léta až po současnost.


A v kterých dalších projektech filmech nebo seriálech vás teď můžeme vidět?

Momentálně jsem dokončila film Všiváci. Rýsuje se také nový projekt, ale o tom možná až příště, časově je to velký boj dělat vše, co bych chtěla. Zároveň v současnosti připravuji svou první fotovýstavu stylizovaných portrétů Indigo, plánuje se na konec září.


Co máte raději divadlo, anebo práci před kamerou?

Divadlo mne baví, protože můžu hrát celou duší i tělem. Je to ale náročnější na dlouhodobou paměť a soustředění, ale o to víc prožívám emoce. Natáčení je zase něco specifického, každý den je jiný, nový, nikdy se nevracíte, spíše pořád jedete dál. Je to náročnější na čas a dá se s tím uživit.


Je léto, prázdniny. Jak je vlastně tráví aktivní mladý člověk jako jste vy? Co jste už během letošního léta zažila a co vás ještě čeká?

Léto a v podstatě zbytek roku až do března jsem zahlcená prací. Léto si vychutnávám akorát někde večer na zahrádce. Dovolené vždy plánuju až po natáčení nějakého celku, to už ale vypadnu na konec světa a alespoň na měsíc.


Ptal jsem se vás, jak se vám líbilo v Lípě a Boru. Vy jste se narodila na východním Slovensku, vlastně v tom nejvýchodnějším cípu vaší země. Co z tohoto vašeho rodného kraje byste nám doporučila?

Jídlo, pití, přírodu a lidi. Je to můj rodný kraj, kterého si čím dál víc vážím, je to kus krásné země. Máme tam krásné Slánské vrchy, úžasný Spišský hrad, nejlepší československé pivo Šariš a lidi, kteří vám dají i kus svého posledního chleba.

MICHAEL POLÁK