VYBERTE SI REGION

Filip Renč: S dětmi jednám jako s dospělými, nemá cenu na ně šišlat

Praha /ROZHOVOR/ – Za Filipem Renčem, režisérem nového muzikálu Casanova, jsem přišla na rozhovor do Pražského deníku v průběhu dopolední zkoušky. Zhlédla jsem tak část rodícího se představení, které od května uvede pražské Divadlo Broadway. Nácvik však překvapivě neprobíhal v Divadle Broadway, ale o kus dál – ve zkušebně Hudebního divadla Karlín.

30.4.2013
SDÍLEJ:

Filip Renč režíruje v Divadle Broadway muzikál CasanovaFoto: Pražský deník/Dimír Šťastný

„Ředitel divadla Egon Kulhánek nám dal zkušebnu k dispozici a nám to vyhovuje, protože na Broadwayi se denně hrají jiné muzikály, což by nás brzdilo," vysvětlil mi Renč. V rozhovoru také prozradil, co ho spojuje s titulní postavou muzikálu Casanova, proč začal svoji uměleckou dráhu „před kamerou", ale později skončil za ní, nebo kdo byl jeho profesním vzorem.

Kdy se s nácviky přesunete přímo na „místo dění", do Divadla Broadway?

Až týden před premiérou. Původně to mělo být den před premiérou, ale oponoval jsem, protože bychom to asi nezvládli, hlavně technicky.

Role do Casanovy jste vybírali na základě dvoukolového konkurzu pro veřejnost. Prošli jím úplně všichni herci, které v muzikále uvidíme?

Natolik zkušení muzikáloví herci jako Pepa Vojtek nebo Marián Vojtko na něj samozřejmě nešli. Z konkurzu vzešli hlavně lidé, kteří budou součástí tanečně-pěvecké company. Není tam žádná role na half-playback, takže jsme vybírali mladé lidi, kteří umí opravdu dobře zpívat a také tančit. Na základě konkurzu jsme vybrali pět kluků a pět holek.

Preferujete jako režisér práci s mladými, nepříliš zkušenými herci, oproti – lidově řečeno – matadorům?

Vždycky je ideální profesionály se začátečníky zkombinovat. Rád objevuji nové mladé lidi, rád si s nimi dám trochu více práce a umožním jim prosadit se. Zároveň jsem ale rád, když tam mám nějaké zkušené profíky, o kterých vím, že se na ně můžu spolehnout, a od nichž se ti mladí mohou spoustu věcí naučit. V Casanovi je to zrovna třeba Pepa Vojtek, který už prošel hezkou řádkou muzikálů a má co předávat mladším…

Muzikál Casanova se uváděl už loni v létě na nádvoří zámku Hluboká. Obsadili jste do nějakých rolí herce, kteří hráli už tam?

Ano, několik jsme jich také vybrali. Stejně jako ostatní ale i oni prošli konkurzem. Jsem zvyklý vybírat si herce jak do divadla, tak do filmu velmi pečlivě. Dávám si na tom záležet, a to i pro menší role.

Můžeme se v Casanovovi těšit na nějaké budoucí muzikálové hvězdy?

Určitě bych vyzdvihl třeba Elišku Ochmanovou, která hraje roli komtesy Adély, sebestředné a nafoukané dívky, která pohrdá osobností Casanovy jako umělce a spisovatele, ale i jako milovníka. Nakonec mu ale, tak jako většina dívek, podlehne a Casanova ji dostane na svou stranu (smích).

Giacomo Casanova je v očích lidí vnímán výhradně jako svůdník a milenec… Předpokládám ale, že ho budete chtít představit i z jiné stránky?

Ano, Petr Markov (autor libreta  - pozn. red.) to pojal výhradně tak, aby představil, kdo to Casanova byl – co měl v historii za úlohu, že to byl významný spisovatel, překladatel a intelektuál své doby. Stručně řečeno – že to nebyl jenom děvkař. Ty jeho ženy a přítelkyně jsou jen na okraji celého příběhu… Z muzikálu se diváci dozvědí, co Casanova za svůj život vytvořil, jaká napsal díla, jak žil a jak pracoval. Málokdo třeba ví, že k jeho životnímu dílu Historie mého života mu blahopřál i Voltaire nebo Kateřina Veliká.

Proč podle vás tato nálepka, že byl Casanova děvkař, vznikla?

Protože to je to, co lidi nejvíce zajímá. Každý se stará hlavně o druhé lidi – o to kdo, co, s kým má a ne o to, co dotyčný umí. Souseda zajímá, koho si jeho soused přivedl za partnerku, a ne třeba to, že umí operovat slepé střevo. To je taková evropská nátura a bohužel vím, jaké to je, také z vlastní zkušenosti (smích).

Ve třinácti letech mi táta koupil první kameru

Je vám díky této paralele Casanova blízký?

Poté, co jsem si přičichl k jeho osudu, tak vidím, že občas možná zažil podobné situace jako já. I mě lidi hodnotí podle toho, kolik jsem měl partnerek, rozvodů a dětí, a ne podle toho, co umím. V tom osud Casanovy plně chápu (smích).

V roli nejmladšího Casanovy – dítěte – se alternují tři chlapci. Jak se vám spolupracuje s dětmi?

Nemám s nimi vůbec problém. Snažím se jednat s dětmi jako s dospělými a myslím si, že je to lepší, než na ně šišlat nebo jim ukazovat plyšového medvěda. Děti ocení, když s nimi jednám jako rovný s rovným, cítí se důležití a snaží se vyrovnat dospělým kolegům. Veliký potenciál do budoucna vidím ve Filipu Antoniovi, se kterým jsem pracoval už při muzikálu Andílci za školou. S tím opravdu mohu jednat jako by byl dospělý, i když to mu teda nepřeji (smích). Doufám, že z toho nevyroste a že ho nezkazí puberta.

Také vy jste začínal uměleckou dráhu jako herec, už v dětství jste hrál v několika filmech. Co vás nakonec přimělo k tomu, že vystudujete režii?

Na gymnáziu jsem hrál dokonce i v divadle – ve hře Treperendy od Goldoniho. Měl jsem ale příšernou trému z toho, že zapomenu text, a od té doby už jsem nikdy jindy na jeviště nevlezl (smích). Jinak mým druhým tátou, když to tak řeknu, byl Ota Koval, který mě objevil a přivedl jako dítě k filmu. K němu jsem hodně vzhlížel. Velkou osobností a vzorem byl pro mě také kameraman Miroslav Ondříček. Díky těmto dvěma pánům jsem skončil za kamerou a ne před ní, protože mě inspirovali a jejich profese mě fascinovaly. Oni přicházeli s těmi nápady, oni vytvářeli ten film a my všichni ostatní jsme jim k tomu jen pomáhali.

Kdy nastal zlom, který rozhodl o tom, čemu se budete věnovat?

Na základní škole, když jsem se rozhodoval, jestli půjdu na hereckou konzervatoř anebo na gymnázium, z něhož bych šel potom na FAMU. V té době jsem se už ale také začínal před kamerou stydět a necítil jsem se jako herec dobře. Když mi bylo třináct let, tak mi táta koupil první kameru – ruskou osmičku – a začal jsem si točit první filmy.

Co jste ve třinácti letech natáčel?

Prvními lidmi, které jsem natočil, byli Vladimír Remek a Andrej Gubarev, kosmonauti, kteří tvořili první česko-ruskou vesmírnou posádku (smích).

Režírujete muzikály i filmy. V čem jsou pro vás jako režiséra tyto žánry odlišné?

Zásadní rozdíl je v tom, že divadelní představení je pokaždé jiné, žije si svým vlastním životem. Film je oproti tomu konzerva, natočíte ho a už se nikdy nezmění. Když uděláte film, tak máte klid. Oproti tomu máte velký neklid, když se jdete podívat na reprízu svého muzikálu. Bojíte se, co tam herci a zpěváci budou předvádět. Po půl roce už obvykle představení bývá úplně jiné, než jaké jsem ho zrežíroval (smích).

Na co nového se od vás můžeme těšit ve filmové režii?

Dokončuji Sanitku 2 pro Českou televizi. Potom mě čeká natáčení filmu Sebemilenec, psychothrilleru na námět spisovatelky Simony Monyové. Zdá se také, že obživl titul Lída Baarová, našli se producenti, kteří ho zaplatí, takže se s Ivanem Hubačem začneme od května věnovat scénáři. Měli bychom začít natáčet ke konci roku.


Kdo je… Filip Renč 

- Český scenárista a režisér, narodil se v srpnu 1965 v Praze
- Má kořeny v umělecké rodině, jeho dědečkem byl básník, spisovatel a překladatel Václav Renč, otec Ivan Renč je režisér a scénárista animovaných filmů
- K filmu se dostal již jako dítě – od 5 letech se objevoval v dětských filmech (např. Julek, Levé křídlo)
- V dospělosti hrál ve filmech jako Kolja, Vratné lahve nebo Tmavomodrý svět
- Vystudoval gymnázium a poté filmovou režii na FAMU
- Režíroval několik celovečerních filmů (Rebelové, Requiem pro panenku, Hlídač č. 47, Román pro ženy aj.), režíruje také reklamy či hudební videoklipy
- Režíroval několik muzikálů – např. Rebelové, Baron prášil nebo Kleopatra, v současnosti režíruje muzikál Casanova, který od května uvádí Divadlo Broadway
- V současné době dokončuje pokračování kultovního seriálu Sanitka 2

Autor: Michaela Rozšafná

30.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies