VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Igor Stránský: Nebyl jsem před lety na Shakespeara zralý

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ - Byl by to možná skandální titulek: Ve Slováckém divadle se schyluje k tragédii - ale byl by poněkud zavádějící. Tragédii, a to jednu z nejslavnějších, připravuje režisér a zároveň ředitel divadla Igor Stránský, ale jen pro diváky. A protože jde zároveň i o jeho labutí píseň v pozici principála úspěšného divadla, dal si na jejím výběru a samotné realizaci velmi záležet. Představí ji už tuto sobotu a nejde o nic menšího, než je slavné drama Williama Shakespeara Macbeth.

16.4.2015
SDÍLEJ:

Igor StránskýFoto: DENÍK/archiv

„Vůně krve a poznání jak chutná moc jsou pro Macbetha přímo drogou. A to vše jsou přece problémy, které jsou staré, jako lidstvo samo. Proto je Shakespearův Macbeth stále tak aktuální," říká Igor Stránský před sobotní premiérou.

Macbeth je vaším třetím Shekespearem poslední doby a uzavírá tak vaši trilogii jeho slavných tragédií…

S Williamem Shakespearem se setkávám prakticky po celý svůj život, respektive od chvíle, kdy jsem začal milovat divadlo a trochu se v něm orientoval. Ale trvalo to hezkou řadu let, kdy jsem se jako režisér Shakespearovi záměrně vyhýbal. Nebyl jsem na něho dostatečně zralý. Postupem času však narůstala touha zpracovat příběhy tří největších Shakespearových padouchů, jakými jsou Jago, Richard III. a Macbeth. K nim ještě patří Edmund z krále Leara, ale třeba i na něho jednou přijde řada.

Proč právě Macbeth?

Žijeme ve velmi rozjitřené době (a žilo lidstvo někdy jinak?), ve které pokládám za nutnost jako režisér správně definovat zlo. V Othellovi jde o drama závisti, pomluvy a žárlivosti. Richard III. je zářným prototypem chorobné touhy po moci, kterou se snaží získat za každou cenu a jakýmikoliv prostředky. A Macbeth? To je „nádherná" studie chorobné ctižádostivosti. Vůně krve a poznání jak chutná moc jsou pro Macbetha přímo drogou. A to vše jsou přece problémy, které jsou staré, jako lidstvo samo. Proto je Shakespearův Macbeth stále tak aktuální.

Je to nějak symbolické, že je Macbeth zároveň vaší poslední režií coby ředitele divadla?

Zdravá ctižádostivost je potřebná k tomu, abych se mohl pohybovat stále vpřed. S Macbethem mne však prosím nespojujte. Má smůlu, že přišel na řadu právě nyní.

Už bilancujete?

Na to prozatím nemám vůbec čas. Mohu vám sdělit pouze několik statistických čísel. Ve Slováckém divadle pracuji 46 let. Za svoji profesionální éru jsem měl 176 premiér, z toho 89 jako režisér. Zbytek je moje práce herecká.

Těšíte se, nebo se té chvíle, až se ráno probudíte a budete vědět, že ten den nebudete muset dělat vůbec nic, spíš bojíte?

Mám plánů tolik, že ještě drahnou dobu to bude trvat, než přijde takové probuzení. A přijde-li vůbec…

Jaké máte nejbližší plány?

Po premiéře Macbetha budu mít dva měsíce na to, abych uspořádal a v pořádku předal veškeré náležitosti svému nástupci. Věřím, že převezme Slovácké divadlo jako dobře fungující podnik.

Vraťme se k Macbethovi – o čem podle vás kromě věčné touhy po moci je?

Najděte mi takového člověka, který dokáže v několika větách charakterizovat rozpolceného člověka, jakým je Macbeth. Přijďte raději do „Slováckého".

Do titulní role jste obsadil Tomáše Šulaje. Je i on tím, kvůli kterému jste po Macbethovi sáhl?

Když jsem dozrál k rozhodnutí, že se do této trilogie pustím, měl jsem od počátku jistotu, že všechny tři zmíněné padouchy ztvární Tomáš Šulaj. Je to skvělý herec, který se umí u každé postavy, kterou představuje, dobrat až k samotnému jádru. Proto má jeho herectví tak hluboký obsah. Pro mne, režiséra, je to báječný pocit, když takový slušný a čestný člověk, jakým Tomáš je, dokáže na jevišti ztvárnit takového zmetka.

Co je na Shakespearovi vlastně tak fascinujícího?

Téměř každý verš lze vyložit na několik způsobů. Proto i po polovině tisíciletí je jeho verš stále aktuální. A pokud si ani neuvědomujete, že Shakespearovy hry jsou psány ve verších, je to jenom moc dobře. I dík skvělým překladům Jiřího Joska, respektive Martina Hilského, zní jeho verše jako přirozená hovorová mluva.

Jak je těžké uhlídat tolik rovin, které Shakespeare nabízí? Co je pro vás jako pro režiséra nejdůležitější?

Skutečně je. Kolikrát až na poslední chvíli objevíte optimální výklad té, či oné situace. A někdy se stane, že to nejlepší řešení najdete až po premiéře … Práce s texty W. Schakespeara je nikdy nekončící proces.

Proč jste zvolil překlad Jiřího Joska?

Jak už jsem zmínil, v současné době vedle sebe tvoří dva doslova geniální překladatelé – Martin Hilský a Jiří Josek. Hilský je barvitější a poetičtější, Josek je více přímočarý a akční. A pro typ her jako Othello (to byl přímo překlad na objednávku Slováckého divadla), Richard III. nebo Macbeth zásadně volím Jiřího Joska.

Na co se v nejbližší době nejvíc těšíte?

Na premiéru Macbetha a až dokončíme publikaci k 70. výročí Slováckého divadla.

Autor: Josef Kajetán

Autor: Redakce

16.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto
11

Lobbisté slaví. Úředníkům nebude vidět pod prsty

Favorizovaný Macron chce nafouknout věznice

Méně práce, víc strážníků, zdanění boháčů, zubař zdarma. To jsou trumfy, se kterými hodlá Emmanuel Macron vyhrát francouzské prezidentské volby.

Merkelová má podíl na smrti ženy exkancléře Kohla, tvrdí jeho syn

Nynější německá kancléřka Angela Merkelová přispěla k 16 let staré sebevraždě nemocné ženy bývalého kancléře a svého mentora Helmutha Kohla. V rozhovoru pro list Die Zeit to tvrdí nejstarší syn manželů Kohlových Walter. Podle něj Merkelová svému spolustraníkovi Kohlovi a jeho rodině ublížila, když se před 18 lety údajně podlým způsobem zachovala během skandálu se sponzorskými dary pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Merkelová, které se tehdy přezdívalo "Kohlovo děvčátko", prý v rámci mocenského boje v CDU zradila i svou přítelkyni Hannelore Kohlovou.

Sobotka míří na Hrad. Bude ministrem Prouza?

Tomáš Prouza, Jiří Havlíček, Milan Urban nebo Tomáš Novotný. Jeden z těchto kandidátů usedne podle sázkové kanceláře Fortuna zřejmě na post ministra obchodu a průmyslu, který se uvolnil po odvolání Jana Mládka (ČSSD). 

Akademici odmítají děkana. Opisoval

Část ostravských akademiků se bouří. Vadí jim, že v čele místní lékařské fakulty stanul muž usvědčený z plagiátorství. Profesor Petr Dítě (na snímku), který školu vede od podzimu, opsal část učebnice o vnitřním lékařství. Cizí text vydával za vlastní dokonce v několika publikacích. Jeho čin proto odsoudila etická komise České lékařské komory i někteří kolegové z odborné gastroenterologické společnosti. Profesor Dítě se musel dokonce veřejně omluvit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies