Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Isteníkův Čičikov si podmaňuje duše diváků

Brno /RECENZE/ – Kolik předstírá tváří, tolikrát je Čičikovem: úlisným, rozmařilým, soucitným i nemilosrdným. A následují nová a nová herecká gesta, záludné rysy lidské povahy vyostřené do absurdna. To vše jako zástěrka pro skupování duší – mrtvých duší nevolníků, na kterých chce zchudlý šlechtic Čičikov zbohatnout.

30.9.2014
SDÍLEJ:

Michal Isteník je Čičikovem zábavným i krutým, něhu přebíjí zákeřností, aby krátce nato popřel vše, čím před chvílí byl. Foto: Jef Kratochvil

Inscenace Mrtvé duše v režii Hany Burešové diváky strhne hereckými výkony i svým aktuálním přesahem k dění v současném Rusku. V hlavní roli exceluje Michal Isteník, který po boku svých zkušených hereckých kolegů v Městském divadle Brno předvádí, jak bravurně a s lehkostí ztvárnit roli náročnou, nejednoznačnou a vnitřně rozpolcenou.

Gogolovy Mrtvé duše se na jeviště Městského divadla Brno vrací po téměř dvaceti letech. V roce 1993 je inscenoval Svatopluk Sládeček, a to pod názvem Mrchotrupci, hola hej!. Dle tehdejších ohlasů to však nebylo nastudování zvlášť zdařilé. Režisérka Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek se do Městského divadla vrací vždy na začátku sezony jako vítaný tandem, který překvapuje osobitými adaptacemi zdánlivě známých textů. A právě z této letité kontinuity lze nejlépe vysledovat, jak citlivě dokáže Burešová s herci pracovat: s intuicí až mateřskou „své" svěřence inspiruje a s každým titulem posouvá jejich výrazové polohy dál.

Stejně jako například u komediální Školy základ života, kde příběh dotvářely záměrně nadsazené charaktery studentů a pedagogů, jsou i Mrtvé duše plejádou lidských rozličností – zde ovšem rozličností pramenících z lidských neřestí a záludností, tak, jak je chtěl Nikolaj Vasiljevič Gogol postavit do kontrastu s krásou své Rusi. Krása však z inscenace paradoxně sálá zcela v jiném vyznění, a to vycizelovanou kompilací všech složek – výtvarné, hudební, herecké a samozřejmě režijně-dramaturgické, z níž celý koncept vychází.

Brněnské nastudování ozvláštňuje postavu Čičikova i o další rozměry, než jaké mu v druhé polovině 19. století přisoudil Gogol. Burešová s Otčenáškem stvořili také Čičikova vypravěče a Čičikova kabaretiéra, a mezi těmito polohami Isteník kličkuje s obdivuhodnou lehkostí. Je Čičikovem zábavným stejně jako krutým, něhu přebíjí zákeřností, aby krátce nato popřel vše, čím před chvílí byl.

A tak zatímco zchudlý Čičikov putuje Ruskem a skupuje duše mrtvých, Michal Isteník si svým suverénním hereckým projevem podmaňuje duše diváků. Čičikov je po roli Ludvíka ve Všemocném panu Krottovi jeho dosud nejnáročnější rolí v Městském divadle. A stejně jako v nespočtu jiných inscenací – ať už na jevišti Městského divadla či v Buranteatru, tento jednatřicetiletý herec opět vyniká nade všechny. Je sympatické sledovat, s jakou pokorou a radostí se Isteník opakovaně pere s novými výzvami: svým výkonem si opět jednoznačně říká o některou z divadelních cen.

Ale není to jen Michal Isteník, který v tomto panoptiku učaruje publiku, je to celé osazenstvo Mrtvých duší! Petr Štěpán představuje další ze svých výtečných hereckých kreací, to když jako hurónský Nozdrev s plamínky v očích rozsévá nabubřelost všude tam, kam nestoudně vkročí ve svých roztodivně barevných holínkách. Viktor Skála je Gubernátorem nesmlouvaným, který v Čičikovově snovém výjevu, s dlouhou černou bradkou, vyšívá na bubínku. Psovský Zdeňka Junáka po jevišti vykračuje jako Pučmeloun z včelích medvídků, je to jedlík a potomek pověstných siláků, kteří se odvážili vyjít sami na medvěda. Gesta Líbeznického v podání Alana Novotného, který se líbá dlouze, předlouze, zase ustrnula někde mezi zastřenou realitou a exaltovaným projevem Karla Gotta. A pak je tu Plesnivec, ten odpudivý, hamižnými běsi prolezlý výjev ztrvárněný Patrikem Bořeckým a samozřejmě i všetečná Shánělka Jana Mazáka s prsy tak mohutnými, že nad nimi ční jen hercovo akurátní dávkování ženské omezenosti. Jaroslav Matějka coby Selifan slouží Čičikovovi, vede opratě koní, jenže ani na bič nevidí, protože je ožralý jak slíva – jak se na něj osočuje pán.

Nikolaj Vasiljevič Gogol: Mrtvé duše
Režie: Hana Burešová, adaptace: Hana Burešová, Štěpán Otčenášek, dramaturgie: Štěpán Otčenášek, kostýmy: Zuzana Štefunková – Rusínová, scéna: Tomáš Rusín. Hudba: Petr Hromádka.
Hrají: Michal Isteník, hrají Petr Štěpán, Zdeněk Junák, Alan Novotný, Jan Mazák, Patrik Bořecký, Viktor Skála, Zdeněk Bureš, Miloslav Čížek, Josef Jurásek, Jaroslav Matějka, Jana Musilová, Lenka Janíková, Eva Ventrubová, Lenka Bartolšicová, Eliška Skálová, Michal Nevěčný a další.
Premiéra inscenace 20. a 21. září 2014 na Činoherní scéně Městského divadla Brno.

Všichni herci jsou výteční a nelze vyzdvihnout jediného, protože jen dohromady vytváří všudypřítomnou tenzi mezi komikou, groteskností, absurditou, vznešeností i patosem. Snad nejlépe toto prolnutí vyniká ve snovém výjevu, kde jsou tyto motivy vyhroceny do extrému.

Pokřivená jednání postav inscenátoři zesílili pojetím kostýmů. Šaty hyperbolizují to, co dřímá uvnitř nitra. Jak výstižné, úsměvné, karikující. Autor scény Tomáš Rusín využívá k dokreslení atmosféry jednoduchých přestaveb a zástupných symbolů: interiér domu, to jsou bílé židle, opulentnost večerního plesu navozuje velký skleněný lustr. Jen pár zrcadel - pojízdných panelů či opratí zapřažených do prázdna stačí k tomu, aby divákova fantazie pracovala naplno a v intencích zamýšleného. A herci, odosobněni od svých rolí, oblečeni jen v šedých legínách a svršcích, se proměn scény účastní.

Významnou roli v inscenaci zaujímá hudba Petra Hromádky. Stejně jako se na jevišti střídají charaktery jednotlivých postav, i melodie mění rytmus a žánrový styl – všechny ty meditativní, mrazivé i komičnem prodchnuté tóny provazují jednotlivé etudy v nedílný celek. Provázanost a do detailů promyšlené obrazy – to je bezpochyby největší devízou inscenace. Žádná ze složek nepřevyšuje jinou, všechny tvoří obsahově i formálně vyrovnanou kompozici.

Mrtvé duše patří k tomu nejlepšímu, co současná brněnská divadelní scéna nabízí a byla by škoda, aby si divák nechal toto pozapomenuté Gogolovo dílo uniknout. Nastudování Hany Burešové odhaluje, jaké kvality ještě ve zdejších hercích dřímají stejně jako to, nakolik příznačným může tento text pro 21. století být. Vždyť kdy jindy než teď se slovy autora ptát: Kam letíš, Rusko, pověz? Neodpovídá. (…) Rusko se žene vpřed a s nelibostí mu ustupují ostatní národy…

(Psáno z druhé premiéry 21. září a reprízy 22. září 2014.)

Autor: Markéta Stulírová

30.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policisté vyšetřují na místě, kde k hrůzné události došlo.
AKTUALIZUJEME
8

V Doubici zavraždili mladou dívku, další bojuje o život

Jan Tříska.
AKTUALIZOVÁNO
17 14

Po pádu z Karlova mostu zemřel herec Jan Tříska. Policie sebevraždu vyloučila

VIDEO: Policie zasahuje. Drogy, kam se podíváš

Osm případů týkající se drogové kriminality řeší policisté v Chebu. Nejstaršímu zadrženému je 74 let. Policejní záběry odhalují například plně vybavenou pěstírnu marihuany.

V Německu se v bolestech zrodí „jamajská koalice“, předvídají analytici

Vznik takzvané „jamajské koalice“ konzervativní unie CDU/CSU, liberální FDP a Zelených je patrně jediným možným řešením povolební situace v Německu. Analytici však upozorňují, že vyjednávání mezi stranami o vzniku vlády budou velmi složitá. Odborníci si všímají i výrazného výsledku protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která ve volbách skončila třetí.

Piráti a SPD ve Sněmovně, TOP 09 mimo, říká průzkum CVVM

Volby do Sněmovny by podle aktuálního modelu společnosti CVVM vyhrálo s velkým náskokem hnutí ANO. Zastoupení v dolní komoře Parlamentu by obhájily také ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL. Do Sněmovny by podle modelu nově vstoupili Piráti a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Naopak TOP 09 by nepřekonala pětiprocentní volební práh.

Dvanáct korun za vydání léku nestačí. Lékárníci chtějí třicetikorunu

Lékárníci kritizují připravovanou úhradovou vyhlášku. Chtějí od zdravotních pojišťoven více peněz za výdej léku na recept. Česká lékárnická komora (ČLK) to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Nyní mají za takzvaný signální výkon 12 korun, podle komory by měl být 30 korun jako zrušený regulační poplatek. Vyhlášku, která upravuje platby za výkony zdravotní péče pro příští rok, poslalo ministerstvo minulý týden do připomínkového řízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení