VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér Jan Frič: Ti praví pankáči nenosí cvočky. Nosí svobodu v hlavě

Hradec Králové /ROZHOVOR/ – První premiérou letošního roku v Klicperově divadle bude v sobotu 9. února Krysař Viktora Dyka v režii Jana Friče, v titulní roli s Davidem Smečkou. Krysař se tak téměř po dvaceti letech vrací do Hradce Králové, doprovázený současným pohledem tvůrců mladé generace.

28.1.2013
SDÍLEJ:

Klicperovo divadlo v Hradci Králové.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Pro vytvoření zcela nové dramatizace si režisér zvolil mladého dramatika Ondřeje Novotného, který do Dykova textu zakomponoval i verše českých básníků Ivana Blatného, Josefa Hory a Filipa Topola, a spolu se scénografem Nikolou Tempírem zasadili děj přímo do hospody U žíznivého člověka. O přípravě inscenace jsme hovořili s režisérem Janem Fričem.

Které z témat, které Krysař nabízí, jste si vybral jako nosné?
Krysař je pro mě především obrazem vnitřního boje romantického člověka s nástrahami reality. Životní situace, kdy končí mládí, kdy člověk  stojí před rozhodnutím, jaký vztah se světem kolem sebe si vytvoří. Deziluze. Jakým způsobem se lze zapojit do společnosti a zároveň dostát romantickým morálním závazkům z doby dospívání. Je možné se zastavit, je možné a správné se z věčného poutníka proměnit ve spořádaného občana?  Vždyť ale existují i obstarožní pankáči! Ti praví nenosí cvočky. Nosí svobodu v hlavě. Takže určitý vnitřní boj čerstvého třicátníka s rozhodnutím, kudy se dále ubírat, je mi blízký velice. Je v tom i velká temnota, ne nadarmo Krysař potkává doktora  Fausta, a to už vůbec nemluvím o jeho panické hrůze z chrámových chrličů. No a pak samozřejmě tu je hlavní dějový prvek, a to osudová láska, která jediná má sílu změnit svět. To je jasné. A možná i jediné řešení, jak se s ne ideálním světem kolem sebe vyrovnat. V našem příběhu to ovšem skončí tragicky, takže kdo ví…

Bylo těžké dramatizovat Dykovu novelu?
Převést Dykova Krysaře na divadlo, navíc „klasické" činoherní, není úplně jednoduché. Je to romantizující lyrická novela postavená především na kráse jazyka, popisování nálad a pocitů. Děje je tam poskrovnu, navíc je to značně symbolické a tím pádem občas docela nelogicky zamotané. Ovšem použitá legenda o temném, ale zároveň obrovsky svůdném a svobodném Krysaři, je fascinující. 
V české divadelní tradici existuje několik dramatizací, já jsem se však nakonec rozhodl vytvořit novou, vlastní,  pro účely konkrétní inscenace. Když jsem nad dílem přemýšlel, neustále jsem se točil kolem interpretace Krysařovy moci jako moci slova, moci umění, moci krásy, moci něčeho, co přesahuje běžnou každodenní realitu a banalitu. Rozhodl jsem se tedy svěřit práci na textu Ondřeji Novotnému, kterého si jako dramatika vážím pro jeho velmi intimní vztah k poezii, tedy básni jako základní materii. Nakonec jsme přišli na to, že bychom rádi vedle Dykovy řeči chtěli nechat promluvit 
i jiné české básníky a téma poezie jako takové tímto posílit . Nejhlouběji ponořená postava matky například promlouvá slovy Ivana Blatného.  Vyrábět tisíce umělých krys 
a jejich loutkoherecké animování mi přijde zbytečné. No 
a někde vzadu v hlavě mám 
i takovou naději, že se mi společně s herci podaří připravit zážitek natolik jímavý, že aspoň jeden z diváků druhý den po zhlédnutí představení zajde do knihovny a vypůjčí si knihu veršů třeba Ivana Blatného, protože ta krása slova, ta svoboda jazyka mu nedala spát a cítil se opojen…

Jakou cestou jste došli ke scénografickému řešení inscenace?
Román se svou mnohostí dějišť, popisy krajiny a dlouhých cest po městě i okolí je pro scénografické pojetí velkým oříškem. Ve výsledku ale jde především o návštěvu cizince – Krysaře ve městě Hameln a o magickou horu Koppel, za jejíž propastí se skrývá tajemství smrti. Vzhledem 
k zacílení na postavu Krysaře jsme tedy hledali univerzální prostor, v němž by se nacházel Hameln s tamními občany: panoptikum ctihodných, spokojených, otylých, omezených, zodpovědných, smířených, blbých, obyčejných, zpocených. Zároveň je to místo zastavení na cestě Krysařově.  Po dlouhých úvahách jsme tedy došli k prostoru hospody, hospody U žíznivého člověka, která se pro nás stává celým Hameln s jeho kýčovitou a nevkusnou malostí. Důležité v této inscenaci je pro mě především slovo, možnosti jeho sdělení. I proto je to hospoda spíš současná, než že bychom vytvářeli historický obraz romantizující středověké vesničky.  

(zd)

Autor: Redakce

28.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
3

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies