VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér Jan Frič: Ti praví pankáči nenosí cvočky. Nosí svobodu v hlavě

Hradec Králové /ROZHOVOR/ – První premiérou letošního roku v Klicperově divadle bude v sobotu 9. února Krysař Viktora Dyka v režii Jana Friče, v titulní roli s Davidem Smečkou. Krysař se tak téměř po dvaceti letech vrací do Hradce Králové, doprovázený současným pohledem tvůrců mladé generace.

28.1.2013
SDÍLEJ:

Klicperovo divadlo v Hradci Králové.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Pro vytvoření zcela nové dramatizace si režisér zvolil mladého dramatika Ondřeje Novotného, který do Dykova textu zakomponoval i verše českých básníků Ivana Blatného, Josefa Hory a Filipa Topola, a spolu se scénografem Nikolou Tempírem zasadili děj přímo do hospody U žíznivého člověka. O přípravě inscenace jsme hovořili s režisérem Janem Fričem.

Které z témat, které Krysař nabízí, jste si vybral jako nosné?
Krysař je pro mě především obrazem vnitřního boje romantického člověka s nástrahami reality. Životní situace, kdy končí mládí, kdy člověk  stojí před rozhodnutím, jaký vztah se světem kolem sebe si vytvoří. Deziluze. Jakým způsobem se lze zapojit do společnosti a zároveň dostát romantickým morálním závazkům z doby dospívání. Je možné se zastavit, je možné a správné se z věčného poutníka proměnit ve spořádaného občana?  Vždyť ale existují i obstarožní pankáči! Ti praví nenosí cvočky. Nosí svobodu v hlavě. Takže určitý vnitřní boj čerstvého třicátníka s rozhodnutím, kudy se dále ubírat, je mi blízký velice. Je v tom i velká temnota, ne nadarmo Krysař potkává doktora  Fausta, a to už vůbec nemluvím o jeho panické hrůze z chrámových chrličů. No a pak samozřejmě tu je hlavní dějový prvek, a to osudová láska, která jediná má sílu změnit svět. To je jasné. A možná i jediné řešení, jak se s ne ideálním světem kolem sebe vyrovnat. V našem příběhu to ovšem skončí tragicky, takže kdo ví…

Bylo těžké dramatizovat Dykovu novelu?
Převést Dykova Krysaře na divadlo, navíc „klasické" činoherní, není úplně jednoduché. Je to romantizující lyrická novela postavená především na kráse jazyka, popisování nálad a pocitů. Děje je tam poskrovnu, navíc je to značně symbolické a tím pádem občas docela nelogicky zamotané. Ovšem použitá legenda o temném, ale zároveň obrovsky svůdném a svobodném Krysaři, je fascinující. 
V české divadelní tradici existuje několik dramatizací, já jsem se však nakonec rozhodl vytvořit novou, vlastní,  pro účely konkrétní inscenace. Když jsem nad dílem přemýšlel, neustále jsem se točil kolem interpretace Krysařovy moci jako moci slova, moci umění, moci krásy, moci něčeho, co přesahuje běžnou každodenní realitu a banalitu. Rozhodl jsem se tedy svěřit práci na textu Ondřeji Novotnému, kterého si jako dramatika vážím pro jeho velmi intimní vztah k poezii, tedy básni jako základní materii. Nakonec jsme přišli na to, že bychom rádi vedle Dykovy řeči chtěli nechat promluvit 
i jiné české básníky a téma poezie jako takové tímto posílit . Nejhlouběji ponořená postava matky například promlouvá slovy Ivana Blatného.  Vyrábět tisíce umělých krys 
a jejich loutkoherecké animování mi přijde zbytečné. No 
a někde vzadu v hlavě mám 
i takovou naději, že se mi společně s herci podaří připravit zážitek natolik jímavý, že aspoň jeden z diváků druhý den po zhlédnutí představení zajde do knihovny a vypůjčí si knihu veršů třeba Ivana Blatného, protože ta krása slova, ta svoboda jazyka mu nedala spát a cítil se opojen…

Jakou cestou jste došli ke scénografickému řešení inscenace?
Román se svou mnohostí dějišť, popisy krajiny a dlouhých cest po městě i okolí je pro scénografické pojetí velkým oříškem. Ve výsledku ale jde především o návštěvu cizince – Krysaře ve městě Hameln a o magickou horu Koppel, za jejíž propastí se skrývá tajemství smrti. Vzhledem 
k zacílení na postavu Krysaře jsme tedy hledali univerzální prostor, v němž by se nacházel Hameln s tamními občany: panoptikum ctihodných, spokojených, otylých, omezených, zodpovědných, smířených, blbých, obyčejných, zpocených. Zároveň je to místo zastavení na cestě Krysařově.  Po dlouhých úvahách jsme tedy došli k prostoru hospody, hospody U žíznivého člověka, která se pro nás stává celým Hameln s jeho kýčovitou a nevkusnou malostí. Důležité v této inscenaci je pro mě především slovo, možnosti jeho sdělení. I proto je to hospoda spíš současná, než že bychom vytvářeli historický obraz romantizující středověké vesničky.  

(zd)

Autor: Redakce

28.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Andrej Babiš
15 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.
7

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Premiér Sobotka vyzval prezidenta Macrona: Zvyšujte platy v České republice

V Bruselu se dnes dopoledne odehrála důležitá schůzka mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a státy Visegrádské skupiny. Setkání navrhl už před dvoudenním summitem EU v Bruselu Emmanuel Macron a jak předpokládal, hlavním tématem měla být politika přerozdělování uprchlíků a odpor střední Evropy k povinným kvótám. Toto téma však nakonec zcela zapadlo. Maďarsko, Polsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česko vyložily na stůl zcela jiné karty.

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Třímetrový byt za 50 tisíc eur. Ceny pařížských nemovitostí letí raketově vzhůru

Honba Britů za životem v Evropské unii, která jim za dva roky zavře dveře, se neprojevuje jenom v mnohonásobném zvýšení žádostí o občanství v některé z unijních zemí. Britové začínají nakupovat nemovitosti a bohaté země EU z toho začínají profitovat. Francie v první řadě.

DOTYK.CZ

Babiš chce v Praze Muchovo muzeum. Není to priorita, oponuje Krnáčová

Jeden z úvodních projevů pátečního dne mezinárodní konference o urbanistice reSite přednesl Andrej Babiš. Oznámil v něm, že chce v Praze Muchovo muzeum, které by se stalo stánkem pro Slovanskou epopej. Primátorka Andrea Krnáčová mu vzápětí oponovala, že Praha musí řešit jiné věci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies