VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér Jan Frič: Ti praví pankáči nenosí cvočky. Nosí svobodu v hlavě

Hradec Králové /ROZHOVOR/ – První premiérou letošního roku v Klicperově divadle bude v sobotu 9. února Krysař Viktora Dyka v režii Jana Friče, v titulní roli s Davidem Smečkou. Krysař se tak téměř po dvaceti letech vrací do Hradce Králové, doprovázený současným pohledem tvůrců mladé generace.

28.1.2013
SDÍLEJ:

Klicperovo divadlo v Hradci Králové.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Pro vytvoření zcela nové dramatizace si režisér zvolil mladého dramatika Ondřeje Novotného, který do Dykova textu zakomponoval i verše českých básníků Ivana Blatného, Josefa Hory a Filipa Topola, a spolu se scénografem Nikolou Tempírem zasadili děj přímo do hospody U žíznivého člověka. O přípravě inscenace jsme hovořili s režisérem Janem Fričem.

Které z témat, které Krysař nabízí, jste si vybral jako nosné?
Krysař je pro mě především obrazem vnitřního boje romantického člověka s nástrahami reality. Životní situace, kdy končí mládí, kdy člověk  stojí před rozhodnutím, jaký vztah se světem kolem sebe si vytvoří. Deziluze. Jakým způsobem se lze zapojit do společnosti a zároveň dostát romantickým morálním závazkům z doby dospívání. Je možné se zastavit, je možné a správné se z věčného poutníka proměnit ve spořádaného občana?  Vždyť ale existují i obstarožní pankáči! Ti praví nenosí cvočky. Nosí svobodu v hlavě. Takže určitý vnitřní boj čerstvého třicátníka s rozhodnutím, kudy se dále ubírat, je mi blízký velice. Je v tom i velká temnota, ne nadarmo Krysař potkává doktora  Fausta, a to už vůbec nemluvím o jeho panické hrůze z chrámových chrličů. No a pak samozřejmě tu je hlavní dějový prvek, a to osudová láska, která jediná má sílu změnit svět. To je jasné. A možná i jediné řešení, jak se s ne ideálním světem kolem sebe vyrovnat. V našem příběhu to ovšem skončí tragicky, takže kdo ví…

Bylo těžké dramatizovat Dykovu novelu?
Převést Dykova Krysaře na divadlo, navíc „klasické" činoherní, není úplně jednoduché. Je to romantizující lyrická novela postavená především na kráse jazyka, popisování nálad a pocitů. Děje je tam poskrovnu, navíc je to značně symbolické a tím pádem občas docela nelogicky zamotané. Ovšem použitá legenda o temném, ale zároveň obrovsky svůdném a svobodném Krysaři, je fascinující. 
V české divadelní tradici existuje několik dramatizací, já jsem se však nakonec rozhodl vytvořit novou, vlastní,  pro účely konkrétní inscenace. Když jsem nad dílem přemýšlel, neustále jsem se točil kolem interpretace Krysařovy moci jako moci slova, moci umění, moci krásy, moci něčeho, co přesahuje běžnou každodenní realitu a banalitu. Rozhodl jsem se tedy svěřit práci na textu Ondřeji Novotnému, kterého si jako dramatika vážím pro jeho velmi intimní vztah k poezii, tedy básni jako základní materii. Nakonec jsme přišli na to, že bychom rádi vedle Dykovy řeči chtěli nechat promluvit 
i jiné české básníky a téma poezie jako takové tímto posílit . Nejhlouběji ponořená postava matky například promlouvá slovy Ivana Blatného.  Vyrábět tisíce umělých krys 
a jejich loutkoherecké animování mi přijde zbytečné. No 
a někde vzadu v hlavě mám 
i takovou naději, že se mi společně s herci podaří připravit zážitek natolik jímavý, že aspoň jeden z diváků druhý den po zhlédnutí představení zajde do knihovny a vypůjčí si knihu veršů třeba Ivana Blatného, protože ta krása slova, ta svoboda jazyka mu nedala spát a cítil se opojen…

Jakou cestou jste došli ke scénografickému řešení inscenace?
Román se svou mnohostí dějišť, popisy krajiny a dlouhých cest po městě i okolí je pro scénografické pojetí velkým oříškem. Ve výsledku ale jde především o návštěvu cizince – Krysaře ve městě Hameln a o magickou horu Koppel, za jejíž propastí se skrývá tajemství smrti. Vzhledem 
k zacílení na postavu Krysaře jsme tedy hledali univerzální prostor, v němž by se nacházel Hameln s tamními občany: panoptikum ctihodných, spokojených, otylých, omezených, zodpovědných, smířených, blbých, obyčejných, zpocených. Zároveň je to místo zastavení na cestě Krysařově.  Po dlouhých úvahách jsme tedy došli k prostoru hospody, hospody U žíznivého člověka, která se pro nás stává celým Hameln s jeho kýčovitou a nevkusnou malostí. Důležité v této inscenaci je pro mě především slovo, možnosti jeho sdělení. I proto je to hospoda spíš současná, než že bychom vytvářeli historický obraz romantizující středověké vesničky.  

(zd)

Autor: Redakce

28.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies