VYBERTE SI REGION

Ladislav Chudík: Divadlo mě nabíjí stále energií

Praha - Do Prahy přijel Ladislav Chudík v minulém týdnu hned z několika důvodů. V pondělí pokřtil v Luxoru knihu Tichý dvojhlas, která je sestavená z korespondence mezi ním a básníkem Jaroslavem Seifertem, v úterý v divadle Viola přednášel Seifertovy básně.

21.5.2012
SDÍLEJ:

UMĚLEC. „Vždyť přece slouží k dobru lidí obou tak spřízněných zemí, když se navštěvují,“ říká Ladislav Chudík. Foto: Deník/Martin Divíšek

Ve středu se setkal se svými příznivci na autogramiádě v divadle Černá labuť, ve Slovenském institutu pak ve čtvrtek prezentoval společně s manželkou Alenou její knihu pohádek Majdalenka na zahrádce. A konečně v pátek se v Divadle Bez zábradlí chopil role patrona 17. ročníku Slovenského divadla v Praze. Shodou okolností jej zahájila inscenace Slovenského národního divadla, ve kterém Ladislav Chudík účinkuje dodnes.

„Velmi rád jsem se podíval na inscenaci Je úžasná v hlavní roli s Kamilou Magálovou, druhou patronkou festivalu. Na Slovensku jsem hru totiž ještě neměl možnost zhlédnout. S radostí tam budu hlásit, s jakou odezvou v hledišti se setkala," říká herec, který oslaví 27. května úctyhodné osmaosmdesáté narozeniny.

Rád se do Prahy vracíte?
Velmi, protože Praha sehrála v mém hereckém i soukromém životě důležitou roli. Poutá mě k ní i fakt, že jsem se narodil za Československa - pamatuju si, že otec odebíral České slovo, v němž jsem si taky četl, ještě předtím jsem coby dítě obdivoval obrázky Mistra Lady. Byly pro mě pohlazením po duši, u mnoha z nich jsem se dovedl krásně smát.

Je obdivuhodné, že když jste v Česku, tak mluvíte česky…
Snažím se, dost často se mi ale stává, že mi přece jen přicházejí na jazyk slovenská slova, takže bych spíš řekl, že mluvím česko-slovensky. Ale děkuju za poklonu.

Na zmíněném pondělním křtu jste řekl, že jste se naučil mluvit dobře česky právě díky Seifertovým veršům…
Ano, jeho verše jsem kdysi recitoval nahlas celé hodiny. Miloval jsem je a miluji stále, obdivoval jsem jeho filozofii, básnický svět, který měl v sobě. Za přátelství s ním jsem byl neskonale vděčný, dokonce jsem mu jednou napsal, že jej považuju za takového druhého křestního otce. Odolával tomu, ale zároveň na něm bylo vidět, že ho má slova těší.

Musel jste v sobě hledat mnoho kuráže, než jste ho oslovil?
Impuls k tomu, abych mu napsal první dopis, vznikl poté, co v tehdejším Rudém právu vyšla o Seifertových sedmdesátinách kraťoučká zmínka, jedna nebo dvě věty. Dost mě to pobouřilo, přišlo mně to vůči němu nemístné až urážlivé. Napsal jsem mu, že nebýt mého vztahu k jeho poezii, nikdy bych český jazyk nezvládl. On byl z mého psaní dojatý, což mi - přiznám se - polichotilo.

Jak dlouho vaše korespondence trvala, kolik dopisů jste si vyměnili?
Trvala třináct let. Ke konci už pro něj ale bylo psaní těžší, protože dost často pobýval v nemocnici. Já jsem byl v porovnání s ním ještě „mladík", ale i mě potom nemoci dohnaly. Jen si představte - dnes mám za sebou čtrnáct nejrůznějších operací! Ale nevzdávám se, snažím se každý den si maximálně užít.

Ještě doplňme, že vás Jaroslav Seifert ctil jako primáře Sovu v Nemocnici na kraji města. Na druhé straně ale vyčítal Jaroslavu Dietlovi, že mu psal plytké a banální texty. Co vy na to?
Ano, dvakrát se o tom v dopisech zmínil. Já jsem na to ale nikdy nereagoval, nechtěl jsem vstoupit do nějaké debaty na toto téma, i když bychom si vše možná vyjasnili. Nemám jednoduše dispozici k tomu, abych člověku, který se pohybuje ve vyšším okruhu umění a ctí určité zákonitosti, vyvracel jeho názory. Já sám zastávám ten, že Dietl byl mimořádně nadaný. Důkazem toho je, že jeho postavy u mnoha lidí zdomácněly, s tím se nedá nic dělat. Pro mě znamenal primář Sova strašně moc, přece jen to byla má životní role.

Není vám ale líto, že se kvůli němu zapomíná na vaše jiné role? Která pro vás moc znamenala?
Velkou roli jsem hrál v inscenaci Artura Millera Po páde - šlo o evropskou premiéru a bylo to v roce 1964, kdy jsem byl šéfem činohry Slovenského národního divadla. Tehdy došlo k velké roztržce mezi námi a divadelními kritiky -jeden z nich šel tvrdě proti mně a napsal, že nepotřebujeme evropská vítězství, ale umění a dobrý herecký výkon. Když jsme pak s představením přijeli do Prahy, postavil se za mě režisér Otomar Krejča - viděl jej i v Paříži, a tudíž měl s čím porovnávat. Svým hodnocením tu inscenaci, potažmo mě, doslova postavil na nohy. Potleskem ve stoje ji odměnili i diváci, dodnes si vzpomínám, jak znělý a dlouhý ten potlesk byl, působil až neskutečně. Takže od té doby si velmi cením toho, že česko-slovenské divadelní vztahy existují. Velmi prosím, aby se udržovaly a byly co nejpevnější.

Právě Divadlo Bez zábradlí v té novodobé kontinuitě pokračuje už sedmnáctým rokem. Dlouho jste zvažoval, zda se chopíte role patrona přehlídky?
Vůbec ne, pro mě to byla velká pocta! Vždyť přece slouží k dobru lidí obou tak spřízněných zemí, když se navštěvují, udržují kontakty v oblasti kultury a umění, protože jsou pak bohatší na duchu.

Jste stále aktivní, pořád hrajete ve Slovenském národním divadle v inscenaci Tančírna. Co to pro vás znamená?
Máme za sebou 226. reprízu, což považuju za jasné vítězství u diváků. Musím se přiznat, že mě pokaždé přepadá tréma, ale na druhou stranu chci hrát, dokud to bude možné. Protože mě každé představení znovu nabije jistou energií a to je nádherné. A když se navíc podaří, je to pro člověka mého věku slavnost.

Autor: Gabriela Kováříková

21.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Zaorálek míří do Turecka, jednat bude i o zadržených Češích

Ankara/Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá v pondělí na dvoudenní návštěvu Turecka. Chce jednat o migrační krizi a podpořit vzájemné obchodní vztahy, bude se ale zabývat i případem dvojice Čechů, kteří byli v zemi zadrženi kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím. Věnovat by se měl i problematickému projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies