VYBERTE SI REGION

Lehčí je obnažit tělo než projevit cit

České Budějovice /RECENZE/ - Tragikomedie Fuk relativizuje zločin, trest, svědomí i přátelství. Polonahou striptérku, tanec o tyči a zoufalé čtyřicátníky – to vše nyní může divák vidět na prknech Jihočeského divadla. Režisér Petr Zelenka, pro generaci Husákových dětí kultovní vykladač zmatků v duši i srdci moderního člověka, totiž uvedl v české premiéře hru Fuk neboli celosvětový divadelní hit Kloaka.

25.1.2012
SDÍLEJ:

Nahota včetně striptýzu není ve hře Fuk, kterou uvádí Jihočeské divadlo v režii Petra Zelenky, žádnou samoúčelnou exhibicí vulgarit. Na snímku Teresa Branna a Jan Dvořák.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Konverzační tragikomedii o čtyřech přátelích se čtyřmi křížky na krku napsala v roce 2002 holandská dramatička Maria Goos. Poté, co ji o dva roky později uvedla hollywoodská hvězda Kevin Spacey v britském divadle Old Vic, začala Kloaka rychle dobývat Evropu a Ameriku. Po deseti letech od svého vzniku vstoupila díky překladu Terezy Šimůnkové i do Česka.

Vynikající text

Pokud má režisér k dispozici vynikající text, je vždy napůl vyhráno. Kloaka tento předpoklad splňuje měrou vrchovatou – je svižná, jasná, krutě zábavná a navíc nabízí i onen potřebný náboj, který diváka zasáhne a donutí k zamyšlení. Zelenka ani Šimůnková proto text nijak výrazně neupravovali, pouze přestěhovali děj i hrdiny z Amsterodamu do Prahy. Česku přizpůsobili reálie, vlastní jména a názvy, včetně titulu hry (ten v originále i v české verzi znamená dávný recesistický pozdrav čtveřice i jméno jejich kapely). Původní název totiž v běžném Čechovi vyvolá spíše školskou znalost společného vývodu trávicího, vylučovacího a pohlavního ústrojí, než slibně metaforický výraz pro stoku přejatý z latiny.

Čtyři antihrdinové

Fuk je kusem, který může dovést k dokonalosti pouze herecký výkon. Ostatní složky divadelního výrazu jsou proto v představení velmi uměřené a civilní. Iluzivní scéna jako vystřižená z katalogového bytu se až do posledního obrazu nezmění, hudba citlivě dokresluje emoční vyznění scén, s tvůrčí svěžestí je využita projekce. Prostor pro herce je tudíž velkoryse otevřený.

Martin Hruška, Jan Dvořák, Ondřej Volejník a Zdeněk Kupka tak mohli vytvořit přesvědčivou partu přátel, kterým divák společné zážitky z mládí i přezíravost k vzájemným slabostem bez váhání uvěří. Gesta, grimasy, nervní pohyby i dikce jsou obyčejné, podobné spíš filmovému herectví než divadlu. Jejich postavy jsou navíc směšnými prototypy soudobého mužství – Petr (Hruška) je osamělý homosexuál libující si v umění a vytříbeném bytovém designu, Jarda (Dvořák) samolibý ministerský kandidát bez potřebných schopností, Tom (Volejník) idealista a citlivka bez ostrých loktů, zato s kokainem v nose, Martin (Kupka) bohémský macho a rádoby volnomyšlenkářský intelektuál.

Odvaha nést zodpovědnost

Co všem čtyřem skutečně chybí, je odvaha nést za své činy odpovědnost. Když se totiž v druhé, kratší a o dost krutější části hry láme pomyslný chléb důsledků, místo hrdinského nebo alespoň filmového gesta tito antihrdinové volí destruktivní řešení – litují se, fetují, lžou, zraňují a ničí přátelství, rodinu a nakonec i sebe sama. A to přitom o tolik nejde – rozbuškou pro otevření stavidel odpadu lidského charakteru se stane přízemní a navíc neúmyslné obohacení se cizím majetkem a kšeftování s uměním.

Vůně a metafory

Klobouk dolů před jedinou ženou v celé hře, která se objevila v epizodní dvojroli Laury a dívky na zavolání. Teresa Branna totiž nejenže tráví většinu času na jevišti pouze v titěrných kalhotkách a černé paruce, navíc se ještě naučila holandsky a osvojila si um tance o tyči. Jejím prostřednictvím tak do hry vstupuje citlivé téma nahoty a divadelních tabu. Přes prvotní scénu, kdy úplnou temnotu a triumfální hudební doprovod nahradí pár oddávající se milostným hrátkám, prakticky kompletně provedený striptýz, holandské vulgarismy a silácké řeči hlavních hrdinů o vlastní potenci, není hra samoúčelnou exhibicí vulgarit a autentického zpodobnění sexu. Spíš poukazuje na to, že v dnešní době je lehčí obnažit a světu ukázat tělo než vyjevit svým nejbližším vlastní povahu a city.

Příjemným gurmánským bonusem představení je skutečnost, že vedle zraku a sluchu hra zaměstnává i čichové buňky – z pódia je cítit cigaretový kouř, slanina či šampaňské. Navíc si při sledování hry přijde na své i metafor chtivý divák – symbolicky interpretovat se tady totiž dá kdeco: dominující bílá a černá na oblečení, rudá pohovka v centru scény, trojice krvavých obrazů s vanou či hudba. I bez těchto dalších rovin čtení však Fuk zůstává skvěle zahranou hrou, která i bez šifrování relativizuje význam zásadovosti, zločinu, trestu, svědomí a přátelské solidarity.


JITKA RAUCHOVÁ
Autorka je kulturní historička

25.1.2012
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
2 8

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Europoslanec Pavel Telička.
9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Obří aligátor vyděsil turisty na Floridě, připomínal pravěkého ještěra

Turistům v národním parku poblíž Tampy na Floridě zkřížil v neděli cestu obří aligátor. Zvíře připomínající pravěkého ještěra měřilo odhadem přes čtyři metry a vážilo 360 kilogramů, informovala americká média.

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Odškodnění za ptačí chřipku pokryje sotva třetinu ztrát, stěžuje si chovatel

Jižní Morava - Lidé, kteří přišli o drůbež kvůli ptačí chřipce, mohou požádat o odškodnění. Podle chovatelů je ale nižší než ztráty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies