VYBERTE SI REGION

Brněnská premiéra: Měšťák šlechticem, komedie se zpěvy i baletem

Brno - Stále aktuální téma o tom, co se stane, když člověk přijde k penězům a zblbne z toho, nabídne nejnovější premiéra Národního divadla Brno. Činoherní soubor uvede v pátek poprvé na jevišti Mahenova divadla Molièrovu komedii Měšťák šlechticem v režii Gustava Skály. Hra největšího francouzského dramatika Molièra z roku 1670 se na repertoáru brněnského Národního divadla zařadí po bok dalších jeho komedií, jakými jsou Lakomec, Scapinova šibalství a Škola žen. „Na Molièrovo dílo se Mahenova činohra zaměřuje dlouhodobě. Je to jedna z linií naší dramaturgie. Školu žen přitom s úspěchem hrajeme už devátou sezonu,“ ozřejmil volbu nového titulu dramaturg Mahenovy činohry Martin Dohnal.

20.4.2012
SDÍLEJ:

Měšťák šlechticem v režii Gustava Skály.Foto: Archiv divadla

Měšťák šlechticem bývá označován za možná nejvtipněji napsanou Molièrovu hru. Komedie vznikla přímo na objednávku francouzského krále Ludvíka XIV., který ji chtěl předvést při slavnostech na zámku Chambord, kde pobýval v říjnu 1670. Vzhledem k tomu, že rok předtím přijel na královský dvůr vyjednávat o možné spolupráci s Francií velvyslanec Osmanské říše, nařídil „Král Slunce“, aby nová hra obsahovala i turecké scény. „Molière hru původně psal v dobovém žánru komedie s baletem. Spolupracoval na ní s dvorním skladatelem Jeanem Baptistem Lullym. Stvořili vysoce stylizované syntetické divadlo, které v sobě harmonicky propojuje balet, zpěv a komedii,“ přiblížil pojetí hry dramaturg Jaroslav Someš. Dodal, že komedie Měšťák šlechticem se v Brně uvádí aktuálně počtvrté.

Restituce žánru komedie-balet

I tentokrát se tak brněnští tvůrci pokusili navázat na barokní tradici a vytvořit jakousi restituci žánru komedie-balet. „Vycházíme z principů barokního divadla, a to nejen výtvarnou koncepcí. V žádném případě jsme ale nechtěli dělat přesnou rekonstrukci tohoto žánru, jako se o to pokusil třeba v roce 2004 soubor Le Poeme Harmonique,“ upřesnil způsob uchopení textu Someš.

Herci ze souboru Mahenovy činohry se museli při nastudování textu vyrovnat i se značnými pohybovými a tanečními nároky. „V inscenaci mají poměrně velký prostor čísla taneční, hudební, a dokonce v několika momentech i zpěvní. Vedle toho ale tato komedie nepostrádá slušnou dějovou zápletku,“ uvedl Someš.

Moliérova komedie je svým tématem navíc pořád vysoce aktuální. „Ve všech dobách existují lidé, kteří chtějí proniknout do vyšší třídy, do vysokých postů a funkcí, které skýtají peníze a moc. Stane se to kdekomu, že přijde k penězům a zblbne z toho,“ uvedl režisér Gustav Skála, který s brněnským Národním divadlem spolupracuje poprvé.

Svět aristokracie

Ústřední zápletka hry se točí okolo bohatého měšťana Jourdaina, který se urputně snaží dostat mezi šlechtu. Proto studuje aristokratické způsoby a záliby, bere hodiny hudby a tance, učí se šermu, filozofii i pravopisu. Svou dceru Lucile chce Jourdain provdat za šlechtice namísto za obyčejného měšťana Cléonta. Ten se proto uchýlí ke lsti: vydává se za sultánova syna a Jourdainovi nabídne turecký šlechtický titul.

Do titulní postavy Jourdaina obsadil režisér Jána Jackuliaka. „Většinou tuto postavu ztvárňují starší herci. Důležité ale bylo, že Jackuliak je pohybově zdatný a dokáže takto velkou scénu uběhat,“ podotkl k obsazení hlavní role Skála, který je u brněnské inscenace zároveň autorem úpravy a choreografie.

Jourdainovu ženu ztvární Zuzana Ščerbová, jejich dceru Lucie Schneiderová. V dalších rolích se objeví Vratislav Běčák, Petr Halberstadt nebo Dana Pešková.

Autor: Lenka Suchá

20.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Brno /INFOGRAFIKA/ – Čtvrt tisíciletí v něm fungovala lékárna, první zmínka o něm je už z roku 1344. Přesto brněnský dům U zlatého orla na náměstí Svobody přišel o status památky. Nárožní budově nepomohly ani zachovalé renesanční prvky. Patří mezi první „oběti" pozdního zápisu na seznam památek. Mezi první, ale nikoliv jediné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies