VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Noc na Karlštejně je pietní ódou bez přesahu

Brno - Na hradě je žena! Od tohoto zvolání se odvíjí známá zápletka divadelní hry Jaroslava Vrchlického, kterou zřejmě nejvíc proslavil filmový muzikál Zdeňka Podskalského z roku 1973 s písněmi Karla Svobody a Jiřího Štaidla. Po více než třiceti letech v roce 2004, se muzikálového nastudování Noci na Karlštejně zhostilo pražské Hudební divadlo Karlín. V úpravě pak tento titul nabídly i další divadelní scény. Nejnověji Noc na Karlštejně uvedlo Městské divadlo Brno, které muzikál uvádí pod otevřeným nebem Biskupského dvora jako letní a současně poslední premiéru této sezony.

30.6.2014
SDÍLEJ:

ŽENÁM VSTUP ZAKÁZÁN. Otce vlasti Karla IV. ztvární v brněnském provedení muzikálu Noc na Karlštejně Jaroslav Matějka, jeho ženu Elišku Pomořanskou si zahraje Hana Holišová. Foto: Jef Kratochvil

Zdála se to být sázka na jistotu, i s ohledem na nebývale velký zájem publika. Všechny reprízy jsou vyprodané a diváci, kteří si lístek neobstarali včas, smutní. A přitom nemusí! Zklamání totiž zasáhne hlavně ty, kdo se na představení vypraví a očekávají víc, než jen „líbivou" připomínku někdejší televizní produkce. Nové nastudování režiséra Igora Ondříčka totiž ustrnulo v konzervativním až pietním přístupu k Podskalského filmové verzi a krom hrstky spontánních hereckých kreací nenabízí víc, než znovu převyprávěný, všem notoricky známý sled událostí.

Noc na Karlštejně
Režie: Igor Ondříček, hudební nastudování, dirigent: Karel Cón (nahrávku k inscenaci vytvořil orchestr MdB), kostýmy: Andrea Kučerová a Klára Čoupková, scéna: Jaroslav Milfajt. V premiéře 22. června, uvedlo Městské divadlo Brno.

Je vlastně jedno, zda se na jevišti právě odehrává korunovace, bojové šarvátky či taneční ples: vše je zvláštně statické a předvídatelné. Nejsou to přitom mravní zásady tehdejšího dvora, které herce drží v odstupu od ztvárněných rolí, ale je to nešťastně zvolený způsob inscenování. A stejně nešťastný je i dramaturgický záměr nasadit muzikál v tomto pojetí do repertoáru.

Protože proč znovu, v kulisách Petrova, uvádět příběh vsazený do prostředí Českého krasu? Proč šablonovitě reinterpretovat již mnohokrát vyřčené, a přitom nezúročit herecké kvality a dramaturgické přesahy, jež se v Městském divadle nabízí? To jsou otázky, které brněnská Noc na Karlštejně vzbuzuje. A divák na ně, bohužel, nedostává odpověď.

Zvláštně šroubovaný temporytmus představení je provázaný i s hereckými výkony. Noblesní a krásná Hana Holišová se do sebe coby Eliška uzavírá víc, než by musela, a frázuje-li píseň Lásko má já stůňu, sálá z ní víc než láska a chtíč tento cit projevit jakási opatrnost a respekt před tím, kým právě je. Královnou! Snad se jí právě v pražském Karlíně lépe hraje ztřeštěná a bezhlavě zamilovaná Alena.

Postavu Aleny v Ondříčkově nastudování ztvárňuje Andrea Březinová. Ta patří spolu s herci Alešem Slaninou (Pešek Hlavně), Jiřím Machem (král Petr) a Lukášem Janotou (vévoda Štěpán) ostatně k tomu nejzdařilejšímu, co brněnská Noc na Karlštejně nabízí. Další herci bohužel nedostávají víc prostoru, aby publikum o svých kvalitách přesvědčili.

Diváckým oříškem zůstává Jaroslav Matějka, tedy Karel IV., císař římský a král český. Matějka dokáže brilantně ztvárnit rozličné charaktery, zde však ale jakoby ztrácel víru ve své zadání: brněnský Karel IV. se stejně jako jeho žena Eliška drží v pozadí všeho, co se na Biskupském dvoře odehrává. Je to režijní záměr? A mohli vůbec Holišová s Matějkou (ale i mnozí další) nabídnout v tak odcizeně pojatých výstupech víc?

Hop, skok. A dál?

Jsou tu také čísla překombinovaná. Například když z balkonů promlouvají různé postavy a nelze dost dobře rozlišit, kdo má právě slovo. Nebo zbrojnoši. V houfech těžkopádně pobíhají sem a tam a za celé dvě hodiny nepřekvapí ničím jiným než halasným Hoja hoj, hoja hoj, případně pak také Hrr na ni či Hop a skok, bum a bác. Jistě, k chvilkové letní kratochvíli diváka to postačí, ale opravdu neměli divadelníci větší ambice?

V příští sezoně chce Městské divadlo přenést Noc na Karlštejně na Hudební scénu. Bylo by příhodné zvážit, v jakých intencích ještě s inscenací dál pracovat, o co ji obohatit a nakolik tento titul formálně či obsahově ozvláštnit. Ať už se divadelníci vydají cestou brněnského patriotismu jako například kdysi u My Fair Lady (ze Zelňáku), nebo vsadí na autorské nápady (jako u předchozích titulů nastudovaných pro Biskupský dvůr), diváci to jistě ocení. Protože to, co specifickému vzorku publika postačí na letní scéně, nemusí fungovat uvnitř v divadle.

Autor: Markéta Stulírová

30.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
24 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
2 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies