VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnský Wagnerův Bludný Holanďan je dramatem nadosobní povinnosti

Brno /RECENZE/ – Národní divadlo Brno oslavilo dvousté výročí narození Giuseppe Verdiho Wagnerovou ranou operou Bludný Holanďan, která se tak na brněnské jeviště vrátila po dvaceti letech. Za překvapivě dobrou inscenací stojí spojení solidních pěveckých výkonů, soustředěné hry orchestru a promyšlené režijní a vizuální koncepce.

11.12.2013
SDÍLEJ:

Opera Bludný Holanďan se na brněnské jeviště vrátila po dvaceti letech.Foto: Jana Hallová

U příležitosti 200. výročí Verdiho narození uvedlo Národní divadlo Brno Wagnerovu ranou operu Bludný Holanďan. Ta se tak na brněnské jeviště vrátila po dvaceti letech. Za překvapivě dobrou inscenací stojí spojení solidních pěveckých výkonů, soustředěné hry orchestru a promyšlené režijní a vizuální koncepce.

Národní divadlo Brno
Richard Wagner: Bludný Holanďandirigent: Jakub Klecker
režie: Roman Polák
scéna: Pavel Borák
kostýmy: Peter Čanecký
sbormistr: Pavel Koňárek
choreografie: Stanislava Vlčeková
Sbor a orchestr Janáčkovy opery NDB.

Premiéra 27. 9. 2013 v Janáčkově divadle; psáno z reprízy 19. 10. 2013.

Bludný Holanďan je v mnoha ohledech typickou německou romantickou operou. Ve svém základu je však nikoliv dramatem svobodného bojujícího jedince, ale příběhem nadosobní povinnosti. A brněnské nastudování režiséra Romana Poláka osudovost opery umocňuje. Jak? Především funkčním zapojením scény a kostýmů, které nejsou jen samoúčelnou hrou symbolů, ale důležitým významotvorným prvkem.

Člověk nemá pevnou půdu pod nohama…

Vyšší síly přírody a zákonů prokletí a vykoupení se v inscenaci zhmotňují v podobě bíle oděných fantomů, kteří manipulují lidmi. Tyto postavy Sentu v samém závěru zvedají do výše, v níž teprve může dospět k aktu milosrdenství, na pohyblivé plošině. Ta je důležitým prvkem inscenace: námořníci, kteří spolu s přadlenami reprezentují pasivní a poživačný lid, připlouvají v úvodu opery na lodi sestávající právě z těchto vratkých plošin. Přadleny na začátku druhého dějství tahají za obrovská stylizovaná vlákna, ale vřetena, umístěná v pozadí, zůstávají prázdná. Tato vlákna fungují jako překážky mezi Holanďanem a Sentou; roztáhnou se, aby umožnila setkání budoucího páru, až zásahem vyšších sil. Člověk nemá pevnou půdu pod nohama, a pokud ano, je plná překážek, které on sám nepřekoná, pokud mu není dopřáno.

Čistá a funkční scéna (Pavel Borák) i civilistní kostýmy (Peter Čanecký) vydatně pracují s pouze zdánlivě jednoduchou barevnou symbolikou (bílá není jenom barvou Sentiny panenské čistoty), která vychází z libreta (rudé plachty a černý stěžeň Holanďanovy lodi). Studené bílé světlo spoluvytváří mystickou atmosféru. Polák a jeho tým se vyhnuli jakýmkoliv kýčovitým nesmyslům a naivním symbolům, a inscenace tak působila jako velmi čisté, silné a koncentrované, tedy v tom nejlepším slova smyslu moderní dílo.

Charismatická Iveta Jiříková, pěvkyně wagnerovského formátu

Celému představení v hlavní ženské roli Senty pěvecky vévodila charismatická Iveta Jiříková, pěvkyně wagnerovského formátu a hlasových dispozic. Její soprán má ocelově zabarvené výšky, je dostatečně průrazný a přitom schopný výrazových nuancí. Frank Blees v bas-barytonové hlavní roli Holanďana byl zejména v nižších polohách poněkud bez energie; celkově vzato svou roli trpícího démona ztvárnil přesvědčivě. Podobně jako Bleesovi, také Jiřímu Sulženkovi (námořník Daland) torchu scházely síly, orchestr je často zvukově překrýval. Také místy chybělo promyšlenější frázování. Nikolaj Višňakov zazpíval myslivce Erika, nejtragičtější z rolí, značně plačtivě, lyricky, jeho hlasu ale nechybí schopnost vzepětí v dramatických momentech.

Pro inscenaci se podařilo všechny role obsadit typově přiměřenými a dramaticky přesvědčivými herci, což platí i pro vedlejší role Sentiny chůvy (Marika Žáková) a Dalandova lodivoda (Petr Levíček). Druhý jmenovaný musel, chudák, během zpívání šplhat na stožár. Tuto jedinou věc si mohl režisér odpustit: nejen že Levíčkovi zabraňovala soustředit se na zpěv, ale navíc působila (patrně nezáměrně) komicky. Jednotliví pěvci pod dobrým režijním vedením také přesvědčivě hráli, a to tak, jak je v opeře žádoucí, tedy nikoliv zbytečným pobíháním po jevišti, ale výraznými gesty a mimikou v poměrně statických pózách, a především samotným hlasem.

Orchestr předvedl solidní výkon

Předehra zněla až na nečistou artikulaci lesních rohů bezchybně, ovšem nikoliv oslnivě. Orchestr se pod taktovkou Jakuba Kleckera postupně rozehrál, a až na několik škobrtnutí podal velmi solidní výkon. Klecker šetřil s dynamikou, vyvrcholení nechal na konec, ale ani tam nesáhl po drsných, nekultivovaných fortissimech; někdy hnal orchestr až moc dopředu, na úkor pauz, které znásobují napětí. Sbor Janáčkovy opery zpíval skvěle, vyzdvihnul bych v tomto směru zejména zpěvy námořníků v prvním dějství.

Operu Bludný Holanďan, jejíž nejbližší repríza bude 12. dubna a 2. května 2014 vřele doporučuji už jen proto, že Wagner se u nás – stejně jako Smetana (což je ale smutnější), skoro nehraje.

MILOŠ ZAPLETAL 
Autor je muzikolog

Autor: Redakce

11.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Věra Jourová.
25 5

Ošizené jídlo za vyšší cenu? Chci s tím skoncovat, říká Věra Jourová

Mercedes míří do světa elektrických automobilů, ale policie ho nyní vyšetřuje kvůli možným falšováním dat emisí u klasických dieselových motorů.
6

Policejní razie u Mercedesu. Vyšetřovatelé pátrali po falšování emisí

Biozemědělství je stále oblíbenější, má ale i odpůrce. Co jim vadí?

/INFOGRAFIKA/ Biopotraviny jsou mezi spotřebiteli stále na vzestupu a najdou se i tací, kteří by nic bez označení „bio" nesnědli. Přesto se mezi zemědělci najdou jak zastánci, tak odpůrci takzvaného biozemědělství.

Expert o pražské kampani proti SUV vozům: Je to jen prázdné gesto

Vedení Prahy agituje za omezení počtu tzv. SUV aut v ulicích metropole. Názory odborníků na racionalitu kampaně „Čistou stopou Prahou" se liší. Nakolik jdou pražští radní v kampani za ekologičtější dopravu sami příkladem? Na to se pokouší odpovědět srovnání, které pro Pražský deník připravil automobilový expert.

Rehabilitující Štěpánek věří v comeback: Po operaci jsem spal s raketou

/ROZHOVOR/ Na sobě měl tričko s nápisem „Nikdy se nevzdávej", na tváři úsměv a v hlavě optimistické plány do budoucna. Ne, tenisový veterán Radek Štěpánek ještě nekončí. I když musel v březnu na operaci zad, ani v 38 letech nepřemýšlí o tom, že by raketu pověsil na hřebík. Jeho kariéra je protkána zraněními a následnými comebacky.

Rehabilitující Štěpánek věří v comeback: Po operaci jsem spal s raketou

/ROZHOVOR/ Na sobě měl tričko s nápisem „Nikdy se nevzdávej", na tváři úsměv a v hlavě optimistické plány do budoucna. Ne, tenisový veterán Radek Štěpánek ještě nekončí. I když musel v březnu na operaci zad, ani v 38 letech nepřemýšlí o tom, že by raketu pověsil na hřebík. Jeho kariéra je protkána zraněními a následnými comebacky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies