VYBERTE SI REGION

Oresteia nebude žádná záducha, slibuje o antické hře režisér Pitínský

Zlín - Mimořádná představení si žádají mimořádné činy. Platí to i pro Aischylovu slavnou antickou trilogii Oresteia, kterou v těchto dnech zkouší se zlínským souborem režisér J. A. Pitínský. A jiná bude Oresteia hned od začátku – nebude mít veřejnou generálku, namísto toho však nabídne rovnou dvě premiéry. Konat se budou 28. dubna a 2. května ve Velkém sále, vždy v 19 hodin.

18.4.2012
SDÍLEJ:

Režisér Jan Antonín PitínskýFoto: Deník/Miroslav Kucej

„Oresteia je největší dílo lidského ducha, řekl kdysi anglický básník Algernon Swinburne. A já s tím naprosto souhlasím,“ uvedl Pitínský. Mezi divadelními hrami je sice stařenkou, která má bezmála dva a půl tisíce let, ale diváci, kteří na ni do Městského divadla Zlín přijdou, se mohou těšit na živé a současné představení. „Oresteia je mravní, ale zároveň i velmi zábavná. Diváci se nemusejí bát, že půjde o nějakou záduchu,“ řekl režisér Pitínský a dodal, že v inscenaci bude vedle sborových zpěvů i hodně tanečních scén. „Nezapomenutelným zážitkem bude třeba šílený tanec Radovana Krále,“  prozradil.

Kruhová antická divadelní aréna

Oresteia při své premiéře v roce 458 př. Kr. propojila celou athénskou obec v jeden celek. O totéž se nyní pokusí i zlínské divadlo, které uvádí Oresteiu vůbec poprvé. „Jde v ní o zázračné propojení bohů a lidí, diváků a herců, hudby a slova, mýtu a současnosti,“ myslí si dramaturg Vladimír Fekar. „Spojili jsme opět síly s Filharmonií Bohuslava Martinů, spojujeme i prostory,“ řekl. Velký sál se promění v kruhovou antickou divadelní arénu, přibližně padesát sedadel se přesune z hlediště na jeviště a hranice mezi oběma prostory zmizí. „Scénograf Miloslav Fekar navrhl jednoduché, ale funkční scénografické řešení s kruhovou arénou upomínající na antická divadla, lávkou procházejí hledištěm a druhým hledištěm, umístěným na zlínském jevišti,“ upřesnil Fekar s tím, že Oresteia je také hra o demokracii. „Proto se stanou součástí představení i diváci. Budou mít roli lidu, soudců a podobně. Stejně, jako tomu bylo v antice. Když se jim něco nebude líbit, budou moci herce vybučet  jako v antickém divadle nebo vykřičet.Ten, kdo se posadí na jeviště, bude mít nejkrásnější zážitek,“ je přesvědčen Pitínský.

Nechybí divadelní orchestr

Diváci usazení na jevišti se nemusejí obávat, že se ocitnou v záplavě světel z reflektorů. Nic se po nich ani nebude chtít. Z představení si naopak odnesou neopakovatelný zážitek z pohledu na představení „z opačné strany“ a pohled z jeviště už nebude pouze privilegiem herců. Každý díl trilogie bude uveden v jiném překladu (Václav Renč, Vladimír Šrámek, Matyáš Havrda a Petr Borkovec) a zavede diváky do jiného prostředí, v inscenaci dokonce zazní část textu ve starořečtině. Potomci básníka Václava Renče, který se narodil ve Fryštáku, se chystají na premiéru, chystá se také básník Petr Borkovec. Rozdílnou atmosféru všech částí podtrhnou i troje různé styly kostýmů (Eva Jiřikovská) a hudby (Richard Dvořák, Petr Hromádka a Vít Zouhar). Inscenace hry, která vypráví o krvavém prokletí mytického rodu Átreovců, bude vědomým navázáním na úspěšnou Smrt Hippodamie z roku 2006. Tentokrát se však v inscenaci představí devítičlenný komorní orchestr.

Účinkuje kompletní ansámbl

V Oresteii účinkuje takřka kompletní soubor divadla. V titulní roli Oresta se představí Radovan Král, Agamemnónem bude Radoslav Šopík, Klytaimnéstrou Helena Čermáková (tutéž postavu si v jiném překladu zahrála nedávno v brněnském Divadle U stolu). Élektru hraje Kateřina Liďáková, Apollónem je Luděk Randár, Athénou Eva Daňková… Diváky, kteří by se rádi o projektu dozvěděli více, zve divadlo 25. dubna na Klevetivou středu – beseda s tvůrci začíná v 17 hodin ve Velkém sále a vstup je zdarma. Jeden z příchozích na ní vyhraje dvě vstupenky na druhou premiéru 2. května.

(zdroj: Městské divadlo Zlín)

Autor: Redakce

18.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies