VYBERTE SI REGION

Miroslav Etzler: Padesátka za dveřmi? Bude to pro mě den jako každý jiný

Východní Čechy, Holice /ROZHOVOR/ - „Divadlo jsem čtyři roky nehrál. Měl jsem spoustu jiné práce a nechtěl jsem sedět na dvou židlích," vysvětlil Deníku populární kumštýř, herec Miroslav Etzler.

27.11.2014
SDÍLEJ:

Miroslav Etzler při natáčení na HefštýněFoto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Populární herec Miroslav Etzler zavítal do holického kulturního domu. Společně s kolegy z pražského Divadla Palace včetně Nely Boudové se divákům představil ve zdařilé inscenaci Heslo Morálka. A při této příležitosti také Deníku ochotně odpověděl na několik otázek.

Jaké jsou vaše dojmy z představení v Holicích?
V Holicích už jsem byl několikrát. Musím se přiznat, že na zájezdy jezdím rád. A to hlavně proto, že zatímco v Praze mají lidé obrovskou nabídku a mnohdy jí jsou až přesycení, v regionech jsou diváci obvykle velmi vstřícní. Možná i proto, že těch akcí není tolik  a návštěva divadla je pro ně stále velkým zážitkem. A mě osobně pak těší, když jim v dnešním složitém světě můžeme zpříjemnit večer.

Čím vás hra pražského Divadla Palace Heslo Morálka zaujala a proč jste se rozhodl vzít roli filozofa Denise Diderota?
Nejprve musím zdůraznit, že jsem předtím čtyři roky divadlo nehrál. Měl jsem spoustu jiné práce. Natáčení, také jsem byl často v zahraničí, takže jsem se od divadla nějakým způsobem odloučil. Ale když přišla tato nabídka od Milana Školníka, který v současné době vede Divadlo Palace a s kterým se známe dlouhá léta, souhlasil jsem. Režisérem tohoto představení je navíc můj kamarád Petr Slavík, takže nebylo nad čím přemýšlet. Proto jsem se rozhodl, že se k divadlu vrátím.

Pauza od divadla byla záměrná?
Divadlo mě moc baví,  ale pravdou je, že čím jsem starší, tím víc se mi nechce sedět na dvou židlích. Když člověk musí dopoledne zkoušet, pak odpoledne točit a pak večer ještě „letět" do divadla hrát, není to určitě ideální. Nechtěl jsem být nepoctivý ani k jedné z mých profesí. Nevím, jestli je to i tím, že jsem měl předtím velké štěstí hrát v pražském Národním divadle s těmi největšími hereckými bardy, co tam byli. Seděl jsem v šatně s Josefem Kemrem a potkával se tam s desítkami dalších vynikajících herců. Dnes, když je mi skoro padesát, svou práci beru smrtelně vážně. Nechci a zásadně odmítám divákům, kteří si zaplatí relativně drahé vstupné, dát polotovar. To nedovolím, i kdybych měl na jevišti padnout. To byl ten důvod, proč jsem nechtěl kombinovat dvě práce a odvádět na jedné či druhé straně nějaké své unavené herecké výkony.

Představení Heslo Morálka je sice komedie, ale publikum nutí i přemýšlet. Je to ten typ inscenace, který vám vyhovuje?
Vyrostl jsem na humoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha, takže mám rád veselohry, u kterých se musí také přemýšlet. Přiznám se, že lehké komedie o nevěrách, věrách a milenkách moc nemusím. Představení Heslo Morálka je komedie, která se tomuto žánru velmi blíží. Ale postavou filozofa Denise Diderota a úvahou, jak má do chystané encyklopedie napsat heslo Morálka, dostává tato hra i druhý rozměr. Proto jsem na tuto nabídku kývl s radostí. Baví mě hrát komedie. V pražském Divadle v Rytířské měla nedávno premiéru hra Smlouva od Slawomira Mrožka, ve které hraji v režii Petra Kracika s Karlem Zimou. I toto je komedie, která mě moc baví. Jsem rád, když se lidé v hledišti smějí.

Kdybyste si měl představit, že jste na místě Denise Diderota, co byste napsal pod heslo Morálka vy osobně?
Já už dneska nesoudím lidi vůbec za nic. Samozřejmě, že mám svůj velmi ortodoxní a vyhraněný vztah vůči xenofobii, rasistům a diktátorům, ale to, jak se kdo v životě chová, je vždy jeho věc, pokud tím výrazně neubližuje svému okolí. Nechť každý jedná podle své libosti! Diskutovat o morálce v době, kdy se i naši vrcholní představitelé ve vládě, parlamentu a dokonce i sám pan prezident nechovají úplně morálně, je podle mého názoru trochu zcestné.

V této hře se rovněž hodně hovoří o svobodě. Co pro vás znamená svoboda?
Myslím si, že svoboda je základ všeho! Bohužel ale žijeme v hektické době a svoboda pro nás přišla v okamžiku, kdy na to nikdo nebyl moc připravený a všichni si té svobody chtěli utrhnout co největší kus. Ať už to bylo na poli finančním, citovém nebo nějakého podnikání. Chce to ještě pár let, možná i desítek, aby se to všechno nějak prostřídalo, přišla generace mé dcery, lidé, kterým je něco málo přes dvacet let a každý z nich mluví dvěma světovými jazyky. A ta další generace bude podle mého mínění zase v trochu jiné situaci. Svět bude vypadat jinak, možná lépe. Důležité je, že člověk může svobodně cestovat, rozhodnout se, co bude dělat, co a v kolika letech chce vystudovat nebo kde bude bydlet a žít.

V představení pražského Divadla Palace Heslo Morálka máte vedle sebe zajímavé herecké partnery. Jaká byla vaše spolupráce s Nelou Boudovou?
S Nelou jsme kolem sebe dlouho kroužili, ale nikdy jsme spolu nehráli. Dělali jsme společně jen nějaké dabingy. Toto setkání na jevišti pro mě bylo příjemné v tom, že jsme se potkali už jako vyzrálejší kolegové a ne jako mladá ucha, která mají problém na jevišti cokoliv udělat. Byla pro mě velice inspirativní partnerkou a doufám, že já pro ni také. Jsem rád, že jsme se potkali a doufám, že to není naše poslední spolupráce.

Zanedlouho budete mít kulaté jubileum. Chystáte nějakou oslavu? Pociťuje nějak padesátku na krku?
Vůbec! Myslím si, a trochu se toho i děsím, že člověk uvnitř zůstává stejný a je jedno, jestli mu je dvacet nebo padesát. Možná přicházejí nějaké zkušenosti a životní peripetie, které ho v racionálním uvažování posunou dál. Ale emoce zůstávají stejné. Bojím se, že i v osmdesáti letech se člověk bude otáčet za hezkými holkami, pokud bude žít a bude schopný pohybovat se na ulici a nebude připoután někde na lůžko, což je bohužel také častým jevem. Ale svůj věk nijak výrazně nepociťuji. Přestal jsem to řešit v pětatřiceti. Snažím se hodně hýbat, jezdím na kole, plavu, lezu po skalách. Tělo, zaplať pánbůh, drží. A že bych na oslavu svých padesátin sezval dvě stě lidí? Tolik kamarádů snad ani nemám. Bude to pro mě den jako každý jiný.   (td, iko, tva)

Vizitka herce Miroslava Etzlera
Herec Miroslav Etzler se narodil 22. prosince roku 1964 v Ostravě. Jako student hrál v amatérském divadelním souboru Depeše a dostával malé role v operetě ve státním divadle Ostrava. Působil v Severomoravském divadle Šumperk, pak vystudoval JAMU v Brně. Později účinkoval v brněnském Státním divadle a poté v letech 1992 až 2000 v Národním divadle. Se svou tehdejší partnerkou, herečkou Vilmou Cibulkovou, si založili divadelní agenturu, s níž hostovali v divadlech po celé republice. Miroslav Etzler se stal známým také díky hlavní roli v televizním seriálu Pojišťovna štěstí. Významné role měl i v seriálech Život je ples a Cesty domů. Jeho bratr Tomáš Etzler je televizní reportér.

Autor: Redakce

27.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies