VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pardubický Mrzák uspěl v Rusku. Permský festival ocenil herce Zdeňka Rumpíka

Pardubice/ Perm (Rusko) - Východočeské divadlo se teď může radovat z úspěchu na mezinárodním Festivalu her Martina McDonagha.

16.10.2016
SDÍLEJ:

Zdeněk Rumpík a Lída Vlášková v pardubické inscenaci Mrzáka inishmaanského.Foto: Vadim Balakin

Herci Východočeského divadla se vrátili z ruského Permu, kde se v tamním Divadle U mos-tu účastnili druhého ročníku mezinárodního Festivalu her Martina McDonagha.

Do jeho programu přispěli tragikomedií Mrzák inish-maanský, která měla českou derniéru už na konci dubna na Malé scéně ve dvoře Východočeského divadla.

Ze 150 inscenací

Pardubická inscenace byla na prestižní festival vybrána ze 150 her. V soutěžní části přehlídky bylo během sedmi dní k vidění osmnáct představení čtrnácti divadel 
z devíti zemí světa.

Jedenáctičlenná mezinárodní porota složená z divadelníků z Ruska, Francie, Izraele a Íránu pak rozhodla o tom, že do Pardubic poputuje cena pro nejlepšího herce festivalu ve vedlejší roli. A to zásluhou Zdeňka Rumpíka, který v „Mrzákovi" ztělesnil postavu Johnyho Pateena Miky.

„Toto ocenění mě velmi potěšilo. V Česku jsem žádné podobné nezískal, takže se jenom potvrzuje, že doma není nikdo prorokem," usmíval se Zdeněk Rumpík.

„Ani jsem netušil, že festival je soutěžní a dozvěděl jsem se to až ve chvíli, kdy jsme se z tři tisíce kilometrů vzdáleného Permu vrátili," přiznal pardubický herec, na něhož tento zájezd zapůsobil velmi pozitivně.

„V Permu se nám hrálo výborně. Od pořadatelů jsme měli výtečný servis. Divadlo bylo nádherné, festival byl výborně připravený a měl báječnou atmosféru. Škoda, že jsme na něm nemohli zůstat déle," zalitoval Zdeněk Rumpík, jehož potěšily také reakce diváků.

„Publikum reagovalo úžasně. Dostali jsme neuvěřitelné množství květin," svěřil se pardubický herec, který ocenil i své kolegy.

„Myslím, že síla našeho představení v Permu byla
v kolektivním pojetí. Nikdo nehrál sám na sebe. Všichni kolegové podali poctivé, energické výkony. Bez jejich podpory bych žádné ocenění nezískal," podotkl představitel Johnyho Pateena Miky. „Tuto postavu jsem měl rád. Musel jsem se na ni ale vždy důkladně připravovat, protože měla opravdu hodně textu," potvrdil Zdeněk Rumpík, jehož během ruského zájezdu zaujala i řada dalších věcí.

„Vodka je tam snad levnější než voda. Překvapilo mě, kolik v Permu jezdilo luxusních, ale špinavých, zablácených aut. Zaujalo mě i to, že tudy podél řeky vede Transsibiřská magistrála. Bohužel zrovna žádný vlak nejel," řekl jeden z hlavních protagonistů pardubické inscenace, kterou režíroval Ladislav Špiner.

„Byl jsem nadšený z toho, že si Rusové tuto inscenaci vybrali ze 150 přihlášených her. Potěšilo mě, že na nás bylo úplně vyprodáno. Dokonce se kvůli nám otevřel další sál, kde divákům pouštěli Mrzáka na plátno," sdělil Ladislav Špiner.

Úžasné reakce diváků

„Reakce publika byly úžasné," svěřil se režisér.

„Přiznám se, že takhle nervózní jsem před představením snad ještě nebyl. Hlavně jsem měl hrůzu 
z toho, aby všechno vyšlo technicky. Rusové pro nás speciálně vyráběli scénu, pak bylo potřeba, aby fungovalo titulkovací zařízení
a promítání do druhého sálu. Spolupráce byla výborná. Rusové opravdu vymyslí všechno," smál se Ladislav Špiner, jemuž hodně pomohla i znalost ruštiny 
a fakt, že ředitel permského divadla Sergej Fedotov se 
o české divadelníky staral doslova jako o vlastní.

„Čechy jsou pro něj druhým domovem. Moc hezky tu o nás pečovali. Sergej Fedotov objevil Martina McDonagha v pražském Činoherním klubu. Díky tomu pak začal v Permu tento festival a ještě se s ním pak i osobně setkal," líčil člen Východočeského divadla, pro něhož byl „Mrzák" prvním režijním počinem.

„Člověka samozřejmě potěší, že se nám při derniéře dostalo takové cti. Mám radost i z ceny pro Zdeňka Rumpíka. Skvělí ale byli všichni kolegové," vysekl poklonu „svému" týmu Ladislav Špiner.

Těžká práce režiséra

„Zajímavá byla už samotná cesta. Přiznám se, že létání zrovna v lásce nemám. Úplně střízlivý bych asi do letadla nemohl, takže došlo i na drobnou přípravu na Rusko s vodkou. Vystoupili jsme na malém letišťátku uprostřed Uralu. Samotné město, které do 80. let nebylo ani na mapě, protože se jmenovalo Molotov a vyráběly se tu zbraně, vypadá mnohem hůř než ta naše
v padesátých letech. Člověk vidí tu šeď, kdy z budov padají omítky, ale po silnicích jezdí drahá, za to však špinavá auta," všiml si pardubický divadelník.

„Ubytování jsme měli pěkné. Bydleli jsme v centru města v hotelu, který patřil k evropskému standardu," dodal Ladislav Špiner, pro něhož je ruský zájezd povzbuzením do další práce.

„Teď mám plno hereckých úkolů, ale už mám něco nachystané i pro režii. Uvědomil jsem si však, jak hodně je tato profese těžká a jaké obrovské nervy člověka stojí," uzavřel.

Autor: Tomáš Dvořák, Redakce

16.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies