VYBERTE SI REGION

Při vstupu do Čarokraje by se diváci měli vybavit trpělivostí a teplým oblečením

Brno /RECENZE/ – Čarokraj je říše fantastických bytostí, které bojují o svoji záchranu, i název rodinné operní expedice. Nový šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović se s ní představil i jako skladatel, inscenace bratří Formanů je převzatá z Národního divadla v Praze.

14.2.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Z inscenace Čarokraj.

Z inscenace Čarokraj.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Kdo přijde s dostatečným předstihem, dostane se do divadla skrz suterén, zázemí a přes jeviště. Jen by se měl vybavit trpělivostí a teplým oblečením, řazení do skupin je zdlouhavé. Doporučuji to ale i tak alespoň těm, kdo divadelní zákulisí ještě neviděli. Projdou se garážemi, kolem kotelny, zákulisím, jevištěm skrz dekorace až do hlediště, kde na ně čeká vlastní dobrodružství.

Jen jednou za padesát let se totiž otevře kniha bytostí, kterou je občas potřeba doplnit a její správnost zkontrolovat. Papouš moudrost věků hlídá, nedoslýchavý kouzelník Velebobule jí vládne. Všichni žijí v míru, věci mají řád, v němž se může každý hřát. Knihy se ovšem zmocní baziliškové a začnou přepisovat dějiny, k přemožení násilnické tlupy je potřeba routa, která roste na ostrově vlkodlaků. Vypraví se pro ni Penelopka, které ukradli housle, Papouš a Žabák, cestou se všichni málem utopí, vlkodlaci je málem sežerou, ale nakonec všechno dobře dopadne.

Kniha Geralda Durrella Mluvící balík, která posloužila jako předloha pro pestrou a velkolepou jevištní taškařici, se zde míchá s hesly sametové revoluce a laskavými moudrostmi jako od Roberta Fulghuma. Dělá to ale vcelku elegantně a bez přímých citátů. Představení je skutečně rodinné, v tom jeho podtitul nelže, jisté výhrady bych ale měl k tomu, že se jedná o expedici „operní". Čarokraj nám předkládá spíš sled hudbou podbarvených scén než hudebně vystavěné drama.

Marko Ivanović napsal vstřícnou hudbu, která pracuje s rozmanitými prostředky od dávné historie až po muzikál. Publikum se na ni ale sotva stačí soustředit pod přívalem vizuálních dojmů. Libreto (Petr Forman, Radek Malý, Ivan Arsenjev) se pohybuje také v mnoha polohách od rýmovaček jako „kde vládne mír a dobrá zvěst, zvítězí čest" až po výborně napsanou zmatenou ozvěnu na ostrově vlkodlaků nebo muzikálovou písničku. Právě vzhledem k podobně silným místům považuji zmíněné rýmovačky, kterých je v textech nemálo, za záměrnou ironii – jistý si tím ale zcela nejsem.

Scéna i kostýmy Matěje Formana a Andrey Sodomkové jsou krásné a opravdu fantastické, místy se pracuje s kulisami vysouvanými z boku, perspektivou, vlnící se hladinou ze zcela přiznaných pásů látky, inspirace barokním divadlem kouzel a zázraků je jednoznačná. Režie Petra Formana je živá, pohyblivá, vtipná, scénickému ztvárnění asi nedokážu vytknout nic.

Čarokraj také nabízí v koncentrované podobě odpověď na otázku, co posluchači od hudebního divadla požadují, a není to nic, co by milovník opery chtěl slyšet. Největší úspěch mají muzikálová čísla, závěr, kdy se Žabák po děkovačce promění v prince, publikum do rytmu protleská. Symfonické plochy diváci nějak vydrží, elektroakustických hluků se bojí nebo je aspoň znepokojeně komentují, ohlasy tvorby velkých operních autorů minulosti sotva poznají, motivické práce si nevšímají. Člověk se baví a zároveň ztrácí víru, že má cenu se do něčeho náročnějšího v divadle pouštět.

Marko Ivanović: Čarokraj. Libreto: Petr Forman, Radek Malý, Ivan Arsenjev, dirigent: M. Ivanović, Ondrej Olos, režie: Petr Forman, scéna: Matěj Forman, Andrea Sodomková, kostýmy: A. Sodomková. Premiéra 6. února 2015, Janáčkovo divadlo (Národní divadlo Brno).

Inscenace Čarokraj je do Brna přenesená z pražského Národního divadla, a pokud měla být první zatěžkávací zkouškou pro místní ansámbl a jeho spolupráci s novým vedením, tak zřejmě splnila účel. Nic neprobíhalo úplně normálně, funkce neprostupných prostor kamenného divadla byly zpochybněny. Ansámbl vyšel ze zkoušky dobře po všech stránkách.

Čarokraj byl z větší části obsazen domácími silami, jen Jakub Tolaš jako Papouš a Vladimír Javorský jako Žabák se objevili už v pražských provedeních. Tereza Merklová Kyzlinková výborně zvládala změnu mezi herecky statickou Knihou a vlnící se Mořskou pannou, Marta Reichelová jako Penelopka potvrzuje svůj talent, který se ukázal už v Divadle na Orlí.

Všichni – tedy Ladislav Mlejnek, Jan Šťáva, Jana Hrochová Wallingerová, Martina Králíková, Zoltán Korda i Zdeněk Nečas, abych představitele jednotlivých rolí aspoň jmenoval – včetně orchestru a sboru v „konfrontaci" s novotami obstáli. Jak bude spolupráce fungovat se více a pravděpodobně i lépe ukáže v následujících inscenacích, kterými budou Hry o Marii a Tosca.

V Praze se Čarokraj setkal s trvalým ohlasem a myslím, že v Brně by to nemělo být jiné. Jako příležitost pobavit se v divadle s celou rodinou funguje dokonale.

BORIS KLEPAL
Autor je hudební publicista.

Autor: Redakce

14.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Zaorálek míří do Turecka, jednat bude i o zadržených Češích

Ankara/Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá v pondělí na dvoudenní návštěvu Turecka. Chce jednat o migrační krizi a podpořit vzájemné obchodní vztahy, bude se ale zabývat i případem dvojice Čechů, kteří byli v zemi zadrženi kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím. Věnovat by se měl i problematickému projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies