VYBERTE SI REGION

Původně chtěl studovat švédštinu. S divadlem začal až na střední škole

Praha /ROZHOVOR/ - Informace o tom, že v pražské Ypsilonce shánějí skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, prolétla médii začátkem ledna. Nejnovější operní inscenace Studia Ypsilon Sežeňte Mozarta navazuje na úspěšné představení Mozart v Praze z roku 1991, které zde mělo přes 200 repríz. Jestli ho nejnovější inscenace o světoznámém rodákovi z rakouského Salzburgu trumfne, je ve hvězdách.

24.2.2015
SDÍLEJ:

Herec Petr Vršek v operní inscenaci Studia Ypsilon Sežeňte Mozarta.Foto: www.ypsilonka.cz

Jisté je však to, že divákům přináší nové objevy související se vznikem opery Kouzelná flétna v období krize Divadla na Vídeňce. Napovídá tomu i podtitul inscenace „hudební kratochvíle kolem flétny, která je kouzelná", kterou zrežíroval Jan Schmid.

Jednu z hlavních rolí, prince Tamina, který na onu kouzelnou flétnu hraje, ztvárnil dlouholetý člen Studia Ypsilon Petr Vršek. V kavárně u Ypsilonky jsme se sešli měsíc po premiéře, poté, co již představení zhlédly desítky diváků.

V rozhovoru pro Deník herec Ypsilonky (mimo jiné) prozradil, proč mu diváci během inscenace místy nerozumí, i to, proč se stal hercem a nikoli elektrikářem…

Hudební a operní inscenace tvoří stěžejní složku repertoáru Studia Ypsilon. Je pro vás představení Sežeňte Mozarta srdeční záležitostí?

Myslím si, že hudebně je to asi nejlepší představení, ve kterém jsem zatím v Ypsilonce hrál. V současnosti mám také role například v Prodané nevěstě, ve Faustovi a Markétce nebo Rusalce. Tam jsem se jako Švanda dudák musel naučit hrát na dudy.

Musel jste se něco speciálního naučit i pro představení Sežeňte Mozarta?

Jako Tamino bych se asi měl naučit na flétnu. Naštěstí tam na ni ale hraje Mozart Jendy Jiráně, zatímco já hraju na „kouzelné" housle, na které umím. Tím jsme se z toho vylhali a zároveň hru obohatili. Jinak jsem se víc zaměřil na samotný zpěv. Vícehlasné skladby nejsou jednoduché a chvilku trvá, než je dostanete do krve. Navíc, když zpíváte vedle operních pěvců, jako jsou Michaela Šrůmová nebo Roman Janál, to se musíte překonávat (směje se). O tom, že umím zpívat, jsem místy přesvědčoval i sám sebe. Snad se ale tento oříšek zdárně rozlouskl.

Chodil jste v rámci zkoušek na lekce zpěvu?

To ne, v rámci zkoušek jsme měli jenom pěvecké korepetice s geniálním Mirkem Kořínkem a Dominikem „dědečkem" Renčem, kdy se musely sladit různé typy zpěvu – herecký, operní a dejme tomu muzikálový, aby nám to spolu fungovalo. Někdo totiž řve, někoho neslyšíte a podobně. Janu Schmidovi se zase povedlo sladit herce do fungujícího organismu. 
V kolektivním divadle je nejdůležitější společná energie, ať už hrajete cokoliv. Podle mě tomu hodně dopomohl i příchod nových herců, jako je Paulína Labudová, Kamila Kikinčuková, Mikuláš Čížek nebo Jirka Korn, který je skvělý jevištní partner. Dali představení nové barvy a úplně jej oživili, takže je pěkně strakaté.

Herec Petr Vršek v operní inscenaci Studia Ypsilon Sežeňte Mozarta.Nakolik je pro diváka stěžejní znalost libreta opery Kouzelná flétna?

Přiznám se, že poté, co jsem libreto dočetl, jsem zůstal stejně zmatený jako předtím. Ani já se v libretu opery pořád úplně nevyznám, navíc příběh Kouzelné flétny je hodně zamotaný, místy má až filozofický a zednářský přesah. Dodnes přesně nevím, v čem Taminovi pomáhá kouzelná flétna v cestě za Paminou. Ve výsledku ale divák zjistí, že nejde až tak o příběh jako spíš o radostnou kratochvíli.

Co vy a Mozart? Máte rád hudbu tohoto skladatele?

Objevil jsem ho jako dítě díky Formanovu filmu Amadeus. Mozartovu hudbu mám moc rád a už v dětství jsem vnímal sílu jeho největších fláků, které jsem si tehdy nahrál na kazetu. Nyní jsem 
v rámci zkoušení poslouchal pro změnu cédéčko, které nahráli herci Ypsilonky v rámci zdejší první Mozartovské inscenace Mozart v Praze začátkem devadesátých let.

Současné představení na ni částečně navazuje, zhlédl jste ji?

Kdysi dávno ano, už si to ale skoro nepamatuji. Pro představu jsem na internetu zhlédl záznam opery Kouzelná flétna, kolem jejíhož vzniku se představení točí.

Představení odhaluje dosud neznámé okolnosti zrodu této opery, kterou Mozart napsal pro tehdy skomírající Divadlo na Vídeňce. Oslovují vás na základě zhlédnutí nějací hudební odborníci?

V jedné kritice jsem zachytil určité zpochybnění naší verze, která nově říká, že libreto opery napsal společně se známým Jakubem Schikanederem také dosud neznámý libretista Karel Ludwig Giesecke. Já sám nevím. Ono to ostatně ani není primární, nikdo už dneska neví přesně, jak to před lety bylo. Držíme se spíš podtitulu představení „hudební kratochvíle kolem flétny, která je kouzelná", jak jsem řekl, je to především o té atmosféře.

Našel jste vy sám v tématu něco překvapivého, pro vás dosud neznámého?

Honza Jiráň (představitel Mozarta - pozn. red.) přišel 
s tím, že moje postava Tamina by mohla pocházet z Japonska. Trošku jsem tomu proto postavu přizpůsobil a představuji Tamina jako Japonce. Naučil jsem se několik japonských frází, které při představení využívám. Například japonsky sděluji „diváci mi nerozumí". A oni mi opravdu nerozumí (směje se).

Na DAMU jste vystudoval katedru alternativního a loutkového divadla, od studií jste přitom v angažmá v činoherní Ypsilonce. Věnoval jste se někdy oboru, který jste absolvoval?

Ale ano, můj obor je herectví, a přesně to dělám. Na DAMU záleží na hlavním vedoucím ročníku a jeho osobitém přístupu k divadlu, například z loutkářství jsme absolvovali jen určité předměty. Díky škole ale umím dodnes pracovat s loutkou a docela mě to i baví. Na škole jsme jednou se spolužáky vytvořili autorské představení, pro které jsem dokonce vytvořil elektronickou loutku – panáčka, kterému při chůzi blikala očička díky rtuťovému polohovému spínači (směje se). Využil jsem při tom dovednosti ze střední školy, před DAMU jsem vystudoval elektrotechnickou průmyslovku.

Proč jste se po střední průmyslové škole rozhodl jít na DAMU?

Herectví jsem nikdy dělat nechtěl, ani nejsem z herecké rodiny. Naopak mě bavily cizí jazyky, hlavně kvůli Bergmanovým filmům jsem chtěl studovat švédštinu. Bohužel mi ale neudělili stipendium na studium ve Švédsku, a tak jsem se jazyk učil dva roky na státní jazykovce. Teprve v tu dobu jsem začal na Proseku hrát amatérské divadlo, kde mi také několik lidí řeklo, že mám talent. A hlavně – divadlo mě v té době začalo bavit. Podal jsem si proto přihlášky na DAMU, na činohře jsem postoupil do třetího kola, na katedře alternativního a loutkového divadla mě přijali do ročníku k Janu Schmidovi.

Říkáte, že nejste z herecké rodiny. Co říkali rodiče na to, že jdete studovat DAMU?

Zpočátku se jim to moc nelíbilo, nebyli úplně nadšení. Táta – inženýr – ze mě chtěl mít taky elektroinženýra. Navíc herectví je obor, kde ve velké míře rozhoduje štěstí, takže se o mě logicky báli… Dneska už je to samozřejmě jiné, rodiče jsou rádi, že hraju ve slavné Ypsilonce a žádaném Dejvickém divadle, a pravidelně na naše představení chodí.

Herec Petr Vršek v operní inscenaci Studia Ypsilon Sežeňte Mozarta.Vy sám vedete vaše děti k herectví?

Mám dvanáctiletá dvojčata, dceru a syna. U Magdaleny občas nevím, jestli je dobrá herečka, nebo jestli na ní jenom jde puberta (směje se). Jakub se spíš než hercem zdá být přemýšlivým dramaturgem. Co budou jednou dělat, zatím neřešíme. Dosud si se mnou Magdalena zahrála jednu roli ve filmu, docela mě tam překvapila, jak jí to šlo.

Většina potomků hereckých rodičů říká, že je doma od herectví odrazovali…

To víte, že by se mi taky líbilo, kdyby z mých dětí byli spíš právníci, doktoři nebo architekti (směje se). Uvidíme ale, jakou cestou se vydají.

Před lety jste si zahrál v nekonečném seriálu Ulice. Co se s vaší postavou stalo?

V rámci scénáře odjela moje postava ornitologa zkoumat sperma vlaštovčích samců do jižních Čech na Třeboňsko. Za tři roky jsem se měl vrátit, jak se ale děj seriálu rychle posouvá, předpokládám, že na ornitologa už scenáristi asi úplně zapomněli.

A co jiné seriálové nebo filmové role?

Právě dopisuji filmový scénář se španělským režisérem Arkaitzem Basterrou, kde už snad konečně budu mít hlavní roli (směje se) Ve filmu Kletba bratří Grimmů jsem měl zase svatbu s Moniccou Bellucci, to byl takový můj holywoodský zážitek. Zahrál jsem si také roli kaplana ve filmu Tobruk. Hrál jsem i různé epizodní role 
v televizních kriminálkách a nedávno jsme dotočili německý film Julius Schmitke, který u nás ale zatím nemá distributora. Vypráví o německém inženýrovi, který jede do Čech opravovat větrnou elektrárnu. Já tam hraji podivínského geologa Kryšpína.

Mluvíte německy?

Moji roli měl původně hrát německý herec, nakonec jsem se ale režisérovi líbil víc. Ušil jsem si tím však na sebe bič – právě proto, že jsem musel mluvit německy. Bavilo mě to, ale stálo to hodně úsilí. Německy umím jenom okrajově, musel jsem se hodně učit.

A co švédština, kterou jste se učil po střední škole? Domluvíte se jí ještě?

Možná bych ji dokázal použít a v základních věcech se domluvit. Jazyky mě pořád baví, příležitostí k dorozumívání se ale moc není. Obstojně snad mluvím anglicky a slovensky. Nyní jsem si v představení Sežeňte Mozarta střihl ještě tu japonštinu…

Máte měsíc po premiéře, čeká vás v této sezóně v Ypsilonce ještě nějaké další zkoušení?

Vypadá to, že budu zkoušet s režisérem Arnoštem Goldflamem adaptaci Kafkovy Proměny.

Petr VršekNarodil se v roce 1977 v Praze. Vystudoval Katedru alternativního a loutkového divadla na DAMU. Od roku 2002 je v angažmá ve studiu Ypsilon, v současnosti hraje například v představení Praha stověžatá, Rusalka, Drama v kostce, T. G. M. či Muž na větvi.

V Dejvickém divadle hostuje v představení Ucpanej systém. Účinkuje také v představení Pyžamo pro šest divadelní agentury ProDivadlo. Jeho nejnovější rolí ve Studiu Ypsilon je postava Tamina v inscenaci Sežeňte Mozarta režiséra Jana Schmida.

Zahrál si mimo jiné v seriálech Ulice, Kriminálka Anděl, Přešlapy nebo ve filmech O rodičích a dětech či Tobruk. Věnuje se také scenáristické práci pro Českou televizi.

Čtěte také: V Ypsilonce ztratili a znovu našli Mozarta. Zahraje si i Jiří Korn

Autor: Michaela Rozšafná

24.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie dnes podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, obvinila, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy, dnes to po poledni řekl Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Z tiskové zprávy policie navíc vyplývá, že se Zadehem bylo obviněno ještě dalších pět lidí, ačkoliv mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej přímou souvislost nepotvrdil. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies