VYBERTE SI REGION

Brněnský reFrankenstein testuje hranici vkusu diváků, šokuje za každou cenu

Brno /RECENZE/ - Závěrečná premiéra sezony brněnského HaDivadla je depresivní ledovou revue, která chce být za každou cenu působivá a šokující… Zatímco brněnské ulice se v parném létě rozpalují doběla, na prknech HaDivadla se roztáčí depresivní ledová revue. Mrazivá jízda s pěkně rychlými otáčkami, kterou se vyplatí alespoň ze zvědavosti vidět.

26.6.2013
SDÍLEJ:

Buddhistku, která všechny miluje, ztvárňuje v reFrankensteinovi herečka Simona Peková.Foto: Martin Zeman

Po dvou set letech od svého vzniku a zániku tady opět ožívá jeden z nejpůsobivějších hororů Frankenstein. Tentokrát je to novodobý reFrankenstein a jeho rozmanité podoby hnusu. To vše s podtitulem: Citlivějším povahám nedoporučeno.

Scenáristkou poslední letošní premiéry HaDivadla je Simona Petrů, která má s tímto brněnským divadlem zkušenosti už z projektu Marx Bros. Zatímco v něm se tehdy nechala vznášet na vlnách komiky, v hororovém reFrankensteinovi vyplouvá na cestu o dost těžší. Stejně jako u Marx Bros, i tentokrát pracuje Petrů v tandemu s režisérkou Annou Petrželkovou. O scénu tohoto odvážného remixu se postarala Lucie Labajová, o hudbu pak Mario Buzzi.

Intimní děsivá reflexe světa

HaDivadlo se tentokrát ale pustilo na pořádně tenký led. Závěrečná inscenace letošní dramatické linie, která nesla motto Restart, se totiž snaží jít nikoliv na dřeň světa zmítaného krizemi, ale snad až za dřeň samotnou. Před očima diváků se rozehrává intimní děsivá reflexe světa, ve kterém se toulají (ne)lidská monstra odcizená sama sobě i společnosti, která je stvořila. Náročné téma pro herce i pro diváky, kde je možné snadno uklouznout na slupce bolestivě křečovité patetičnosti a přehnaně naturalistické odpornosti. A v HaDivadle to místy také vypadá na nepěkný pád. Ve výsledku to však herecký soubor i diváci přece jen docela obstojně a snad i trochu překvapivě zvládnou.

Děj hry se odehrává v ledové zemi, kam před neurčitě dlouhou dobou jako archetypičtí vyvrhelové společnosti odešla pětice novodobých Frankensteinů. Mezi mrznoucími se na kře choulí dojemný Cyril Drozda jako stařec, který křečovitě nechce být na obtíž, a nekonečným vylepšováním člověka posedlá Erika Stárková, která si na svou vědu vydělává prodejem vlastního těla.

Postavy ve hře jsou hyeny

K nepřehlédnutí je i všechno a vše neupřímně milující buddhistka Simona Peková, excentrický maniodepresivní rozhlasák Martin Siničák, který potřebuje lidi a zároveň před nimi prchá, i mysticky nečitelný a tichý podivín Jan Lepšík. Všechny postavy se hlasitě vyznávají ze svých posedlostí a běsů. Milují, znásilňují, zachraňují, zabíjejí a v závěru hry se i požírají. To vše jako hyeny, kdy „Já" je v centru dění. Jedinou výjimkou je občas proběhnuvší tichý a z maličkosti se dětinsky radující Eskymák v podání Marie Ludvíkové.

Divák místy obtížně chytá nit, avšak z podstaty věci u her, které mají ambici vysvětlit, anebo naopak zkomplikovat svět, se určitá zmatenost dá očekávat. Do příběhu jsou v různých intervalech promítány nápisy jako Pohoda, Bezstarostnost, Krása, Něha, Láska a další, které společně s výraznými hudebními předěly působí jako ostré protiklady tomu, co se děje na scéně. A nejspíše mají ještě více gradovat divákovo napětí, překvapení, šok a strach. Jenže divák není guma, kterou lze nekonečně natahovat. Jednou prostě praskne. Výbuchy smíchu v závěrečných nejabsurdnějších scénách ukazují, že už je toho zkrátka dost.

Největší slabinou reFrankensteina je jeho fetiš. To, že se snaží být za každou cenu co nejvíce působivý a šokující. Je posedlý ukázat mnohem víc, než si i v napětí a běsech libující divák dokáže a chce představit. Kusy lidského masa v zakrvácených ústech, od těla oddělené ruce, nohy a jedno prso jsou jen střípek z celé plejády nechutností. I přesto je však reFrankenstein zajímavým pokusem, který ve všech adaptacích na téma apokalypsy světa hned tak nezapadne. Pokud by však reFrankenstein trochu ubral plyn a pokusil se zajímavé jednotlivosti a repliky postav lépe a hlouběji zpracovat, ať už je toto sousloví jakkoliv zprofanované, mohl zanechat v divácích ještě syrovější stopu.

IVA ČERNÁ
Autorka je publicistka

Autor: Redakce

26.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies