VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svižná groteska Louis a Louisa má didaktické finále

Jižní Čechy /RECENZE, FOTOGALERIE/ - Jihočeské divadlo uvedlo německou hru Louis a Louisa. Pobaví v ní i nové posily souboru Tereza Vítů a Jiří Suchý z Tábora.

9.5.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
26 fotografií

Nová komedie Jihočeského divadla Louis a Louisa.Foto: Deník/ Václav Pancer

Na počátku byla nejspíš hříčka. David Gieselmann a Klaus Schumacher možná jen z bujnosti začali rozvíjet vtip, co by se stalo, kdyby děcko z rozvojové země, finančně podporované blahobytnými Němci, po letech své dobrodince navštívilo. Výsledkem se stala groteska o střetu odlišných kultur, představ a morálek Louis a Louisa, kterou v překladu Michala Kotrouše zařadilo na svůj repertoár Jihočeské divadlo.

Hru režisér Ivan Krejčí nastudoval v prostorách Malého divadla. Dobrá volba. Studiový charakter této scény a její uvolněné prostředí si rozumí se stylem díla, herce navíc nutí k odlišnému, více civilnímu herectví.  Celý děj se odehrává ve sklepě domu německé rodiny Tremmelových – scénograf Milan David tento klaustrofobický prostor pojal jako sterilní a přetechnizované prostředí, kterému vévodí počítače, webkamery a zahradní technika. Hřejivost domova je pak zastoupena mrazákem a mikrovlnkou. Ostatně i sami Tremmelovi jsou na první pohled exkluzivní a sterilní – otec Karl (Roman Nevěčný), zubní chirurg se zálibou v technice, je oděn do obleku s motýlkem 
a prostřednictvím webkamer, kterými prošpikoval celý dům, s nelibostí sleduje románek své dcery Louisy 
s 'adoptivním', avšak již poněkud přerostlým jihoamerickým chlapečkem Louisem (Tomáš Drápela). Matka Mia (Jaroslava Červenková) v šik saténovém domácím oděvu 
a se sklenkou červeného v ruce z nudy experimentuje s recepty zahraniční kuchyně, dospívající dcera Louisa (Tereza Vítů) se opájí idealizovanými představami o lásce 
a spravedlnosti, což jí nebrání být hubatá, paličatá a sebestředná. Galerii figurek doplňuje Theo (Jiří Suchý z Tábora), bratr pěti sester, milovník badmintonu a nudný Louisin nápadník, kterého se Karl pokouší využít jako zbraň vůči temperamentnímu Louisovi.

Nová komedie Jihočeského divadla Louis a Louisa.

Karikaturnost postav podtrhuje způsob vyjadřování 
i styl oblečení, režisér navíc do jejich charakteristik zlehka zapracoval i české stereotypy – správný Jihoameričan, který rozpaluje v ženách krev, přece musí mít svaly, na krku křížek, za doprovodu ukulele zpívá Cucurrucucu a vlní se 
v bocích, maloměšťák se naopak pozná podle toho, že poslouchá Karla Gotta (ovšem 
v německé verzi).
Právě oněch pět novodobých komických typů se stalo hlavními aktéry intimního rodinného dramatu, které ve vyhrocené podobě relativizuje normy západoevropské společnosti, její povrchní morálku i hodnoty. Divák se groteskním postavám a situacím, v nichž nechybí nadsázka, erotický podtext, odkazy 
k současné pop kultuře a pro ostřejší slovo se nejde daleko, od srdce zasměje. Možná i tiše souhlasí s některými výhradami proti 'divošskému' třetímu světu, které zde zazní, ale není slušné je říkat nahlas. Určitá tíseň v něm však zůstane. Pro starý kontinent totiž není výsledný obraz příliš lichotivý. Jediným spravedlivým je nakonec vlastně jenom Louis, o němž se mnoho neví a pro nějž je pravda relativní, dokonale se však přizpůsobuje povrchní a romantizující představě Tremmelových o Jižní Americe. Jasné sdělení, že Západoevropan vidí jen to, co vidět chce, prochází celou hrou, autoři jej bohužel ještě zdůraznili i urputně didaktickou závěrečnou scénou, v níž Louis účtuje přes webkameru se svou hostitelskou rodinou.

Ivan Krejčí dal hře patřičnou zběsilost, občas takřka filmový střih a svižné tempo, které však trochu polevilo 
v druhé polovině. Větší prostor si vedle tradičních opor souboru vydobyly i jeho mladé posily – Tereza Vítů a především Jiří Suchý z Tábora, který svojí kreací v roli Thea dokázal publikum slušně rozesmát. Hra Louis a Louisa má tudíž i přes jistou povrchní didaktičnost co nabídnout – přitažlivou a svěže ztřeštěnou formou odráží současný evropský svět, pobaví, ale nutí 
i k zamyšlení. Současná německá dramatika může být pro českého diváka zajímavá a srozumitelná – někdy možná i víc než hry z anglosaského světa.

Hodnocení Deníku: 70%





JITKA RAUCHOVÁ
Autorka je kulturní historička

Autor: Redakce

9.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

EET ilustrační foto

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Donald Trump
2 4

USA rozšířily možnosti pro deportace migrantů

Pohledem Realistů: Naše ambice jsou realistické

V minulých dnech jsme začali s představováním naší strany. Máme za sebou Prahu, Ostravu a Brno, další místa nás čekají. Svým příznivcům i široké veřejnosti podrobně vysvětlujeme svá východiska, plány i cíle. I naše ambice. 

Zrychlíme převody peněz, plánují banky

Místo pár sekund trvá platba na účet v jiném finančním ústavu až dny. Rýsuje se změna.

ODS půjde do sněmovních voleb s podporou Strany soukromníků

Opoziční ODS se dohodla na spolupráci se Stranou soukromníků před letošními volbami do Poslanecké sněmovny. Předseda ODS Petr Fiala o tom informoval poté, co dnes odpoledne spolupráci podpořila výkonná rada strany. Soukromníci by měli obsadit zhruba 40 míst na kandidátkách ODS, a to ve všech krajích. Podle Fialy svazek zabrání tříštění sil na pravicové straně politického spektra a posílí pozici obou stran do voleb.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies