Jaký je váš hlavní zážitek z dosavadního průběhu festivalu?

Z pohledu zástupce organizátora celého festivalu mě velice těší plná hlediště a spokojení diváci. Za můj osobní zážitek z dosavadního průběhu festivalu považuji představení Simulante Bande v Arše. Představení mě nadchlo přirozeností spojení všech čtyř účinkujících v jedno celistvé plynoucí představení, kde divák po chvíli přestává vnímat, že někteří tanečníci jsou handicapovaní.

Na co byste dnes pozvala diváky České taneční platformy?

Určitě na všechno. Jednak každé dnešní představení se uskuteční v odlišném prostoru, a každý si zájem diváků určitě zaslouží. Much More Than Nothing v Altě je svižné a veselé představení pro oživení sobotního odpoledne. Tanec magnetické balerínky v Alfrédu ve dvoře teprve uvidím, ale dle zpráv od kolegů se jedná o velmi povedenou inscenaci. Po jejím zhlédnutí se může divák přesunout na druhý břeh Vltavy a v divadle Ponec vidět nesmírně zajímavé a velmi inspirativní představení S/He Is Nancy Joe, které určitě zaujme široké spektrum "otevřených" diváků od těch náctiletých po starší generaci.

V čem pokládáte za zásadní rozvoj současného tance a pohybového divadla? Proč by na ně měli lidé chodit?

Jsem zastáncem toho, že lidé by měli zapomenout na své předsudky a navštívit i představení, která nejsou v jejich prioritním okruhu zájmu. CeČasto se bohužel setkávám s názorem, že lidé tanečnímu divadlu nerozumí. Když se však tento předsudek podaří potlačit, může se stát, že žánr, kterému se zprvu vyhýbali, se stane jejich vyhledávaným způsobem kulturního vyžití. Proto se divadlo Ponec snaží o popularizaci současného tanečního divadla a příležitostně nabízí lidem i besedy s tvůrci po představení.

(mro, kch)