Ostatně jsou tu k vidění poklady ze známých pohádek, muzikálů a historických snímků natáčených v Česku.

„Od podzimu budou prohlídky pravidelné, vždy jednou měsíčně v sobotu,“ říká ředitelka filmového fundusu Věra Krátká.

Kdy se vlastně začal fundus zakládat a kolik lidí o něj v současné době pečuje?

Největší kolekce se objevily v 50. letech, od té doby se fundus rozrůstal. Spolu s historickými projekty, jako byla Vávrova husitská trilogie nebo Fričův film Císařův pekař a Pekařův císař. Momentálně je ve fundusu pětatřicet lidí, kteří pečují nejen o kostýmy, ale i rekvizity a kostýmní dílny.

O které kostýmy nebo období bývá ze strany filmařů nejvíc zájem?

Módní je prakticky vše. Ale největším trendem je druhá světová válka, v poslední době například pro Protektora, Želary nebo pro Lidice, hodně půjčujeme i do zahraničí.

Má fundus k dispozici vše, co potřebuje?

Nikdo není nikdy úplně spokojený. Každý, kdo dělá v kostýmním oboru, řeší nějaké problémy. Hlavně uskladnění a peníze. Naše sklady se stavěly v 70. letech, snažíme se je renovovat a reagovat na aktuální potřeby. Mění se typ klientely, pracujeme na řazení kostýmů, aby výběr byl co nejvhodnější a odpovídal poptávce. Nyní nově nabízíme jednotlivcům i filmovým štábům naše kolekce na internetu. Máme také velkou půjčovnu pro veřejnost.

Jak často využívají vaše kostýmy jednotlivci? Celoročně?

Ne, jsou to nárazové akce. Sezonní večírky, zahradní párty, Mikuláš nebo karneval.

Máte nějaké páky proti krádežím nebo poškození?

Máme elektronickou i fyzickou ostrahu. A princip kaucí. Když složíte za jeden dobový kostým nějakých patnáct tisíc korun, dáte si pozor, abyste ho vrátila v pořádku zpět.

Určitě není snadné fundus udržovat. Jak se o něj pečuje?

Dvakrát ročně přijede služba, jež kostýmy i rekvizity takzvaně plynuje. Pomocí přístrojů napouští do obleků speciální plyn proti molům. A samozřejmě se pravidelně perou, čistí a kontrolují. Musí mít správné druhy ramínek, dost prostoru a větrání.

Nosí vám staré šaty i veřejnost?

Nosí. Sem tam někdo zavolá, že likviduje pozůstalost. Nevykupujeme je, ale vždy se přijedeme podívat. Je pak dojemné poslouchat, když babičky líčí příběh svých svatebních šatů…

Které kostýmy z poslední doby považujete za největší přínos pro fundus? A podepisuje se na tom kladně i návrat zahraničních štábů po schválení pobídek?

Koncem května se dotočil dánský projekt o životě dánské princezny, po něm zůstalo hodně krásných rokokových kostýmů. To je radost. Ale ne vždy u nás v případě zahraničního natáčení zůstanou, je to otázka jednání. Nejcennější jsou co nejméně adresné kostýmy pro kompars, ty se dají využít vícekrát. A pokud jde o ty pobídky, je to potíž. Určitě to pomohlo, ale jsme v půli roku a výše částky přidělená z ministerstva kultury pro zahraniční štáby je vyčerpaná. Musíme čekat na další rok. Garance a částka je pro naše cizí partnery pořád problematická.

Podívejte se: Barrandovské studio zpřístupnilo sbírku kostýmů

Fundus na Barandově.