VYBERTE SI REGION

Režisér Jiří Kraus: Až teď jsem pohádku O Šípkové Růžence začal číst pořádně

Most /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Premiéra pohádky O Šípkové Růžence zahájí druhou polovinu sezony Městského divadla v Mostě v neděli 12. září od 17.00 hodin. Hru na motivy klasické pohádky bratří Grimmů napsal Vlastimil Novák, její režie se ujal Jiří Kraus. Ten v divadle v Mostě režijně vedl již šest her – z toho pět pohádek. Nová adaptace Šípkové Růženky vychází ze základního příběhu, posíleném o prvky tajemna a nadpřirozených bytostí. Ve hře je plně využito všech technických možností, které současné divadlo má. Publikum se může těšit na využití točny, světel i projekce. Diváci tak díky promítání zažijí i zarůstání zámku keři. Oproti té klasické má mostecká verze Růženky pozměněné postavy. Celým příběhem publikum provedou čtyři sudičky. Hlavní mužskou postavou přitom nebude princ, nýbrž chudý chlapec Adam. Pohádku oživí rocková hudba Tomáše Alferiho, herce mosteckého divadla i muzikanta ze skupiny The End Of Colour. Texty psal Vít Herzina, vizuální stránku doplní kostýmy z doby rudolfínské od Romany Tůmové. Kromě Aleše Petráše (Adam) uvidíte Karolínu Liškovou (Růženka), královský pár Michaelu Krausovou a Jana Beneše, sudičky Ivanu Zajáčkovou, Reginu Razovovou, Zitu Benešovou či Petru Kasalovou. O pohádce jsme si povídali s režisérem Jiřím Krausem.

10.9.2010
SDÍLEJ:

Na snímku režisér a herec mosteckého divadla Jiří Kraus Foto: Foto: Archiv Městského divadla Most

Jsou ve vaší hře zásadní rozdíly mezi ní a klasickou pohádkou?

Autor hry, Vlastimil Novák, napsal pohádku na motivy známé pohádky bratří Grimmů sice na klasických základech, ale tak, aby při jejím inscenování bylo možno použít co nejvíce nových technických vymožeností, které nabízí dnešní doba. Text je napsaný velice rychle, řekl bych až klipovitě, a my jsme to při přenášení na jeviště ještě podpořili a využili v divadle vše, co využít šlo. Tedy světla, nová zvuková aparatura, točny – zkrátka všechno.

Které další moderní prvky se v pohádce objevují?

Především hudba Tomáše Alferiho na texty Vítka Herziny. Hudba je něco mezi lidovou písničkou a fantomem opery od Webera, zvlášť sudičky a nadpřirozená moc jsou doprovázeny až takovou rockovou muzikou. Při nahrávání se používala ve velké míře třeba elektrická kytara. Vlastně nám z toho nevědomky vznikl takový moderní pohádkový muzikál. Přirovnal bych ho asi k pohádce Princové jsou na draka. Ta byla normální, klasická, ale pan Uhlíř k ní napsal novou hudbu na moderní nástroje a mluvilo to dohromady tak, jak si myslím, že to mluví dohromady i nám.

Myslíte si, že když je do hry zakomponovaná píseň, spíš diváky osloví?

Já jsem v Městském divadle Most dělal šest režií, z toho bylo pět pohádek a druhý rok učím na Základní umělecké škole, takže s dětmi pracuji. Děti vnímají hlavně vizuálně a potřebují příběh a rychlou změnu, potřebují, aby se stále něco dělo. A v každém představení, ve kterém je písnička, ten děj osvěží, pro děti přijde změna. Takže si myslím, že hudba a písničky v pohádkách jsou strašně důležitou složkou, se kterou se musí počítat a která by měla být vždycky použita.

Jedná se o výpravnou pohádku pro celou rodinu. Přijdou na ni spíše školáci, jak vnímáte toto publikum?

Vždycky, když dělám pohádku, tak se snažím, aby se to líbilo i dětem, i dospělým. Výborně se to povedlo u Princezny Máni. Dospělí se výborně baví nad věcmi, které děti ještě nejsou schopny vnímat. Doufám, že to tady bude taky. Nebude to až moc postavené na tom humoru, ale spíš na tom, že ukážeme všechny ty technické vymoženosti tohoto divadla. Je tam plno překvapení pro děti i pro dospělé, všichni to budou vnímat jinak. Ale doufám, že obě skupiny z toho budou mít zážitek.

Je náročné to vše skloubit, aby to bylo i pro rodiče i pro děti?

Ono to je spíš žánrem, který si člověk zvolí. Když si zvolí pohádkový motiv, příběh, téma, které je srozumitelné dětem, tak potom lze použít některé principy, které dětem srozumitelné nejsou, nicméně nic to nezkazí na jejich dojmu z toho a dospělí se pobaví anebo získají novou zkušenost. A to je třeba si uvědomit a rozvrstvit to tam, aby představení obě skupiny bavilo. Když budeme dělat Hamleta, děti to nebude bavit, protože nejsou schopné to pobrat. Ale když uděláme Růženku, kde jim je příběh srozumitelný a dáme k tomu nějakou nadstavbu, že i ti dospělí na to budou koukat se zájmem a bude je to bavit, tak to je dobré.

Jaké máte na pohádku vy sám vzpomínky z mládí? Četli vám ji doma nebo jste ji viděl hranou nebo loutkovou?

(smích) Šípkovou Růženku jsem začal číst vlastně teď, až když jsem to dostal zadané. Já znám akorát ten Vorlíčkův film. Několik Růženek jsem přečetl a zjistil jsem, že je několik variant. Ale liší se většinou jen v tom, o co se píchne, v ničem jiném rozdíl není.

Bude velká legrace?

Bude v pohádce legrace… nevím, jestli velká, ale pánové Herzina a Madeja se snaží, takže legrace bude. (Vít Herzina coby komoří, Radim Madeja v roli Hvězdáře, pozn. red.)

Zapojíte do hry publikum?

Ne přímo, že by se zapojili do hry, ale jsou nějaká místa, kde se herci obrací k publiku anebo běží přes hlediště. Jsou momenty, kdy se děti mohou dotknout herců a zapojit se do hry. Ale není to nastavené jako princip.

Proč tentokrát v pohádce nehrajte?

Protože ji režíruji…

To se přeci nevylučuje, zvlášť u vás…

Vím, že v některých svých režiích jsem hrál, ale ono to velké plátno – jeviště, točny, všechno to skloubit dohromady nejde. To jde buď u malé pohádky nebo u kabaretu jako bylo Na Poříčí dítě křičí nebo jako bude Švejk. Tady je to většinou postavené na té audiovizuální stránce. To je rovnocenné všem hercům a má to tvořit jeden celek, jedno představení. Tady na to musíte celou dobu koukat zvenku a vše korigovat. Takže na malé scéně s malým počtem herců jde hrát, ale v tak velkém projektu to podle mě nejde.

Trochu odbočím od tématu… Narodil jste se v Ústí nad Labem, založil divadelní sdružení Divadlo nad Labem. Jak moc souvisí toto sdružení s mosteckým divadlem?

Já jsem se narodil v Ústí nad Labem a Divadlo nad Labem jsem založil tady v Mostě. Nicméně byl to takový odkaz na to Ústí, a hlavně proto, že jsme chtěli koupit loď a hrát divadlo na lodi, chtěli jsme jezdit po Labi. To se nám však nepovedlo. Je to taková odbočka od našeho divadla v tom smyslu, že tam děláme autorské věci, které by tady asi vzhledem k provozu nešly dělat. Zatím jsme udělali dvě věci, jeden festival, a do budoucna bych se chtěli stát sezónním divadlem. Hrát od května do konce září, oživovat Ústecký kraj divadelními představeními. Některé máme na repertoáru, některé bych chtěl, aby vznikly.

Jste tedy režisérem i ve vašem Divadle nad Labem?

To divadlo jsem založil právě proto, abych si v něm mohl režírovat a psát, co chci. Ale fungujeme čtyři roky a do dneška jsem dělal „jen“ producentskou činnost. Zatím jsem nerežíroval nic a hrál jsem málo. Takže realita byla jiná, než jsem si myslel. Ale členy sdružení a jeho zakladateli jsou Vítek Herzina a Tomáš Alferi – kluci, se kterými spolupracuji velice často při přípravách inscenací tady v mosteckém divadle. A se kterými si myslím, že máme společnou řeč a společné vnímání divadla.

Autor: Karolína Hubálková

10.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
1

Kontroly kotlů v domácnostech bude řešit ústavní soudce David

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
22 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Zeman je pro nový jaderný zdroj, uvedla po jednání s ním Škoda JS

Plzeň - Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby se co nejrychleji rozhodlo o výstavbě nových energetických kapacit v českých jaderných elektrárnách a aby se na ní co nejvíc podílely české firmy. Uvedl to podle mluvčího plzeňské Škody JS Jana Stolára na dnešním setkání s vedením strojíren. Prezident firmu navštívil během své návštěvy Plzeňského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies