VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér: U Tramtarie oceňuji nadšení a zápal

Olomouc - Zkušený režisér má za sebou působení v Rokoku a Švandově divadle, teď připravuje v Divadle Tramtarie českou premiéru hry Taxi vinyl

20.10.2008
SDÍLEJ:

Jiří Trnka Foto: DENÍK/David Kresta

Divadlo Tramtarie pokračuje v letošní sezoně ve zvaní zajímavých hostujících režisérů. Po studentovi JAMU Pavlu Gejgušovi, který se zhostil inscenace Rozmarné léto, tentokrát olomoucký poloprofesionální soubor oslovil Jiřího Trnku. Absolvent DAMU v oborech činoherního herectví, režie a dramaturgie se může pochlubit spoluprací s Divadlem Rokoko a Švandovým divadlem. Tento týden dokončuje v Olomouci přípravy na českou premiéru hry rumunské autorky Aliny Nelegy Taxi vinyl.

Jste nositelem slavného jména, takže se na úvod prostě musím zeptat, jestli je výtvarník a režisér Jiří Trnka vaším příbuzným…

(smích) Není, ale musím říct, že na tohle se mě ptají všichni.

Původně jste na DAMU studoval režii a dramaturgii. Proč jste si později přibral ještě herectví?

Při absolventském představení Snu noci svatojánské jsem zaskakoval za jednoho z herců a na základě toho mi Jana Hlaváčová nabídla, jestli bych k ní nešel studovat herectví. Já souhlasil, ona mi na oplátku odpustila tři semestry a naskočil jsem rovnou do druhého ročníku.

Už během studií jste měl možnost hrát v pražském Divadle Rokoko. Na kterou z osobností, s níž jste se tu setkal, nejraději vzpomínáte?

Určitě nejradši mám Květu Fialovou. Měl jsem možnost ji režírovat v inscenaci Návod na přežití, která se teď hraje už třetí sezonu.

Jsou vám jako herci bližší klasické texty nebo máte raději současnou dramatiku?

Mám rád obojí. Ale s klasickými tituly se většinou snažím nakládat moderním způsobem. Tohle bylo ostatně i téma mé diplomové práce na DAMU – moderní interpretace klasiky.

V roce 2005 jste opustil angažmá ve Švandově divadle a rozhodl se stát režisérem a dramaturgem na volné noze. Jaké jsou z vašeho pohledu výhody a úskalí toho, že nejste spjatý s žádným souborem?

Když člověk není vázaný na žádný soubor, má velkou svobodu. Nezodpovídáte se žádnému šéfovi, nemáte už vlastně nikoho nad sebou. Zodpovídáte už jenom za svou práci, kterou přijedete někam udělat a podle toho, jak dobře ji uděláte, buď dostanete další nabídky, nebo ne. Nevýhodou je samozřejmě to, že nevíte, co vás příště čeká. Stálé zaměstnání se stálým platem znamená přece jen nějaké jistoty, kdežto na volné noze musíte neustále myslet na to, že se teď třeba měsíc či dva nebude dít nic. Jak říká můj kamarád, režisér Dodo Gombár, je to takové chození po mrtvolách. Někam přijedete, jste tam s herci a tvůrčím týmem, sblížíte se s nimi, pak je premiéra a vy jdete pryč, opustíte je.

Jak došlo k navázání spolupráce s Divadlem Tramtarie?

Ten nápad vznikl už v době premiéry inscenace Sirup s tím, že Taxi vinyl jsem měl připravovat už loni na podzim. Z časových důvodů jsme to ale museli odpískat a přesunout na další sezonu.

Režíroval jste hned dvě scénická čtení textů Aliny Nelegy. Má tato autorka nějaká ústřední témata, která jsou patrná i v Taxi vinylu?

Především jsou to po dramatické stránce velmi dobře napsané texty, velmi živé a divadelní. Nejsilnějším tématem, které se prolíná všemi texty, je sociální problematika. A především ta její tabuizovaná část. Přitom to nevyznívá jako nějaký fundovaný novinový článek, všechno je pojmenované natvrdo, stejně jako v životě.

Můžete stručně nastínit obsah hry Taxi vinyl?

Příběh je inspirovaný sto let starou hrou Arthura Schnitzlera Rej. Odehrává se v jednom městě v průběhu několika dní a nocí. V této době se postupně setkává celkem deset lidí z různých společenských vrstev. Jsou mezi nimi ministr, prostitutka, taxikář, psycholog nebo studentka. A většinou spolu skončí v posteli.

Jak dlouho už probíhá zkoušení a jak jste spokojen s výkony členů Tramtarie?

Momentálně máme za sebou více než pět týdnů. Je to standardní doba, podmínky jsou srovnatelné s velkými divadly, kde vám také nedají víc času než nějaký měsíc a půl. Tramtarie samozřejmě není plně profesionální soubor, ale na druhou stranu to všichni vyvažují svým nadšením a zápalem. Což u profesionálních souborů někdy postrádám, protože tam chodí herci na jeviště jako do práce a často k tomu tak přistupují (úsměv). Nejhodnotnější je na Tramtarii energie, kterou do zkoušení a přípravy inscenace dává.

Představte své spolupracovníky na inscenaci Taxi vinyl.

Kostýmy dělá Markéta Rosendorfová, scénu pak Tomáš Petřík, což je moc šikovný kluk, který mě překvapil kvalitou svých obrazů. Co se týče hudby, půjde o takové překvapení. Pokud vše vyjde, bude v průběhu představení hrát naživo DJ Fractal.

Kromě divadelní režie a dramaturgie se věnujete také filmařině, buď jako asistent režie či scenárista. Je mezi snímky, na nichž jste se podílel, nějaký, na který stojí za to upozornit?

Asi bych doporučil moc pěkný film Náhradník od Martina Dudy, kterému jsem vypomáhal coby asistent režie. Letos byl nominovaný na studentského Oscara.

Autor: David Kresta

20.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rekreační areál Čapí hnízdo u Olbramovic na Benešovsku.
AKTUALIZOVÁNO
33 5

Audit Čapího hnízda ulítl na internet. Namočení Agrofertu nelze vyloučit

Majitel bezpečnostní agentury Ali 21 Alois Neuman.
EXKLUZIVNĚ
6 5

Přísné kontroly na koncertu? Lidé se diví, ale jde o jejich bezpečí, říká expert

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

VÍME PRVNÍ

Novým ministrem školství bude Stanislav Štech, náměstek Valachové

Nástupcem ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) bude její náměstek Stanislav Štech. Štech je profesorem psychologie a před angažmá v resortu školství působil jako prorektor Univerzity Karlovy. Před třemi lety za ČSSD neúspěšně kandidoval do Senátu. Premiér Bohuslav Sobotka bývalou ministryni pochválil s tím, že se zachovala zodpovědně.

Úsměvy a dojetí. Kvitová okouzlila Paříž a potvrdila velký návrat

Tak je to venku. Druhý tenisový grandslam roku má rázem pikantnější náboj – na oranžové pařížské antuce se bude prohánět i Petra Kvitová. Včera to v dějišti French Open oficiálně potvrdila. „Je krásné, že tu můžu být. Nikdo nečekal, že tady budu. Jsem z toho nadšená, je to splněný sen," prohlásila tenistka, kterou loni v prosinci dosud neznámý útočník přepadl u ní doma v Prostějově a pořezal jí ruku.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies