VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér: U Tramtarie oceňuji nadšení a zápal

Olomouc - Zkušený režisér má za sebou působení v Rokoku a Švandově divadle, teď připravuje v Divadle Tramtarie českou premiéru hry Taxi vinyl

20.10.2008
SDÍLEJ:

Jiří Trnka Foto: DENÍK/David Kresta

Divadlo Tramtarie pokračuje v letošní sezoně ve zvaní zajímavých hostujících režisérů. Po studentovi JAMU Pavlu Gejgušovi, který se zhostil inscenace Rozmarné léto, tentokrát olomoucký poloprofesionální soubor oslovil Jiřího Trnku. Absolvent DAMU v oborech činoherního herectví, režie a dramaturgie se může pochlubit spoluprací s Divadlem Rokoko a Švandovým divadlem. Tento týden dokončuje v Olomouci přípravy na českou premiéru hry rumunské autorky Aliny Nelegy Taxi vinyl.

Jste nositelem slavného jména, takže se na úvod prostě musím zeptat, jestli je výtvarník a režisér Jiří Trnka vaším příbuzným…

(smích) Není, ale musím říct, že na tohle se mě ptají všichni.

Původně jste na DAMU studoval režii a dramaturgii. Proč jste si později přibral ještě herectví?

Při absolventském představení Snu noci svatojánské jsem zaskakoval za jednoho z herců a na základě toho mi Jana Hlaváčová nabídla, jestli bych k ní nešel studovat herectví. Já souhlasil, ona mi na oplátku odpustila tři semestry a naskočil jsem rovnou do druhého ročníku.

Už během studií jste měl možnost hrát v pražském Divadle Rokoko. Na kterou z osobností, s níž jste se tu setkal, nejraději vzpomínáte?

Určitě nejradši mám Květu Fialovou. Měl jsem možnost ji režírovat v inscenaci Návod na přežití, která se teď hraje už třetí sezonu.

Jsou vám jako herci bližší klasické texty nebo máte raději současnou dramatiku?

Mám rád obojí. Ale s klasickými tituly se většinou snažím nakládat moderním způsobem. Tohle bylo ostatně i téma mé diplomové práce na DAMU – moderní interpretace klasiky.

V roce 2005 jste opustil angažmá ve Švandově divadle a rozhodl se stát režisérem a dramaturgem na volné noze. Jaké jsou z vašeho pohledu výhody a úskalí toho, že nejste spjatý s žádným souborem?

Když člověk není vázaný na žádný soubor, má velkou svobodu. Nezodpovídáte se žádnému šéfovi, nemáte už vlastně nikoho nad sebou. Zodpovídáte už jenom za svou práci, kterou přijedete někam udělat a podle toho, jak dobře ji uděláte, buď dostanete další nabídky, nebo ne. Nevýhodou je samozřejmě to, že nevíte, co vás příště čeká. Stálé zaměstnání se stálým platem znamená přece jen nějaké jistoty, kdežto na volné noze musíte neustále myslet na to, že se teď třeba měsíc či dva nebude dít nic. Jak říká můj kamarád, režisér Dodo Gombár, je to takové chození po mrtvolách. Někam přijedete, jste tam s herci a tvůrčím týmem, sblížíte se s nimi, pak je premiéra a vy jdete pryč, opustíte je.

Jak došlo k navázání spolupráce s Divadlem Tramtarie?

Ten nápad vznikl už v době premiéry inscenace Sirup s tím, že Taxi vinyl jsem měl připravovat už loni na podzim. Z časových důvodů jsme to ale museli odpískat a přesunout na další sezonu.

Režíroval jste hned dvě scénická čtení textů Aliny Nelegy. Má tato autorka nějaká ústřední témata, která jsou patrná i v Taxi vinylu?

Především jsou to po dramatické stránce velmi dobře napsané texty, velmi živé a divadelní. Nejsilnějším tématem, které se prolíná všemi texty, je sociální problematika. A především ta její tabuizovaná část. Přitom to nevyznívá jako nějaký fundovaný novinový článek, všechno je pojmenované natvrdo, stejně jako v životě.

Můžete stručně nastínit obsah hry Taxi vinyl?

Příběh je inspirovaný sto let starou hrou Arthura Schnitzlera Rej. Odehrává se v jednom městě v průběhu několika dní a nocí. V této době se postupně setkává celkem deset lidí z různých společenských vrstev. Jsou mezi nimi ministr, prostitutka, taxikář, psycholog nebo studentka. A většinou spolu skončí v posteli.

Jak dlouho už probíhá zkoušení a jak jste spokojen s výkony členů Tramtarie?

Momentálně máme za sebou více než pět týdnů. Je to standardní doba, podmínky jsou srovnatelné s velkými divadly, kde vám také nedají víc času než nějaký měsíc a půl. Tramtarie samozřejmě není plně profesionální soubor, ale na druhou stranu to všichni vyvažují svým nadšením a zápalem. Což u profesionálních souborů někdy postrádám, protože tam chodí herci na jeviště jako do práce a často k tomu tak přistupují (úsměv). Nejhodnotnější je na Tramtarii energie, kterou do zkoušení a přípravy inscenace dává.

Představte své spolupracovníky na inscenaci Taxi vinyl.

Kostýmy dělá Markéta Rosendorfová, scénu pak Tomáš Petřík, což je moc šikovný kluk, který mě překvapil kvalitou svých obrazů. Co se týče hudby, půjde o takové překvapení. Pokud vše vyjde, bude v průběhu představení hrát naživo DJ Fractal.

Kromě divadelní režie a dramaturgie se věnujete také filmařině, buď jako asistent režie či scenárista. Je mezi snímky, na nichž jste se podílel, nějaký, na který stojí za to upozornit?

Asi bych doporučil moc pěkný film Náhradník od Martina Dudy, kterému jsem vypomáhal coby asistent režie. Letos byl nominovaný na studentského Oscara.

Autor: David Kresta

20.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Socha fotbalisty Cristiana Ronalda na Madeiře
11

Po hvězdném Ronaldovi pojmenují letiště v Maideře

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Terorista Carlos neboli Šakal dostal v Paříži další doživotní trest

Venezuelský terorista Ilich Ramírez Sánchez, známý pod přezdívkami Carlos či Šakal, dnes u soudu v Paříži dostal doživotní trest za atentát z roku 1974. Carlos už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies