VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisérka Petra Tejnorová: Divácký názorový rozptyl je to, co mě zajímá

Praha /ROZHOVOR/ – Svou první premiéru si odbyl 19. října ve varšavském multižánrovém centru NInA, ta druhá jej čeká v pondělí 9. listopadu v pražských Jatkách 78. Řeč je o novém divadelním projektu režisérky Petry Tejnorové s názvem Nick, který se zrodil díky spolupráci s produkční společností STK Theatre Concept, v níž vznikají drobné autorské divadelní projekty režijního tandemu SKUTR a jeho spolupracovníků.

9.11.2015
SDÍLEJ:

Nový divadelní projekt režisérky Petry Tejnorové s názvem Nick.Foto: Kateřina Trnková

„Hra je o třináctiletém chlapci Nickovi, který se jednoho dne ztratil a po třech letech se záhadně objeví. Jeho příběh je vyprávěn z pohledu tří postav – samotného Nicka, jeho sestry a policejního vyšetřovatele. Scénář, jehož autorem je Jan Tošovský, je napsaný v podobném duchu jako například knížka nebo film Zmizelá či snímek Rašomon režiséra Akiry Kurosawy, kdy několik svědků (či zainteresovaných) přináší na jednu událost svůj pohled na věc. A je vlastně jen na divákovi, aby se rozhodl, kdo z nich má pravdu, kdo naopak lhal, jaký ten který příběh je, poskládal si střípek ke střípku – a vzal si z toho něco pro sebe. „Bála jsem se, jestli budou tyto zlomy ve scénáři fungovat, ale vesměs se ukázalo, že lidé byli zasáhnutí, místy až rozrušení, měli o čem přemýšlet a tudíž věci přehodnocovat…"vypráví Petra Tejnorová.

Obligátní – co je pravda? Každý si ji může překroutit či vyložit podle svého. Jsou právě rozdílné úhly pohledu na věc to, co vás baví?

Určitě, bylo by pro mě ideální, kdyby z představení každý odešel s vlastní verzí příběhu. Zajímají mě momenty, kdy se publikum rozchází, jedni diváci nevědí, proč se v tenhle moment ti druzí smějí, protože jim to směšné nepřijde a naopak. Divácký názorový rozptyl je to, co mě zajímá – ne jednotné stádo, které přišlo bez zapojení vlastní hlavy zhlédnout „jednu jedinou pravdu", která se na jevišti odehrává, ale ve skutečnosti neexistuje.

Jakou formu jste pro inscenaci o pravdě a fikci zvolila?

Řekla bych, že jde o dokumentární detektivku, což mě fascinuje. Už můj předchozí projekt Nevina se zabýval formou „live cinema", která používá technologii živého filmového střihu a propojení herců s audiovizuální projekcí. Chtěla jsem v té formě pokračovat, takže i v Nickovi se v podstatě pracuje s filmovým jazykem – méně se střihem, spíš jde o kontinuální snímání v rámci jednoho záběru. A jestliže byla hra Nevina mozaikovitým příběhem ve stylu filmu Amores Perros, kdy si postupně skládáte obrázek z toho, co se stalo několika osobám tentýž den, v případě Nicka jsem se chtěla posunout k jednomu příběhu nahlíženému z několika úhlů pohledů, přičemž každá nová informace přináší nejenom tříbení názorů na příběh samotný, ale zároveň i na identitu a charaktery jednotlivých postav.

Kde jste Nickův příběh objevila?

Motiv hry s identitou, kdy se někdo vydává za někoho jiného, mě bavil v knižním i filmovém příběhu Talentovaného pana Ripleye. S kolegy jsme pak začali koukat na různé dokumenty a číst knížky se stejnou tématikou – a našli jsme příběh zmizelého kluka z Texasu. Z něj a z informací, co jsme dostávali, jsme vycházeli. Honza Tošovský vytvářel scénář, který jsme během zkoušení upravovali, až jsme dospěli k finální variantě.

Co samotné obsazení?

Roli sestry hraje Hanka Vagnerová, postavy vyšetřovatele a tajemného nalezence ztvárňují Michal Sieczkowski a Jiří Konvalinka. Prvně dva zmínění už s produkční společností STK Theatre Concept pracovali dřív, Jirka je absolvent DAMU u pana Krobota a navíc je členem kapely Vložte kočku, takže k Nickovi složil i hudbu.

Proč se vlastně premiéra vaší hry uskutečnila v Polsku?

Podali jsme si na ni Visegrádský grant, takže nás ještě čeká její uvedení na Slovensku a v Maďarsku. No, a protože zrovna v našem generálkovém týdnu zkoušeli v Jatkách 78 projekt Family, oslovili jsme partnerské instituce v ostatních zemích, zda bychom se nemohli rozjet k nim. Polsko hned zareagovalo a nabídlo nám na deset dní k dokončení našeho projektu prostory nového audiovizuálního institutu, což mě už z povahy našeho projektu zaujalo. Nakonec jsme ho tam i odpremiérovali.

V Praze máte tedy premiéru v pondělí, budou další reprízy?

Určitě, hned po pražské premiéře odjíždíme do Budapešti a následně do Bratislavy. A od dubna příštího roku by měl být Nick na repertoáru Jatek 78.

Autor: Gabriela Kováříková

9.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
1 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Právník Pavel Franc
4

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies