VYBERTE SI REGION

'Role Nikoly Šuhaje v Baladě pro banditu mě provázela patnáct let'

Východní Čechy, Pardubice - Od září je v angažmá Východočeského divadla herec Tomáš Lněnička. Přestoupil ze sousedního Klicperova divadla v Hradci Králové.

17.11.2015
SDÍLEJ:

Tomáš Lněnička jako Jakub Jan Ryba v inscenaci Východočeského divadla Pardubice Hej, mistře!Foto: VČD Pardubice

Vzdálenost mezi Pardubicemi a Hradcem Králové je zhruba dvacet kilometrů, ale přestupy herců mezi Východočeským divadlem Pardubice (VČD) a Klicperovým divadlem Hradec Králové jsou spíše neobvyklé.

Jednu z výjimek tvoří Tomáš Lněnička, který se od září tohoto roku stal novou posilou pardubického souboru. Společně s Milanem Němcem vracejícím se z Brna doplnil střední generaci herců, která po odchodech Pavla Novotného a Josefa Vrány povážlivě prořídla.

Tomáše Lněničku mohli pardubičtí diváci vídat i v předchozích sezonách, kdy se na prknech VČD objevil jako host. Výraznou úlohu mu na začátku jeho pardubického angažmá svěřil režisér Michael Tarant, když ho obsadil do role Jakuba Jana Ryby v inscenaci Hej, Mistře!

Je krátce po premiéře inscenace Hej, Mistře!, při které v podstatě neslezete z jeviště. Je to hodně náročná role?
Bylo to náročné zkoušení a je to i náročné představení. Mám ale radost, když se po dvouměsíční dřině vyklubalo něco pěkného a zajímavého. Je skvělé, že se to povedlo, i když inscenace místy vznikala v bolestech.

Máte radši role, ve kterých si sáhnete až na dno svých sil, nebo spíš ty méně náročné, kde konečný výsledek nezáleží tolik na vás?
Jak kdy. Když je pěkná velká role, jako třeba v Baladě pro banditu, tak si ji zahraji moc rád. Ale někdy si rád oddechnu při menších rolích, jaké mám třeba v Kejklířovi z Lublinu nebo v komedii Mezi nebem a zemí. Divadelní svět by měl být pestrý.

Pardubičtí diváci si vás asi vybaví především v roli Nikoly Šuhaje v Baladě pro banditu nebo teď jako Jakuba Jana Rybu v Hej, Mistře! V jednom případě jde o muzikál, v druhém hrajete slavného hudebníka. Je vám hudební divadlo blízké?
O muziku se zajímám od šesti let, mám za sebou osm let hry na kytaru. V Hradci Králové jsem měl příležitost hrát ve spoustě muzikálových věcí, kde člověk využil nejen zpěv, ale i tu hru na kytaru. Takže je mi hudební divadlo poměrně blízké.

Vaší první rolí ve VČD byl již zmiňovaný Nikola Šuhaj v Baladě pro banditu. Jak k vašemu tehdejšímu hostování vlastně došlo?
Odehrál jsem 200 repríz Balady pro banditu v Hradci Králové, potom jsem ještě zaskakoval za kolegu Jana Zadražila v inscenaci Vladimíra Morávka v brněnském Divadle Husa na provázku. Když pak režisér Michael Tarant hledal obsazení pardubické Balady, tak mu můj kamarád Pepík Vrána poradil, že už jsem tuhle roli hrál v Hradci. Michael mi zavolal, jestli bych to nechtěl zkusit. A já jsem samozřejmě chtěl, protože tahle role mě provázela 15 let. Je to moje poslední bohatýrská role (smích).

Když jsem dělal rozhovor s vaším kolegou Milanem Němcem, tak říkal, že hrát stejnou roli v jiném překladu či aranžmá pro něj bylo docela peklo. Vám nevadilo hrát ve třech různých interpretacích Uhdeho a Štědroňova slavného muzikálu?
Ano, ta pardubická dramatizace byla samozřejmě trochu jiná. Ale jak jsem byl v té roli už asi deset let ponořený, tak šlo jen o slovíčka, naučit se to trochu jinak, změnit aranže a za měsíc a půl nebyl problém to nazkoušet.

Více než dvacet let jste strávil v angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králové. Jak na tuto dobu vzpomínáte?
Byly to krásné roky mého života. Vždycky na ně budu vzpomínat. Bylo to moje druhé angažmá, přišel jsem tam ve dvaceti letech. Nerad jsem se loučil a doufám, že tam ještě někdy budu moct hostovat, protože v Hradci byla vždycky dobrá parta a ve městě mám navíc rodinu.

Jaký byl impulz ke změně angažmá?
Umělecký šéf Klicperova divadla David Drábek mi nabídl herecký půlúvazek, což jsem nemohl z ekonomických důvodů přijmout. Už předtím jsem koketoval s myšlenkou angažmá v Pardubicích. A zrovna se to tak sešlo, a tak jsem tady.

Východočeské divadlo a Klicperovo divadlo jsou geograficky docela blízko, ale repertoárově se dost liší.  Cítíte jako herec nějaké rozdíly?
Chod divadla je asi všude stejný. Výběrem her a režisérů se divadla pochopitelně liší. Myslím, že herecky si 
v Pardubicích více užiji. V Klicperově divadle herec často hraje v jednom představení více rolí v mnoha kostýmech. Ve VČD je ten repertoár klasičtější, herec obvykle ztvárňuje jednu roli, kterou si může od začátku vybudovat.

Jaké role považujete ve vaší kariéře za stěžejní?
V Klicperově divadle jsem zase tolik velkých rolí neměl, byl to kromě Nikoly Šuhaje třeba Tristan. Jinak jsem dostával většinou spíš střední a menší role. Moc rád jsem ale hrál třeba úlohu Petra Koláře v kabaretu Davida Drábka Noc oživlých mrtvol.

Máte nějaké oblíbené divadelní autory?
Já beru role, jak přichází. Když je dobře napsaná hra, tak je vlastně jedno, od kterého je autora.

Co vy a televizní seriály?
Objevil jsem se v pár dílech Ulice a také v seriálu Policie Modrava. Zatím ale moc castingy neobjíždím. Účinkování v televizních seriálech je ale pro herce určitě dobrým přivýdělkem.

Vizitka
Tomáš Lněnička se narodil v roce 1973 v Litomyšli.
Po studiu na gymnáziu v Litomyšli strávil dva divoké roky v Divadle M v Českých Budějovicích a od roku 1993 byl členem souboru Klicperova divadla v Hradci Králové.
V angažmá VČD je od září 2015, ale už od roku 2013 zde hostoval jako Nikola v inscenaci Balada pro banditu. Je narozený ve znamení Vodnáře. Umí se postarat o tři děti naráz, umí parádně vyžehlit plínky a skvěle vařit a dřív ještě uměl parádně zapařit…
Odpočívá u sportu a ještě raději na gauči u televize. Rád spí a úplně nejradši ze všeho nedělá nic. Sní o tom, že nemá žádné starosti a povinnosti. Nejdůležitější je pro něj jeho rodina a největší strach má z budoucnosti svých dětí.
V životě se řídí heslem: „Co si nepamatuješ, to nepla."

Výběr rolí z angažmá v Klicperově divadle:
Klásek v Lucerně, Marcello ve Zkrocení zlé ženy, Kňour v Mistrovi a Markétce, Hajný v Rusalce, Nikola Šuhaj v Baladě pro banditu, Don Alonzo v Donu Juanovi, František Hodně v Hoří, má panenko!, Dr. Hallemaier v R.U.R., Zampanó v Silnici, Petr Kolář v Noci oživlých mrtvol, Bobík Bobby v Mrzákovi inishmaanském či Vítězslav Nezval ve Věci Čapek.
Ve VČD nyní hraje v inscenacích: Mezi nebem a zemí, Kejklíř z Lublinu, Duše – krajina širá, Limonádový Joe a Hej, Mistře!

Autor: Lukáš Dubský

17.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies