VYBERTE SI REGION

Semaforu jsou diváci věrní, i po půl století!

Praha - Suchý, Šlitr, Matuška, Pilarová, Molavcová, Havlík… Divadlo chytrých komedií a chytlavých melodií s hravými texty slaví narozeniny. Od chvíle, kdy se poprvé otevřely brány pražského divadla Semafor, uplynulo hodně vody. Celých padesát let, což už je pořádně hluboká a dlouhá řeka času. Premiéra první semaforské hry Člověk z půdy se odehrála 30. října 1959 v ulici Ve Smečkách, kde dnes sídlí Činoherní klub. Většině kritiků i diváků bylo hned jasné, že „něco se děje, jenže vy nevíte, co to je, že ne, pane Jones“, jak zpíval jen o pár let později na jiném kontinentě Bob Dylan.

30.10.2009
SDÍLEJ:

Jiří Suchý na tiskové konferenci k padesátinám Divadla SemaforFoto: Deník/Jiří Koťátko

Ne že by se ve výhradním autorovi semaforských her Jiřím Suchém urodil další Shakespeare, ale nový Hašler určitě. Připočteme-li nepřehlédnutelný talent skladatele Jiřího Šlitra, získala tehdejší kultura hned dva mistry naráz: takové české bratry Gershwiny. Dnes už si mnozí nepamatují do detailu zápletky všech semaforských inscenací. Ale když někomu zazpíváte „na okně seděla kočka“, můžete si být jisti, že vám bez váhání odpoví: „A venku štěkal pes.“

SEdm MAlých FORem

Nově vzniklé divadlo mělo zpočátku dobrou vůli stát se scénou „sedmi malých forem“, kde by dostaly prostor pantomima, muzika, recitace i loutkohra, ale nakonec se zákonitě zúžilo v divácky nejvděčnější formát hudebního divadla. Jeho téměř okamžitý úspěch spočíval v ideální kombinaci jednoduchého, avšak chytrého komediálního děje a chytlavých melodií s hravými texty.

Duo Suchý - Šlitr

Když se řekne „zlatá éra Semaforu“, každý si představí Waldemara Matušku, Evu Pilarovou či Hanu Hegerovou, jak zpívají písničky z hudebně divadelních pásem jako Zuzana je sama doma nebo z filmu Kdyby tisíc klarinetů. Tereza, Babeta, Ach, ta láska nebeská… Duo Suchý-Šlitr mělo tenkrát tolik tvůrčího potenciálu, že ve své tvůrčí dílně přehazovalo šlágry vidlemi.

Jonáš a ting-tangl

Po vcelku brzkém odchodu největších hvězd do konkurečního Rokoka však musel Semafor urychleně vymyslet, čím si i bez slavných jmen udrží zájem svých příznivců. A proto Suchý stvořil postavu kabaretiéra Jonáše, kterého nechal putovat po tingl-tanglech (dnes bychom asi řekli nočních klubech) celého světa. Představení Jonáš a tingl-tangl se dočkalo 242 repríz a pak ho divadlo stáhlo z programu čistě z únavy, nikoli pro nezájem publika.

Jiří Šlitr najednou i hercem

O sedm let později se Jonáš dočkal pokračování, tentokrát mu ale dělal přihrávače jistý Dr. Prokop Matrace, neúspěšný právník a ještě horší pianista. Role jako ušitá pro rafinovaně naivistického Jiřího Šlitra, kterého si ještě chvíli předtím nedokázal nikdo představit ani v nejdivočejších snech jako herce.

Šlitrova smrt neznamenala konec

Vánoce roku 1969 zkalila smutná zpráva: Jiří Šlitr v pouhých pětačtyřiceti letech zemřel a zdálo se, že s jeho smrtí musí nastat i konec divadla Semafor. Po padesáti letech neúnavného hraní a zpívání je už asi každému jasné, že Šlitrův osiřelý kamarád Jiří Suchý nemá v povaze vzdávat bitvy. Ale tehdy muselo působit vskutku obdivuhodným dojmem, když se dokázal přes skon svého uměleckého partnera přenést a v další dekádě okouzlit své věrné dalšími skvělými představeními v čele s Kyticí a Elektrickou pumou.

Semafor

Suchý plus Molavcová

Chvíli se pokoušel fungovat v klaunské trojici s Jitkou Molavcovou a Josefem Dvořákem, pak si ponechal jen svou ženskou protihráčku, kterou překřtil na Melicharovou. S ní ještě na počátku 80. let exceloval v hlavních rolích výtečné hry o doktoru Faustovi a o tři roky později tento sukces zopakoval coby zestárlý komik v představení Jonáš dejme tomu v úterý. Dobrá polovina potlesku ovšem patří jeho novému dvornímu skladateli Ferdinandu Havlíkovi, jenž to ve své pozici Šlitrova nástupce neměl ani trochu lehké.

I padesát let po vzniku je pořád plno

Po revoluci, které se celý Semafor aktivně zúčastnil, přišly mnohé soubory o své publikum. Suchý a spol. však přežil jak tuto krizi, tak pozdější pohromy, díky nimž na dlouhou dobu ztratil stálou scénu. Nyní jeho vyvzdorované divadlo sídlí v dejvickém sále někdejšího Globu, právě oprášilo legendární Kytici a světe, div se – i po půl století má pořád plno.

Autor: Michal Bystrov

30.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies