VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Shakespeare jako fast food měl úspěch

Pardubice - Takový sukces Východočeské divadlo už dlouho nezažilo. Několikaminutové bouřlivé ovace publika si vysloužila hned první soutěžní komedie devátého ročníku Grand Festivalu smíchu.

3.3.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách předvedl trojlístek „mužů v černém“ z pražského Divadla v Dlouhé – Miroslav Táborský (pan Miroslav), Jan Vondráček (pan Jan) a Martin Matejka (pan Martin).

Dvouhodinový „divadelní fast–food“ divákům naservíroval v silně „zkondenzované“ podobě všech sedmatřicet Shakespearových her, čímž jim ušetřil přes sto hodin času a také přibližně deset tisíc korun, které by vydali, kdyby se rozhodli vyrazit na všechny jeho tituly do divadla!

Láska přes mobil

Výtečné představení si vzalo na paškál televizní seriály, vědomostní soutěže, chování mladé generace i světoznámých hudebních skupin při megakoncertech, podomní prodejce, pořady o vaření, smrtelně vážné, „ušlechtilé“ řeči o humoru, divadelní pověry a celou řadu dalších symbolů dnešní doby.

A tak došlo třeba na slavnou balkonovou scénu z Romea a Julie, při níž si hlavní hrdinové volají na mobil a poté se utvrzují ve své lásce přes SMS zprávy. Krvavý Titus Andronicus byl ztvárněn jako drsná kulinářská show nazvaná Mstivci v akci. Geniálním číslem byl rovněž Othello pojatý ve stylu hip hopového vystoupení, v něm nechyběl ani beatbox, breakdance či černošský raper. „Othello, černá duše, černý tělo,“ rapovali jako o život s obrovským nasazením pražští umělci.

„Už nám někteří diváci psali do divadla e–mail, že bychom tuto scénku mohli natočit jako klip a umístit ho na internet. Prý že bychom tím nalákali spoustu mladých lidí do divadla. Zatím máme vyprodáno, ale je pravda, že pro radost těch, kterým se toto číslo líbilo, bychom to udělat mohli,“ uvažoval Jan Vondráček.

Ten společně s Miroslavem Táborským a Martinem Matejkou odehrál Macbetha ve skotském dialektu – v sukních a samozřejmě „naostro“!

Některé slavné historické hry divadelníci pojali jako hokejový zápas, který nekomentoval nikdo menší než legendární Karol Polák. Poté, co se herci projížděli s kolečkovými bruslemi po jevišti a skandovali „Dynamo, Dynamo!“, si na improvizované střídačce udělali alespoň přestávku pro sebe, když už ne pro diváky, a spokojeně pojídali hamburgery. Všechny komedie nejhranějšího dramatika na světě zkrátili do jediné ukázky s odůvodněním, že stejně jsou založeny na úspěšném principu, který autor stále opakoval dokola…

Tato výtečně napsaná, skvěle zrežírovaná a báječně zahraná hra, jež místy připomíná divoké kabaretní výstupy a strefuje se do „zaručeně vtipných“ estrád, je nejen skvělou zábavou, ale i obžalobou konzumního způsobu života. Vždyť hlavní hrdinové připomínají více než herce spíše (všeho)schopné obchodníky s čímkoliv, kteří udělají takřka cokoliv, pokud za to dostanou patřičně zaplaceno. A tak v tom spěchu a honu za mamonem klidně zamění část Shakespearova životopisu za Hitlerův, sjednají nový kšeft během představení a přemýšlí, jak ho co nejrychleji odehrát, aby stihli další štaci. A pak málem v kompletním výčtu her zapomenou na Hamleta…

„Je toho moc. Nestíháme. Všude to teď chtějí. Hráli jsme to před dvěma a půl hodinami v Hradci a tam nám říkali, že k perníkářům je to kousek,“ omlouval se naoko publiku Jan Vondráček jako pan Jan, který do celého představení dal společně se svými kolegy obrovské nasazení a obdivuhodnou hereckou kreativitu.

„Toto představení je radost hrát. Člověk si v něm může dovolit řadu věcí,“ smál se Jan Vondráček. „Tuto hru máme moc rádi, ale je dost náročná. Dvakrát za sebou bych si ji ale dát určitě nechtěl,“ přiznal Miroslav Táborský.

„Přijde mi to jako šťastný nápad, který vymyslela trojice amerických herců Jess Borgeson, Adam Long a Daniel Singer. Lidé se pobaví, a to na základě, který pro nás, herce, představuje nějakou hodnotu,“ sdělil známý herec.

„Už když jsem se účastnil jednoho z předchozích ročníků Grand Festivalu smíchu, tak jsem poznal, že tu je výborné publikum. I tentokrát jsem měl pocit, že lidé byli psychicky připraveni na to, že jde o přehlídku komedií. Bylo na nich znát, že jsou v dobré pohodě a náladě,“ všiml si Miroslav Táborský.

Lábus: To byla jízda

„Je to příjemný pocit – vrátit se na tento festival. Je vidět, že naši Pardubáci nám rozumějí. Potěšilo nás, že to byl ještě větší úspěch než obvykle,“ dodal Jan Vondráček.

„Byla to skvělá inscenace – veliká jízda a obrovská oslava komedianství. A pardubické publikum bylo jedinečné. To ale sám dobře vím, protože tu také hrávám. Je to jedna z nejlepších štací vůbec,“ vyjádřil se patron pondělního soutěžního představení, herec Jiří Lábus.

Autor: Tomáš Dvořák

3.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies